Mgr. František Korbel, Ph.D., Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D. (Lidové noviny, 12. 1. 2013). Už za rok má nabýt účinnosti nový občanský zákoník. Přípravy jdou podle plánu, přesto se stále objevují pokusy o odložení účinnosti. Bude tedy nový občanský zákoník sloužit od 1. ledna 2014, nebo se jeho účinnost odloží o rok? O dva? Na neurčito?

Mgr. František Korbel, Ph.D., Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D.

Už za rok má nabýt účinnosti nový občanský zákoník. Stále se ale objevují pokusy o její odložení o rok či dva. Na ministerstvu zaznamenáváme různé ohlasy na nový občanský zákoník. Vedle dopisů občanů dožadujících se již nyní více možností, jak nakládat se svým majetkem pro případ smrti, jak si ustanovit budoucího opatrovníka nebo jak využít nových institutů v náhradě škody, se také vyjadřujeme k poslaneckým návrhům a reagujeme na dotazy stran odkladu účinnosti rekodifikace soukromého práva.

Bude tedy nový občanský zákoník sloužit od 1. ledna 2014, nebo se jeho účinnost odloží o rok? O dva? Na neurčito?

Nejčastější námitka proti němu zní, že doba mezi vyhlášením ve Sbírce zákonů a účinností nového občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a zákona o mezinárodním právu soukromém je příliš krátká na to, aby se všichni stihli na tak zásadní změny připravit. Jako příklad se uvádí stav doprovodné legislativy, kterou je nutno přijmout, aby mohl nový občanský zákoník fungovat: „Nový občanský zákoník spolu se zrušením více jak 250 právních předpisů přináší nutnost novelizace mnoha dalších právních předpisů na novou úpravu navazujících, což se jeví jako nereálné v průběhu roku 2013." Tak to stojí v důvodové zprávě ke komunistickému návrhu na odklad nového občanského zákoníku o rok.

Opak je nicméně pravdou.
Návrat k osvědčenému modelu Na konci roku 2012, tedy přesně dle plánu legislativních prací vlády, byl ministerstvem spravedlnosti odeslán na vládu balík zákonů, které reagují na nové předpisy soukromého práva s cílem uvést je v život. Konkrétně se jedná o návrhy zákona o zvláštních řízeních soudních, rejstříkového zákona, novely občanského soudního řádu (OSŘ) a doprovodného zákona. Jde o velkou „masu" práva; jen doprovodný zákon obsahuje novely 124 zákonů. Nicméně jde víceméně o změny technické, které vyplývají z již platného, byť dosud neúčinného nového občanského zákoníku.

A to platí i pro další návrhy: v rámci harmonizace procesních předpisů s novým soukromým právem dochází k rozdělení úpravy civilních soudních řízení do dvou samostatných zákonů. OSŘ bude upravovat pouze řízení sporná a nový zákon o zvláštních řízeních soudních zahrne řízení nesporná a jiná zvláštní řízení, za podpůrného použití OSŘ. Podle zákona o zvláštních řízeních se bude postupovat například v opatrovnických věcech, v řízení o pozůstalosti, ve věcech ochrany proti domácímu násilí či ve věcech péče soudu o nezletilé. Nejedná se o úpravu novou, obdobná koncepce platila v českém právním prostředí až do padesátých let minulého století, takže se „pouze" vracíme k osvědčenému modelu, který se uplatňuje například i v Německu či Rakousku.
K přehlednému a důvěryhodnému zobrazování informací o všech podnikatelských subjektech by mělo dojít díky novému zákonu o veřejných rejstřících: sjednotí hmotnou i procesní úpravu zápisu do obchodního a nadačního rejstříku, rejstříku ústavů a společenství vlastníků jednotek. Ministerstvo si od toho slibuje i zrychlení zápisu do veřejného rejstříku, neboť bude možné vedle standardního zápisu rejstříkovými soudy provést i přímý zápis do rejstříku notáři.

Osud služebního zákona varuje Ač se zdá objem nových paragrafů velký, v zásadě se jimi rozvádí pravidla a terminologie dané již novým občanským zákoníkem, který by měl „obživnout" v procesu. Nové hmotné právo například podstatně zvyšuje význam rejstříku zástav, z čehož vyplývá, že vědomí o takto zapsaných právech je důležité i pro třetí osoby. Novela notářského řádu, který je součástí doprovodné legislativy, proto nastavuje veřejnost rejstříku a definuje povinnosti notářů z toho vyplývající.

Aby se předešlo výkladovým nejasnostem, podle čeho se řídí smlouvy vzešlé z veřejných zakázek, pokud k zahájení zadávacího řízení došlo před 1. lednem 2014, ale k podpisu smlouvy dojde až za účinnosti nového zákoníku, obsahuje doprovodný zákon novelu zákona o veřejných zakázkách. Ta podřizuje tyto smlouvy dosavadnímu režimu, neurčí-li zadavatel jinak.

Odkladu účinnosti nového občanského zákoníku z důvodu legislativní nepřipravenosti se tedy není třeba příliš obávat. Za mnohem horší stav pro veřejnost bychom považovali případný bezdůvodný odklad účinnosti kodexu a z toho plynoucí právní nejistotu pro všechny, kteří se již na příchod rekodifikace aktivně připravují. Tuto situaci známe například u služebního zákona, který je sice součástí platného práva již deset let, nicméně neustálé odkládání jeho účinnosti provází kromě personálních turbulencí na úřadech i kritika odborné veřejnosti a zahraničí.

*Mgr. František Korbel, Ph.D. je náměstkem ministra spravedlnosti pro legislativu. Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D. je ředitelkou legislativního odboru ministerstva spravedlnosti.
 

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.