Jan Pavelka, (Bankovnictví, 21.12.2012).Svěřenský fond, někdy označovaný také jako trust, původem institut anglosaského commom law, je jednou z novinek, jež do českého právního řádu přinese nový občanský zákoník (NOZ).

Česká právní úprava se při implementaci tohoto institutu inspirovala občanským zákoníkem kanadského Québecu. NOZ se tak zařadí mezi nemnoho evropských právních úprav, jež existenci trustů připustí.

Velice jednoduše lze svěřenský fond označit za účelově osamostatněný majetek bez právní subjektivity sloužící k zakladatelem stanovenému účelu. Svěřenské fondy jsou podobné nadacím. Nemají však právní subjektivitu (nejsou právnickou osobou) a liší se i účelem (mohou vzniknout i za jiným než veřejně prospěšným či dobročinným účelem). Na rozdíl od nadací jsou svěřenské fondy podrobeny menšímu dozoru ze strany státu.

Jak lze svěřenský fond založit a principy Jeho fungování

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele. Zakladatel takto vyčleněný majetek smlouvou nebo pořízením pro případ smrti svěří svěřenskému správci k určitému účelu a ten se zaváže majetek držet a spravovat.

Svěřenský fond pak vzniká okamžikem, kdy správce přijme pověření k jeho správě, a pokud byl fond zřízen pořízením pro případ smrti, okamžikem smrtí zůstavitele. Zakladatel je rovněž povinen vydat statut svěřenského fondu.

Vznikem fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, k němuž vykonává vlastnická práva vlastním jménem na účet fondu správce. Majetek ve fondu však není vlastnictvím správce, zakladatele ani osoby, jíž má být z fondu plněno (tzv. obmyšlený). V případě, že je potřeba do veřejného seznamu nebo do jiné evidence zapsat vlastníka majetku (typicky například katastr nemovitostí), uvede se osoba správce s poznámkou „svěřenský správce".

Podstatou svěřenského fondu je plná správa cizího majetku správcem, který je povinen šetřit a rozmnožovat podstatu fondu, dbát o naplňování jeho účelu a respektovat práva obmyšlených.

Dohled nad správou fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. V případech stanovených zákonem dohlíží na správu fondu jiná osoba nebo skupina osob, anebo orgán veřejné moci.

K zániku svěřenského fondu dochází zejména uplynutím doby, na kterou byl fond zřízen či dosažením jeho účelu.

Využití svěřenského fondu v praxi

Svěřenský fond může být zřízen pro naplňování soukromého anebo veřejného účelu. Soukromý svěřenský fond slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Lze jej zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku, který může být následně rozdělen mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby. Obmyšleného určí zakladatel a pokud tak neučiní, jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondu správce z okruhu osob vymezených statutem fondu.

Svěřenský fond tak lze využít pro řešení různých životních situací. Uveďme si příklad prarodičů, kteří chtějí svým dosud nezletilým vnukům věnovat část majetku, nicméně z důvodu jejich nízkého věku tak nechtějí učinit ihned, zároveň se o majetek již nemohou nebo nechtějí starat. Proto zvažují okamžik plnění až na dosažení jejich zletilosti, přičemž nic nebrání tomu, aby vnukům kromě toho určili výplatu ročního či měsíčního kapesného s tím, že zbytek podstaty jim bude vyplacen dosažením určeného věku. Obmyšlenými může být i konkrétní rodina včetně jejích budoucích generací. V tomto případě je svěřenský fond zřízen pro ochranu jejích zájmů a zajišťování životních potřeb.

Svěřenský fond lze zřídit i za účelem veřejným k naplňování kulturních, vzdělávacích, vědeckých, dobročinných či jiných podobných účelů. Oproti soukromým fondům je nelze založit výlučně za účelem dosahování zisku nebo provozování závodu. I veřejný svěřenský fond tak nabízí řešení pro realizaci nepřeberné škály cílů a záměrů, počínaje podporou útulků pro psy až po ochranu památek v historickém centru města, nevyjímaje samozřejmě účely typicky charitativní (například pomoc osamělým matkám s dětmi).

- Do budoucna bude jistě zajímavé sledovat, zda si svěřenský fond, institut v českém právu dosud téměř neznámý, najde oblibu mezi českou veřejností. Už nyní lze skepticky nahlížet na to, zda je dostatečně upravena ochrana třetích osob, ale též samotných obmyšlených. Nelze přehlédnout i spekulace o tom, zda se vedle rušení anonymních akciových společností nejde poněkud opačným směrem zavedením svěřenských fondů, jejichž struktura bude v zásadě skrytá.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.