Jan Chlumský, Martin Hrdlík, (cfoworld.cz, 15. 1. 2013).Rekodifikace občanského práva a změna souvisejících předpisů s sebou přináší změny v postavení statutárních orgánů, z nichž vybíráme následující.

Nový občanský zákoník, stejně jako ten současný, zakotvuje povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře. Péče řádného hospodáře je však nově definována přímo v novém občanském zákoníku a nebude muset být dovozována judikaturou. Funkce člena statutárního orgánu by měla být vykonávána s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, přičemž pečlivě a s potřebnými znalostmi podle zákona o obchodních korporacích jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Novinkou je zavedení pravidla tzv. podnikatelského úsudku, které by mělo více chránit statutární orgány při činění podnikatelských rozhodnutí a podstupování podnikatelského rizika, pakliže jsou rozhodnutí činěna s nezbytnou loajalitou. Negativem pro statutární orgán však zůstává důkazní břemeno prokazování, že jednal s péčí řádného hospodáře.

Zákon o obchodních korporacích pak přináší výrazný posun v oblasti ručení statutárních orgánů v případě úpadku společnosti. Poruší-li totiž statutární orgán péči řádného hospodáře tím, že neučiní potřebné kroky k odvrácení úpadku, může soud rozhodnout o ručení statutárního orgánu za splnění povinností předmětné společnosti.

Další významnou novinkou pro ty statutární orgány, které mají uzavřenu smlouvu o výkonu funkce nebo její uzavření plánují, je, že nebudou od takové smlouvy moci odstoupit v době, která bude pro společnost nevhodná. Pakliže statutární orgán smlouvu o výkonu funkce již uzavřel, měl by její text přizpůsobit zákonu o obchodních korporacích do šesti měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, jinak bude platit, že funkci vykonává bezplatně.

Závěrem je třeba upozornit, že vzhledem k absenci možnosti výkonu obchodního vedení v pracovněprávním vztahu v nových předpisech lze dovozovat, že nově nebude možný souběh funkce statutárního orgánu se zaměstnaneckým poměrem, jako je tomu dle současné úpravy.

cké, psychologické a sociální aspekty se domnívám, že zákonodárce měl tuto problematiku podrobněji upravit anebo výslovně zakázat. Zde zůstala příležitost nabídnutá rekodifikací soukromého práva nevyužita.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.