Časté dotazy

NOZ nezapomíná ani na ochranu důvěrných údajů, které strany získaly při jednání o smlouvě. Pokud některá ze stran důvěrná sdělení prozradí či zneužije, je povinna smluvnímu partnerovi vydat to, oč se tímto jednáním obohatila (§ 1730). Vedle toho bude mít poškozená strana při splnění obecných podmínek (§ 2894 a násl.) i nárok na náhradu újmy, která jí v důsledku zneužití důvěrných informací vznikla.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Ust. § 1728 NOZ výslovně stanoví povinnost stran sdělit si v průběhu procesu uzavírání smlouvy veškeré skutkové i právní okolnosti, které jim jsou nebo musí být známy tak, aby se obě mohly přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu. Pokud jedna ze stran ví, že její smluvní partner uzavřením smlouvy sleduje určitý cíl (např. reklamní agentura poskytne podnikateli hostesky na zahraniční veletrh), ale přesto mu zamlčí určité údaje, o nichž ví, nebo musí vědět, že by jej od založení závazku odradily (hostesky neovládají příliš zdatně cizí jazyk), nejedná poctivě. Vznikne-li v důsledku toho druhé straně škoda (i ve formě ušlého zisku) je povinen k její náhradě (§ 1728, § 2952).

Pokud poškozená strana zjistí pravý stav věci až poté, kdy již byla uzavřená smlouva, může se kromě náhrady škody dovolat i neplatnosti smlouvy z důvodu omylu (§ 583 NOZ). Vedle toho je třeba zmínit, že v těch situacích, kdy lze nápravy docílit uplatněním práv z vadného plnění (tj. opravou předmětu plnění, slevou z ceny či odstoupením od smlouvy – §1923), musí poškozený využít přednostně tyto možnosti (§ 1925).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Na tyto případy pamatuje § 582 odst. 2 NOZ, kde nalezneme možnost tzv. zhojení neplatnosti právního jednání. Pokud již došlo k plnění na základě smlouvy, která nebyla uzavřena ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem pro daný typ smlouvy, nemůže být jednou z těchto stran namítáno, že je smlouva kvůli tomu neplatná (§ 582).

Zmíněné pravidlo je projevem zásady, že na právní jednání je třeba v pochybnostech nahlížet spíše jako na platné, než neplatné, která je v NOZ výslovně zakotvena v § 574.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

NOZ výslovně umožňuje vznik smlouvy tzv. faktickou akceptací. Adresát nabídky tudíž nemusí navrhovateli oznamovat, že s jeho návrhem souhlasí, ale může nabídku přijmout jednoduše tak, že se podle ní zachová – zejména tím způsobem, že poskytne nebo přijme plnění (§ 1744). Vznik smlouvy faktickým jednáním je ale možný pouze v případech, kdy je takový postup obvyklý, jedná se o zavedenou praxi stran nebo pokud jej navrhovatel v nabídce výslovně připustil.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Zřídil-li někdo stavbu na cizím pozemku neoprávněně, připadne stavba vlastníkovi pozemku (§ 1084). Osoba, která takovou stavbu zřídila, má vůči vlastníkovi pozemku nárok na účelně vynaložené náklady pouze stavěla-li v dobré víře. Pro případy, kdy takové řešení není pro stavebníka či vlastníka pozemku vyhovující, počítá NOZ s dalšími variantami řešení. Postup závisí na tom, jestli zřizovatel stavby jednal v dobré víře či nikoli.

1. Pokud někdo zřídil stavbu v dobré víře, že je k tomu oprávněn, může se po vlastníkovi domáhat, aby mu pozemek za obvyklou cenu převedl. Povinnost pozemek prodat má ale jen ten vlastník, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal. Vlastník pozemku může naopak po zřizovateli stavby požadovat, aby jeho pozemek za obvyklou cenu odkoupil.

2. Pokud se strany nedohodnou, rozhodne soud o přikázání pozemku do vlastnictví zřizovatele stavby. Tomu současně uloží povinnost zaplatit původnímu vlastníkovi pozemku náhradu.

