Rodinný závod

Inspirací pro začlenění rodinného závodu do NOZ byl italský občanský zákoník (čl. 230 bis Codice civile).

Jak již název napovídá, pracují v rodinném závodě členové rodiny a rodinný závod je ve vlastnictví některé z těchto osob. O zásadních otázkách rozhodují všichni členové bez zřetele na vlastnictví nebo spoluvlastnictví.

Již přes generace vlastní rodina Špačkových vinici na jižní Moravě. Na obhospodařování vinné révy, její sklizni, zpracování a prodeji se podílí všichni členové rodiny: dědeček, syn s manželkou a dvěma dětmi, švagrová manžela a dcera s přítelem. Celý vinohrad má ve vlastnictví jen dědeček. Na stará kolena si chce ale přilepšit a rozhodne se vinohrad prodat. Protože však jde o zdroj obživy celé rodiny, musí o prodeji vinohradu rozhodnout všichni zúčastnění většinou hlasů.

I přestože práva a povinnosti členů rodiny nejsou k rodinnému závodu upravena smlouvou (např. zakládající mezi stranami pracovní poměr), podílejí se členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu i na zisku z něho.

Vnučky pomáhají celé léto a o víkendech dědečkovi na vinohradu. Rády by si něco koupily na sebe, ale rodiče jim nedávají kapesné, tak poprosí dědu, aby jim za výpomoc něco dal. Jenže ten nemá pocit, že by jim musel něco dávat, proto by mohly podle současné právní úpravy nárokovat bezdůvodné obohacení. Podle NOZ se bude aplikovat rodinný závod.