JUDr. Eva Kabelková, (Deník, 30. 7. 2012). Od 1. ledna 2014 už v praxi nebudeme mluvit o právních úkonech, nýbrž o právním jednání. To je jedna ze změn, které přináší nový občanský zákoník. Nejde však jenom o změnu pojmů. Tyto změny mají omezit zásahy státu do soukromého práva. Tím posilují samostatné rozhodování občanů i právnických osob.
Více jistoty pro zúčastněné
V mnohem vyšší míře budou teď sami rozhodovat o tom, zda poukáží na neplatnost právního jednání, či nikoli.
Jde například o to, zda a jaké následky budou vyvozeny z neplatnosti smlouvy. Třeba zda lze existující vady odstranit dodatečně. Nové pojetí neplatnosti je takové, že v zásadě je potřeba na každý úkon hledět spíše jako na platný než jako na neplatný. Tento stěžejní princip je nesmírně významný. Předpokládá se, že v rámci běžných právních vztahů každý jedná tak, aby jeho jednání bylo platné a v souladu se zákonem.
Podle nového zákoníku je vždy třeba hledat spíše důvody pro to, aby smlouva nebo jednostranné právní jednání byly považovány za platné, nežli aby byly napadány jako neplatné.
Tento nový přístup teď bude pro každého přínosnější, protože dává záruku určité právní jistoty. Jednalli člověk podle nejlepšího svědomí a vědomí, soud by se měl přiklonit k názoru, že jeho jednání bylo platné.
Dosud se vycházelo z principu absolutní neplatnosti právních úkonů. Jinými slovy, soud se musel zabývat případnou neplatností právního úkonu i tehdy, když se této neplatnosti nikdo ze zúčastněných stran výslovně nedovolával. Není jednoduché charakterizovat tento princip na malé ploše tak, aby byl srozumitelný i laikům.
Nová právní úprava posiluje relativní zásadu neplatnosti. To znamená, že o neplatnosti nějakého kroku bude soud rozhodovat až na základě námitky dotčené osoby.
Ochrana dobrých mravů
I nový občanský zákoník však zná princip absolutní neplatnosti. V určitých případech soud totiž musí přihlédnout k neplatnosti právního jednání i bez námitky. Zejména tehdy, příčíli se jednání dobrým mravům anebo odporuje zákonu. Jiným důvodem může být, že jednání zjevně narušuje veřejný pořádek anebo od počátku zavazuje k plnění něčeho nemožného. Pokud by šlo o jiný důvod, je rozhodnutí o námitce na vůli zúčastněných stran.
Zjednodušeně můžeme říct, že pokud jde například o ochranu zájmů určité osoby, může námitku o neplatnosti vznést jen tato osoba.
Byla-li smlouva uzavřena po výhrůžkách násilím, nově se na ní bude vztahovat zásada relativní neplatnosti.
Vychází se totiž z toho, že člověka lze nutit i k jednání ve vlastní prospěch nebo ve prospěch osoby jemu blízké. I zde je nově pouze na zvážení dotčené osoby, zda neplatnost namítne, nebo nikoli.
Nově se také bude přísněji posuzovat postup osob, které neplatnost právního jednání účelově způsobí. Je nutno zabránit tomu, aby tyto osoby těžily z jednání, které vedlo k neplatnosti právního úkonu, a získávaly různé výhody.
Tomu, kdo způsobil neplatnost právního jednání, se v novém zákoníku ukládá povinnost nahradit škodu vzniklou té straně, která o neplatnosti nevěděla.
Ten, kdo neplatnost právního jednání způsobil, se na tuto neplatnost ani nebude moci odvolávat.
***
Tři tisíce paragrafů. Nový občanský zákoník představuje jednu z největších změn českého právního systému za posledních 20 let. S jistou nadsázkou lze říct, že jde o normu, která upravuje život občana od narození až po smrt. P Některé z důležitých změn, které norma přináší, vám představujeme v našem novém seriálu, v textech renomovaných právníků.
O autorovi: Autorka je doktorkou práv, pracuje v advokátní kanceláři Svejkovský-Kabelková.
Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.
spravuje