Jan Topinka, Zuzana Beniaková, Monika DrápalováObchodní podmínky jsou standard­ním nástrojem podnikatelů, např. bank a ostatních velkých dodavatelů při uzavírání smluv. Stávající právní úprava až na výjimky výslovně neřeší, zda lze obchodní podmínky jednostranně měnit. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že nový ob­čanský zákoník účinný od roku 2014 umožňuje bez dalšího ve všech případech jednostrannou změnu pod­mínek, při podrobnějším pohledu zjis­tíme, že nepřináší zase tak převratné změny.

Současná právní úprava

Dnešní občanský zákoník stojí na zásadě pacta sunt servanda a obecně nepřipou­ští jednostrannou změnu smlouvy. Tento princip je plně zachován i v novém občan­ském zákoníku.

Od jednostranných změn je třeba odli­šit právně přípustné dohody, že obsah smlouvy bude určen dodatečně nebo se změní, a to podle předem dohodnutých kritérií (např. inflační doložka, pohyb úro­kových sazeb apod.), byť by změnu jedna strana iniciovala.

Dnešní občanský zákoník vyžaduje, aby změna smluvních podmínek byla druhou smluvní stranou vždy přijata. Za souhlas však ne­lze pobecně považovat mlčení nebo nečinnost dru­hé strany. Ustanovení § 1752 nového občanského zákoníku umožňuje jednostrannou změnu smlouvy výslovně. Ovšem je to něco za něco.

Jednostranná změna je tzv. ultimativní

Jednostranná změna bude možná pouze u některých smluv, a to u smluv zavazu­jících dlouhodobě s opětovným plněním stejného druhu. Zákonodárce zde měl na mysli typicky smlouvy s operátory o dodávkách vody, energií apod. V ban­kovnictví by pak šlo zřejmě o smlouvy o účtech nebo o kontokorentních úvěrech. Je sporné, zda se možnost týká také na­příklad úvěrových smluv, kde banka plní jednorázově a opětovné plnění stejného druhu je na straně klienta (splátky úvěru). Jsme spíše názoru, že na takové smlouvy možnost jednostranné změny nedopadá.

Z povahy měněného závazku musí být také patrné, že existuje "rozumná potřeba" jeho pozdější změny. Ovšem není jasné, co je "rozumná potřeba" a bude tak zále­žet na soudech, jak pojem vyloží. Obchod­ní podmínky lze dále jednostranně změnit pouze v "přiměřeném rozsahu". Ani zde nám zákon či důvodová zpráva nedávají vodítko, kde leží hranice takové změny. Navíc, není-li mezi stranami rozsah ujed­nán, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným okolnostmi, které strana, odkazující na podmínky, musela předpokládat (např. inflace), ani ke změnám vyvolaným změ­nami osobních nebo majetkových poměrů. Bude tedy záležet na formulaci vlastních podmínek.

A nakonec, jednostranná změna bude platná pouze tehdy, bude-li druhé stra­ně oznámena dohodnutým způsobem a bude jí poskytnuta možnost tuto změnu odmítnout a smlouvu vypovědět. Opačné či vylučující ujednání bude považováno za neplatné. Uvolněný proces uzavírání smluv

V úpravě uzavírání smluv přinese nový občanský zákoník jisté uvolně­ní, a to v úpravě procesu uzavírání smluv (§ 1731 až § 1745). Zjednodušeně vza­to, nyní smlouva vznikne jen v případě úplného aktivního souhlasu smluvních stran o celém jejím obsahu. Podle nové úpravy si strany budou moci předem sjed­nat pravidla pro uzavírání smluv (např. v obchodních podmínkách) a poté podle nich postupovat při úpravách a dodatcích. To podle našeho názoru rozšiřuje právě možnost uzavírání dodatků smluv nejen aktivním úkonem, ale i jiným jednáním, či dokonce nekonáním.

Samozřejmě i na tuto problematiku obec­ně dopadá ochrana slabší strany (např. v případě tzv. adhezních smluv) a specifická ochrana pro spotřebitele, která může cito­vanou volnost omezit. Zákon zakáže smluvní ujednání drobným písmem

Adhezní smlouvy nebudou moci např. obsahovat ujednání, která lze přečíst jen se zvláštními obtížemi (např. drobným písmem), nebo doložky nesrozumitel­né či nevýhodné (aniž je proto rozumný důvod). Ke smluvním odchylkám se nebu­de přihlížet.

Tato ochrana nebu­de platit mezi podnikateli. Dokumentace např. mezi bankou a podnikatelem tak může být koncipována volněji a není třeba řešit otázky nevýhodnosti či srozumitelnosti. Výjimkou by ale bylo, pokud strana pro­káže, že taková odchylka byla mimo text hlavní smlouvy (např. v obchodních pod­mínkách), a že hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodní­ho styku.

Ve styku se spotřebiteli naopak podnika­telé budou muset zvýšit míru opatrnosti, protože kromě kogentních ustanovení upravujících obchodní podmínky a adhez­ní smlouvy se uplatní také příslušná usta­novení na ochranu spotřebitele (§ 1810 až 1867 nového občanského zákoníku), která jsou oproti současné úpravě širší. Co nová úprava přináší?

Nová právní úprava sice přináší možnost jednostranné smlouvy obchodních pod­mínek, ale jen u některých smluv a pouze v omezeném rozsahu. To vše navíc s ri­zikem výpovědi smlouvy v případě takové změny.

Příznivou novinkou ve vztazích mezi pod­nikateli je možnost podstatných smluvních odchylek od pravidel občanského zákoní­ku a možnost smluvně upravit proces uza­vírání smluv, což může přinést potřebnou pružnost.

Podle našeho názoru se tak ještě víc zvý­razní rozdíl mezi obchodními podmínkami určenými pro podnikatele a obchodními podmínkami pro spotřebitele.

*Autoři jsou zaměstnanci advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.