Mgr. Dušan Sedláček, (fincentrum.cz, 1. 8. 2012). Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník obsahuje celou řadu právních institutů odlišných od současného občanského zákoníku, je třeba najít způsob, jakým budou stávající právní vztahy upraveny poté, co již nynější občanský zákoník nebude platit. To je úkolem tzv. přechodných ustanovení, která se nacházejí na samém konci nového občan­ského zákoníku, a to v § 3028-3079.

Nový občanský zákoník nabývá účinnosti dne 1. ledna 2014 a k témuž dni se ruší stávající občanský zákoník z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.). Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník obsahuje celou řadu právních institutů odlišných od současného občanského zákoníku, je třeba najít způsob, jakým budou stávající právní vztahy upraveny poté, co již nynější občanský zákoník nebude platit. To je úkolem tzv. přechodných ustanovení, která se nacházejí na samém konci nového občan­ského zákoníku, a to v § 3028-3079.

Nový občanský zákoník ( zákon č. 89/2012 Sb. , dále též "NOZ") se v zásadě bude aplikovat až na práva a povinnosti vzniklé po nabytí jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 NOZ). To se vztahuje zejména na právo závazkové, neboť smlouvy uzavřené podle nynějšího občanského nebo obchodního zákoníku se budou těmito předpisy řídit po celou dobu svého trvání. 

Již nyní je možné sjednat použití nového občanského zákoníku

Strany smlouvy si mohou sjednat, že již od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se i na smlouvy uzavřené podle stávajícího občanského zákoníku použije nový občanský zákoník. Takovou dohodu mohou strany smlouvy učinit už nyní, takže jejich dnes uzavřená smlouva se od 1. ledna 2014 bude řídit již novým občanským zákoníkem. Dohody tohoto druhu lze očekávat například mezi věřiteli a dlužníky ve vztahu k realizaci zástavního práva, které je podle nového občanského zá­koníku pro věřitele podstatně jednodušší. V dnes uzavírané zástavní smlouvě tak může být sjednáno, že pokud by k realizaci zástavního práva došlo až po 1. lednu 2014, použije se úprava obsažená v novém občanském zákoníku. U práv rodinných a osobních se nový zákoník bude aplikovat okamžitě.

U práv osobních, rodinných a věcných a stejně tak u některých smluv (třeba u smlouvy nájemní) platí pravidlo opačné; tyto právní vztahy se budou novým občanským zákoníkem řídit již ode dne jeho účinnosti. Na všechny právní vztahy, tedy i na právní vztahy řídící se v budoucnu stávajícím občanským či obchodním zákoníkem, se současně již ode dne účin­nosti nového občanského zákoníku použijí základní principy zakotvené v části první hlavě I. nového občanského zákoníku (§ 1-14).

Stavba je součástí pozemku

Přechodná ustanovení se významným způsobem dotýkají také práv k nemovitostem. Podle § 3054 NOZ přestává být stavba samostatnou věcí v právním smyslu a stává se součástí pozemku; to platí za předpokladu, že stavba i pozemek mají stejného vlastníka. Pokud má pozemek a stavba na něm stojící vlastníky odlišné, zůstává stavba i nadále nemovitou věcí. Vlastník pozemku má však předkupní právo ke stavbě na pozemku se nacházející a stejně tak vlastník stavby má předkupní právo k pozemku, na kterém stavba stojí. V přechodných ustanoveních se projevu­je silnější pozice pozemku oproti stavbě na něm stojící, neboť podle § 3058 odst. 2 NOZ platí, že pokud třetí osoba nabude vlastnictví k pozemku a je přitom v dob­ré víře, že stavba na něm stojící je jeho součástí, stává se tato třetí osoba také vlastníkem stavby a stavba přestává být samostatnou věcí; vlastník stavby má současně právo na náhradu vůči původnímu vlastníkovi pozemku.   

Předkupní právo spoluvlastníků trvá jen do konce roku 2014

Podle stávajícího občanského zákoníku mají spoluvlastníci vůči sobě navzájem zákonné předkupní právo. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník toto předkupní právo (s určitými drobnými výjimkami) již neupravuje, je v § 3062 NOZ stanoveno, že předkupní právo podle dosavadního občanského zákoníku zaniká uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku.

Nový občanský zákoník také upravuje tzv. mimořádné vydržení, které činí pro movité věci 6 let a pro nemovitosti 20 let. Do vydržecí doby přitom bude možné započítat i dobu, která běžela již před účinností nového občanského zákoníku, nicméně tato doba neskončí dříve než uplynutím dvou let od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, pokud jde o věc movitou, případně pěti let, pokud jde o nemovitost.

Právo na náhradu škody

Právo na náhradu škody se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, pokud k porušení povinnosti stanovené právními předpisy došlo před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku. Pokud však o věci zatím nebylo rozhodnuto, je soud oprávněn v mimořádných důvodech při­znat nad rámec pouhé náhrady škody i náhradu nemajetkové újmu podle nového občanského zákoníku (§ 3079 odst. 2 NOZ).

O autorovi: autor je advokátem v advokátní kanceláří Havel, Holásek & Partners

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.