(Pavla Lorencová, finexpert.cz, 23. 5. 2011). Zákoník upravuje trojici okruhů – rodina, vlastnictví a smlouvy.

Kabinet Petra Nečase odsouhlasil nový občanský zákoník, připravovaný deset let. Novela dle autorů klade větší důraz na osobnostní práva před majetkovými vztahy a ponechává více prostoru pro dohodu stran. Zákoník by měl nahradit normu z roku 1964, která byla jen od roku 1989 více než čtyřicetkrát novelizována. Vzhledem k rozsahu nelze obsáhnout všechny změny, zmiňme tedy alespoň některé. 

Změny k lepšímu

Vztah nemovitosti a pozemku, na kterém stojí. Dnes platí předpoklad a zásada, že stavba není součástí pozemku. Toto novela zásadně mění, do budoucna kupující spolu s nemovitostí automaticky získává také pozemek pod ní.

Zvíře není věc. Český právní řád dnes na zvířata pohlíží jako na věci, ne však novela občanského zákoníku. Otázkou je, zda tato změna povede např. k přísnějšímu trestání pachatelů, týrajících zvířata, kteří dnes – pokud se k soudu vůbec dostanou – odcházejí maximálně s peněžní sankcí.

Způsobilost k právním úkonům nahradí „svéprávnost". Posílení by mělo doznat postavení nesvéprávných osob ve vztahu k úřadům. Duševně nemocným lidem bude umožněno mít při ruce podpůrce, tedy osobu, která jim bude pomáhat a radit v důležitých rozhodnutích. Vztah této osoby a podpůrce bude upraven smlouvou.

Lepší ochrana majetku. Zajímavou novinkou je institut náhrady ceny zvláštní obliby. Prokáže-li poškozený mimořádnou citovou nebo jinou újmu spojenou se zničením věci, která reálně může mít tržní hodnotu minimální, poskytne se mu peněžitá náhrada odpovídající této subjektivní hodnotě.

Poslední vůli je třeba respektovat. Současný český řád jakoby upřednostňoval „živé před zesnulými". Neumožňuje například vynechat ze závěti přímé potomky či klást si ve své vlastní závěti podmínky. Novela posiluje možnost autora závěti volně nakládat s majetkem pro případ smrti, snižuje se například zákonný podíl přímých potomků na dědictví. Zrušit jej úplně, jak tomu v některých evropských zemích je, by však v našich podmínkách nebylo přijatelné ani průchodné. Stále však nelze potomka – pokud není řádně vyděděný – v závěti opomenout. Autor poslední vůle také může klást podmínky, typu „můj vnuk dostane částku 200 000 Kč v okamžiku dokončení studia na vysoké škole".

Nabytím vlastnického práva od nevlastníka. Nabyde-li kupující předmět v dobré víře, že prodávající je jeho majitelem, nepřijde o něj ani v případě, že se prokáže nelegální původ věci, např. krádeží. Věc mu zůstane a zloděj původnímu majiteli nahradí škodu finančně.

Odstranění dvoukolejnosti závazkového práva. Napříště bude závazkové právo upraveno jednotně pouze občanským zákoníkem, nikoli obchodním. Složité zkoumání, kterou právní úpravu vlastně aplikovat, tak odpadne. Příklad neshody práva z minulosti – soudům trvalo deset let, než se ujednotily na tom, že se bezdůvodné obohacení nepromlčuje po dvou letech, jak to říká občanský zákoník, ale po čtyřech dle zákoníku obchodního.

Zplnoletnění. Lidé mladší 18 let budou moci zažádat soud o zplnoletnění, například mladí podnikatelé z důvodu složité administrativy, kdy za ně právní akty musí stvrzovat povinný právní zástupce. K zažádání přitom nepotřebují souhlas rodičů, rozhoduje soud.

Majitelé domů vs nájemci

Majitelé domů a bytů považují navrhovanou úpravu nájemních vztahů v novele občanského zákoníku za správný, ale zároveň nedostatečný krok. Jejich kritika se týká především nedostatečných práv majitelů při nakládání s vlastním domem/bytem.

Postrádají například možnost vypovědět staré nájemní smlouvy – často ještě z dob socialismu – bez udání důvodu, kritizují také automatický převod smlouvy na další osoby v domácnosti a povinnost zajistit vypovězeným nájemníkům nové bydlení, kterou údajně nájemníci často zneužívají.

S podobou novely ale nejsou spokojeni ani nájemníci a jejich zástupci. Pronajímateli novela umožňuje vyhradit si v nájemní smlouvě souhlas s přijetím další osoby do bytu. Toto ustanovení dle Sdružení nájemníků odporuje právu občana bydlet v jedné domácnosti s kýmkoliv dle svého rozhodnutí. Také právo majitele vyžadovat, aby v bytě žil pouze takový počet lidí, který je přiměřený velikosti bytu, je údajně nejednoznačně vymezené – jaký je přiměřený počet a kdo jej může stanovovat již novela neupravuje.

Nová úprava řeší také otázku deregulace nájemného. Pokud se po ukončení regulace pronajímatel s nájemníkem nedohodnou na výši nájemného, budou se moci obrátit na soud se žádostí o určení nájemného „v místě a čase obvyklém".

Sdružení nájemníků pak kritizuje pravidlo, že soudci budou muset v případě sporu o výši nájemného stanovovat nové nájemné od data podání žaloby. Soud se může, jak je ostatně v českých podmínkách běžné, táhnout delší dobu, čím se nájemník se může dostat do značných dluhů v případě, že soud určí pro nájemce finančně nepřijatelnou výši.

Pokud zákoník projde parlamentem a podepíše ho prezident, měl by začít platit od ledna 2013.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.