Časté dotazy - Obchodní korporace

Podle § 429 odst. 1 první věta NOZ sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Zápis sídla podnikatele v obchodním rejstříku má tudíž konstitutivní účinky. Živnostenský úřad má tedy pravdu, pokud vyžaduje, aby nejprve došlo ke změně sídla v obchodním rejstříku a teprve následně v živnostenském rejstříku.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Z Vašeho dotazu usuzujeme, že se ptáte na povinnost kapitálových společností zřídit rezervní fond pro případ ztráty. Zákon o obchodních korporacích - na rozdíl od obchodního zákoníku - nadále neukládá žádné kapitálové společnosti povinnost zřídit rezervní fond pro případ budoucí ztráty. Tuto povinnost si však mohou uložit kapitálové společnosti samy ve stanovách, resp. ve společenské smlouvě. Je-li tomu tak, jsou povinny rezervní fond pro účely ztráty vytvářet, nečiní tak však na základě zákona, ale na základě zakladatelského právního jednání.

Pro úplnost je třeba uvést, že zákon o obchodních korporacích ukládá kapitálovým společnostem v určitých případech povinnost zřídit tzv. zvláštní rezervní fondy (příkladmo lze uvést nabytí vlastních akcií).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Předně je třeba uvést, že společnost s ručením omezeným není v zásadě povinna mít zřízené internetové stránky. Zřídí-li si je dobrovolně anebo byla povinna si je zřídit v souvislosti s příslušností ke koncernu, je povinna podle § 7 odst. 3 ZOK na nich uvést vše, co je povinna uvádět na svých obchodních listinách. Co má být uvedeno na obchodních listinách, tedy i na internetových stránkách, byly-li zřízeny, stanoví § 435 NOZ a § 7 odst. 1 ZOK. Společnost s ručením omezeným tak musí mít na svých internetových stránkách minimálně uvedeno: svoji obchodní firmu, sídlo, údaj o zápise v OR, včetně vložky a oddílu, a identifikační číslo. Chce-li uvádět údaj o základním kapitálu, je to možné, ale musí uvádět jen splacenou část základního kapitálu. Je-li společnost součástí koncernu, musí v souladu s § 79 odst. 3 ZOK na svých internetových stránkách příslušnost ke konkrétnímu koncernu uveřejnit. V tomto případě ji vzniká i povinnost internetové stránky zřídit.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Z Vašeho dotazu usuzujeme, že směřuje k povinnosti společnosti s ručením omezeným přizpůsobit svou společenskou smlouvu zákonu o obchodních korporacích.

V úvahu přicházejí následující možnosti, jak tuto povinnost splnit. Buď jednatel společnosti na základě § 197 ZOK vyhotoví úplné znění společenské smlouvy, do nějž promítne změny společenské smlouvy, které nastaly přijetím nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích (jde zejména o změny terminologie), anebo společnost bude chtít provést i další obsahové změny a pak o obsahové změně rozhodne valná hromada společnosti či se o ní dohodnou všichni společníci. V případě vyhotovení úplného znění společenské smlouvy nedochází k obsahové změně společenské smlouvy, k té došlo již změnou právní úpravy, pouze se tato zákonná změna do smlouvy promítá. V tomto případě není nutné o vyhotovení úplného znění společenské smlouvy pořizovat notářský zápis. V obou dalších případech, v kterých o změně obsahu společenské smlouvy rozhodne valná hromada nebo se na ní dohodnou všichni společníci, jde o klasickou změnu obsahu společenské smlouvy, u níž je podle § 172 či § 147 odst. 1 první věta ZOK vyžadován notářský zápis.

Jinými slovy lze k povinnosti přizpůsobit společenskou smlouvu přistoupit úsporně a využít možnosti pořízení úplného znění společenské smlouvy. V případě však, že bude záměrem provést ve společenské smlouvě věcné změny, nikoli jen terminologické, je třeba, aby o takové změně byl pořízen notářský zápis.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

ZOK zachovává omezení této transakce jen na zcela minimální úrovni, přičemž toto pravidlo zavádí pouze pro a.s., a nikoli i pro s.r.o., jak tomu bylo doposud. Dle § 255 ZOK nesmí úplata za převáděný majetek přesahovat hodnotu nabývaného majetku stanovenou posudkem znalce pouze v případě, že se jedná o majetek od zakladatele nebo akcionáře společnosti, který byl nabyt v průběhu 2 let po jejím vzniku, a který převyšuje hodnotu 10% nominální výše základního kapitálu. Znalec navíc nemusí být vybírán soudem a postačí, pokud si ho vybere společnost sama ze seznamu znalců. Ochrana věřitelů je pak zajištěna nejen pravidly o řádné správě korporace, ale zejména testem insolvence podle § 40 ZOK.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Dle ZOK si budou moci zakladatelé a.s. vybrat dualistickou či monistickou strukturu vnitřních orgánů. V rámci prvně jmenované se vedle valné hromady zřizuje představenstvo a dozorčí rada, zatímco v rámci druhé se vedle valné hromady zřizuje pouze tzv. správní rada doplněná o statutárního řiditele (§ 435 – 463 ZOK).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

ZOK oproti současnému stavu umožňuje, aby společenská smlouva určila kromě běžných podílů i podíly, se kterými jsou spojeny zvláštní práva, a to téměř jakéhokoli druhu (§ 135 ZOK). Na těchto podílech tak např. může váznout přednostní právo na dividendu či právo na rozhodující hlas v rámci určitého rozhodování. Nově je navíc umožněno, aby jeden společník vlastnil ve společnosti více než jeden podíl.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Stejně jako doposud ručí společníci společně do výše své nesplacené vkladové povinnosti, nicméně vzhledem k tomu, že základní kapitál může být nově určen v libovolné výši (minimálně 1 Kč), ztrácí tato forma ručení na významu. Koncept ochrany věřitelů je nově stavěn především na odpovědnosti členů orgánů společnosti za řádný výkon jejich funkce a propojení s insolvenčním právem.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Dle § 159 NOZ spočívá péče řádného hospodáře ve výkonu funkce s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Za porušení této péče se výslovně považuje i situace, kdy určitá osoba přijme funkci, byť si musela být vědoma, že na ni znalostmi nebo z jiných důvodů nestačí.

Nově je zásada péče řádného hospodáře u obchodních korporací modifikována tzv. pravidlem podnikatelského úsudku, které umožňuje při posuzování „řádnosti“ rozhodování členů orgánů obchodní korporace zohlednit faktor hospodářského rizika (§ 51 a násl. ZOK).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.