3. Nejzazším řešením je rozhodnutí soudu, kterým soud uloží zřizovateli stavby povinnost stavbu na vlastní náklad odstranit a pozemek uvést do původního stavu.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Nový občanský zákoník oproti současné právní úpravě umožňuje smluvním stranám, aby si v případě nesplacení dluhu sjednaly, že si věřitel může ponechat zástavu, kterou byl dluh zajištěn (tj. sjednání propadné zástavy). Takové ujednání však může být uzavřeno až v momentě, kdy dluh dospěje, tedy například až poté, kdy uplynula lhůta, ve které měl být dluh zaplacen. Stejně tak není možné, aby k takovému ujednání došlo mezi spotřebitelem a podnikatelem (viz § 1315).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Protože podobné případy jsou velmi časté, věnuje se jim nový občanský zákoník výslovně v § 1344. Ustanovení zakládá vlastníku movité věci, která byla zastavena v zastavárenském závodu, nárok na její vydání. Pokud vlastník prokáže, že mu byla věc odcizena (činem povahy úmyslného trestného činu), nebo ji ztratil, nemůže po něm provozovatel požadovat, aby mu zaplatil částku, kterou vyplatil zástavci.

Provozovatel je na základě § 1344 v obtížnější pozici než jiní příjemci zástavy (dle obecného pravidla v § 1343), neboť se nemůže dovolávat toho, že věc přijal do zástavy v dobré víře, že k tomu je zástavce oprávněn.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Ano, nový občanský zákoník v § 1257 již umožňuje, aby si vlastník zatížil svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku. Po převodu věci služebnost nezaniká, jedná se tudíž o praktické řešení v těch případech, kdy má někdo např. dva pozemky a jeden z nich chce prodat, rád by si ale ponechal možnost přes pozemek chodit a brát vodu z potoka, který přes něj teče.

Tzv. vlastníkova služebnost je výhodná zejména pokud má vlastník obavy, že po převodu věci by budoucí vlastník nebyl ochoten služebnost ke své věci založit, nebo by nesouhlasil např. s jejím rozsahem či způsobem výkonu práva.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Ano, úprava přídatného spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku je jednou z jeho novinek. Přídatné spoluvlastnictví vzniká za situace, kdy několik osob vlastní určité věci, které lze užívat pouze při současném užívání věci v přídatném spoluvlastnictví.

Příklad:

Pánové Černý, Zelenka a Bělouš jsou sousedé a v ulici mezi domy si postavili společné parkoviště, které současně slouží jako příjezdová cesta ke všem domům. Pozemek, na němž si parkoviště postavili, je v jejich přídatném spoluvlastnictví.

Spoluvlastníci zejména nesmí společnou věc odejmout proti vůli některého z nich účelu, kterému věc slouží (např. na pozemku místo parkoviště postavit dětské hřiště). Podíl na věci v přídatném spoluvlastnictví může dle § 1227 spoluvlastník převést jen za současného převodu vlastnického práva k věci, k jejímuž využití společná věc slouží (Pan Černý nemůže podíl na pozemku prodat samostatně bez toho, aby převáděl i svůj dům).

NOZ v § 1223 – 1235 upravuje pouze odchylky přídatného spoluvlastnictví, podpůrně se tudíž použijí ustanovení o (klasickém) podílovém spoluvlastnictví.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Přestože spoluvlastník se svým podílem může nakládat podle své vůle, musí brát ohled i na práva ostatních spoluvlastníků. Pokud se jeden ze spoluvlastníků rozhodne svůj podíl převést na jinou osobu, mají v určitých případech ostatní spoluvlastníci k podílu předkupní právo.

Spoluvlastníci mají předkupní právo v tom případě, kdy spoluvlastnictví bylo založeno některým z pořízení pro případ smrti (tj. zejména na základě závěti), nebo jinou právní skutečností, kdy spoluvlastníci nemohli od počátku ovlivnit svá práva a povinnosti. Předkupní právo mají spoluvlastníci jen po dobu 6 měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví, po uplynutí této doby zaniká!

Jestliže spoluvlastník převádí svůj podíl manželovi, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé (tj. buď některému z předků či potomků), tak podíl ostatním spoluvlastníkům ke koupi nabízet nemusí. To platí i tehdy, když je podíl převáděn na některého ze spoluvlastníků – ostatní nemají předkupní právo. Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě bezúplatných převodů podílu (tj. zejména darem).

Ust. § 1125 upravuje předkupní právo k zemědělskému závodu.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.