Časté dotazy

Typicky se jedná o případy, kdy dojde k:

• Plnění bez právního důvodu (např. zaplacení dluhu, který neexistoval).
• Plnění z důvodu, který odpadl (např. přijetí zálohy na koupi, která se nakonec neuskutečnila).
• Protiprávnímu užití cizí hodnoty (např. neoprávněné používání cizího parkovacího místa).
• Plnění za někoho, pokud měl po právu plnit sám (např. někdo za jiného zaplatil účty za elektřinu).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Ano, nicméně na domácí zvířata, která vlastníku slouží k obživě (např. hospodářský dobytek), se uplatňují o něco mírnější pravidla než na ostatní zvířata (např. domácí mazlíčky). Odpovědnosti za škodu způsobené těmito zvířaty se může vlastník zprostit, pokud prokáže, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost (§ 2934).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Ano, škodu způsobenou zvířetem hradí vždy jeho vlastník. Pokud vlastník svěřil zvíře jiné osobě, hradí tato osoba škodu společně s ním (§ 2933).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Provozovateli běžného provozu (např. pekárny) postačí, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Naproti tomu provozovatel zvlášť nebezpečného provozu tuto možnost zproštění odpovědnosti mít nebude. Jeho jedinou možností je prokázat, že škodu způsobila tzv. vyšší moc (např. přírodní katastrofa) nebo jiná osoba (§ 2925).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Za současného stavu činí tato náhrada paušálně 240.000,- Kč. Dle NOZ již soudy žádnou konkrétní částkou vázány nebudou a budou moci výši náhrady určit bez omezení a s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu (viz § 2958 – 2968).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

To, co je v dotazu popsáno, NOZ označuje jako zřeknutí se dědického práva. Dědic se však dle dosavadní právní úpravy nemůže předem zříci svého dědického práva a musí po zůstavitelově smrti dědictví buď přijmout, nebo odmítnout. Vzdání se dědictví je jiným institutem dědického práva a dědic se může dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice až po smrti zůstavitele. Stávající právní úprava vzdání se dědictví neumožňuje.

Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který nabude účinnosti ke dni 1. ledna 2014, nově dědici umožní, aby se svého dědického práva zřekl ve smlouvě se zůstavitelem (§ 1484 odst. 1 NOZ). Zřeknutí se dědického práva není darováním ani jiným majetkovým převodem, a proto se nemohou věřitelé dovolávat presumptivního dědice neúčinnosti právního jednání cestou odpůrčího práva. Dědického práva se lze ovšem zříci i za odbytné, úplatu nebo jiné protiplnění, proti čemuž popřípadě již odporovat lze podle obecných ustanovení. Pro smlouvu o zřeknutí se dědického práva se vyžaduje forma veřejné listiny (vyhotovená notářem). Zavedení zřeknutí se dědického práva povede k vypořádání případných dědických sporů již za zůstavitelova života. Zříci se dědictví je možné jako celku, nebo se může zůstavitelův potomek zříci pouze práva na povinný díl. Ve druhém případě pak potomek může v případě dědění ze zákona ještě dědit.

Pokud dědic uzavře smlouvu se zůstavitelem o zřeknutí se dědického práva před 1. lednem 2014 a zemře-li až po 1. lednu 2014, bude se taková smlouva považovat za platnou (§ 3071 NOZ), i když ji dnešní právní úprava nepřipouští. Zemře-li však před 1. lednem 2014, nebude mít tato smlouva žádné právní následky (bude se tedy posuzovat, jako by ani nebyla).

Podle dosavadní právní úpravy i podle úpravy NOZ může dědic po smrti zůstavitele dědictví jak přijmout, tak také odmítnout. Dědictví se odmítá výslovným prohlášením vůči soudu. Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl. Pak nebude mít ani povinnost hradit zůstavitelovy dluhy.

Dědic, který dědictví neodmítne, se jej bude moci nově podle úpravy NOZ (§ 1490 odst. 1) před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch druhého dědice. Oproti tomu odmítnout dědictví nelze ve prospěch jiné konkrétní osoby. Jestliže se vzdá dědictví ten, který byl obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, nezbavuje se tím povinnosti splnit (§ 1490 odst. 2 NOZ).

Je pak na úvaze, zda již nyní sepsat se zůstavitelem smlouvu o zřeknutí se dědického práva formou veřejné listiny, nebo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Dědicovi je zákonem poskytnuta ochrana spočívající v možnosti ohraničení rozsahu povinnosti k úhradě zůstavitelových dluhů. Dědic může požádat o vyhotovení soupisu pozůstalosti. Tento soupis může být nahrazen seznamem pozůstalostního majetku, který sepíše správce pozůstalosti, a potvrdí jej všichni dědici. V jednoduchých případech může soud rozhodnout o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Jestliže si dědic vyhradil soupis pozůstalosti, bude povinen k úhradě zůstavitelových dluhů jen do nabytého dědictví. Zdá se, že se v případě vyhrazení soupisu pozůstalosti pro věřitele oproti dnešnímu stavu nic nemění, ale není tomu tak. Jestliže dědic vědomě neuvede do soupisu pozůstalosti některé předměty a věřiteli se podaří jejich existenci prokázat, přestane pro dědice platit ochrana, kterou mu poskytoval soupis pozůstalosti a bude povinen uhradit dluhy zůstavitele v plné výši.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Ano, mohou. Na platnost dědické smlouvy nemá rozvod manželství žádný vliv. Rozvedený manžel může požádat soud, aby smlouvu zrušil.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

V případě, že zůstavitel zanechá závěť a zemře před účinností NOZ, mohou se dědicové dohodnout u soudu o rozdělení majetku jakkoli (§ 482 odst. 1 OZ). Neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí (§ 482 odst. 2 OZ). Po účinnosti NOZ to bude možné jen tehdy, pokud to zůstavitel v závěti výslovně připustil (§ 1694 odst. 1 NOZ).

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.

Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni zůstavitelovi praprarodiče, sestřenice a bratranci.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.