Akciová společnost

Akciová společnost (a.s.) je typickým představitelem kapitálové obchodní společnosti. Společníci, resp. akcionáři se na ní podílejí poskytnutým kapitálem, přičemž samotný chod řídí profesionální management.

Dalšími atributy je i nemožnost ručení akcionářů za závazky společnosti či téměř neomezená převoditelnost podílů (resp. akcií). Co do využití je akciová společnost vhodná především pro správu a provoz větších podniků, u kterých je potřeba velká kumulace kapitálu.

Akciová společnost je z velké části regulována evropským právem, a proto je nejméně přístupná změnám. I přes tyto limity však ZOK přinesl celkem výrazné úpravy. Kromě celkové systematiky došlo ke změnám i celé řady konkrétních aspektů jako je variabilita akcií, rozložení vnitřních orgánů společnosti apod.

Akcie

Obdobně jako u s.r.o. se zavádí možnost, aby akcionář vlastnil akcie různého druhu – tedy je zcela na společnosti, aby si ve svých stanovách určila, jaké druhy akcií vydá (§ 276 a násl. ZOK).

Kromě kmenových (tedy běžných) akcií tak může vydat i akcie se zvláštními právy, které spočívají například v rozdílném podílu na zisku či váze hlasů. Tato variabilita však není bezmezná, neboť určitá omezení vyplývají například ze zásad stejného zacházení či dobrých mravů.

Zákon též výslovně zakazuje, aby s akciemi bylo spojeno právo na úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti.

Novinkou jsou i tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. Ta se odvíjí od toho, kolik jich bylo reálně vydaných (§ 257 ZOK).

Pokud společnost vydala např. 10 kusových akcií, představuje jedna akcie 10% podíl. Pokud jich následně vydá dalších 10, jedna akcie bude představovat podíl 5 %.

Tyto akcie nejenom rozšiřují investorské možnosti, ale také ulehčují takové změny základního kapitálu, které se promítají do jmenovité hodnoty akcií (např. při zvyšování z vlastních zdrojů), neboť v případě kusových akcií není nutné podstupovat nákladné vyznačování nové jmenovité hodnoty akcií.

Praxe též jistě ocení dořešení některých drobností, které ovšem způsobovaly nemalé problémy. Jedná se například o výslovné umožnění nahrazení podpisu akcie jeho mechanickým otiskem, v případě že tato akcie má ochranné prvky proti padělání (§ 260 ZOK), či výslovné zakotvení dobrovolné výměny akcií, ke které dochází například v případech poškození listu akcie (§ 542 – 543 ZOK).

Orgány a.s.

Inspirován úpravou evropské společnosti nabízí ZOK možnost, aby si zakladatelé vybrali, zda má mít jejich společnost dualistickou či monistickou strukturu řídících orgánů. Zatímco v rámci prvně jmenované je vedle valné hromady nutné zřídit představenstvo a dozorčí radu (§ 435 a násl. ZOK), v rámci druhé se namísto těchto dvou orgánů zřizuje správní rada doplněná o statutárního ředitele (§ 456 a násl. ZOK).

ZOK navíc nově umožňuje, aby uvedené orgány byly jednočlenné. Ve svém důsledku tak v čele společnosti může stát pouze jeden člen správní rady zastávající zároveň funkci statutárního ředitele. Taková struktura může vyhovovat především začínajícím podnikatelům, kteří ocení nižší náklady na správu své společnosti (za současného stavu je počet členů volených orgánů a.s. minimálně šest – tři v dozorčí radě a tři v představenstvu).

Za další změny s výrazně praktickými dopady je možné označit zrušení povinnosti volit část členů dozorčí rady zaměstnanci, uvolnění pravidel rozhodování na valné hromadě (např. možnost snížit kvórum usnášeníschopnosti či možnost kumulace funkcí) či připuštění, aby členem orgánu byla přímo právnická osoba.