Adam Forst (Myslivecký portál, 15. 3. 2013). Nová právní úprava spolků v NOZ nemá sloužit k zásahům do jejich samosprávy či standardů fungování, ale ke komfortu a právní jistotě osob, které se kolem spolků pohybují.

Adam Forst

Dne 9. 3. 2013 byl na Mysliveckém portále zveřejněn článek: „Dotkne se změna občanského zákoníku myslivců a myslivosti?". Vzhledem k tomu, že uvedené názory považuji za poněkud nepřesné, dovolím si na něj krátce reagovat.

Snad nelze začít jinak, než vyvrácením tvrzení, že nový občanský zákoník (89/2012 Sb.; „NOZ") je zákon s vyšší právní silou než zákon o myslivosti (449/2001 Sb. „ZoM").

NOZ není zákonem ústavním, má tedy stejnou právní sílu jako každý jiný zákon. Od zákona o myslivosti se liší pouze v míře své obecnosti. Zatímco NOZ je obecným zákonem soukromého práva, ZoM je zvláštním, úzce specializovaným předpisem o myslivosti. Je všeobecně známou zásadou, že střetnou-li se dvě právní normy, použije se přednostně norma speciální (tzv. princip lex specialis derogat generali). V tomto případě se tedy přednostně použijí ustanovení ZoM, a nikoliv NOZ, jak dovozuje autor uvedeného článku.

Z tohoto důvodu nelze tvrdit, že by ustanovení § 215 odst. 2 NOZ: „Členové spolku neručí za jeho dluhy" bylo v rozporu s ustanovením § 52 odst. 2 ZoM: „Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně". Prvně uvedené ustanovení je třeba chápat jako obecné pravidlo; druhé jako jeho výjimku. Jinými slovy, obecně členové spolku (zahrádkáři, skauti, šachisti atd.) za dluhy spolku neručí; myslivci mají v tomto výjimku, ale ani oni neručí za všechny dluhy, nýbrž pouze za ty, které vznikly z titulu náhrady škody způsobené při výkonu myslivosti.

NOZ na tomto aranžmá de-facto nic nemění. Obava, že by po 1. 1. 2014 došlo ke zhoršení postavení majitelů honebních pozemků, je tak zcela neopodstatněná.

Autor uvedeného článku se dále obává, že po účinnosti NOZ již nebude možné aplikovat ustanovení ZoM, která odkazují na zákon o sdružování občanů (83/1990 Sb.) – právní úprava občanských sdružení (resp. spolků) totiž bude nově přesunuta přímo do NOZ (§§ 213 - 302). Ani s touto obavou se však nelze ztotožnit.

Dle § 3029 NOZ: „Dovolávají-li se právní předpisy ustanovení, která se tímto zákonem zrušují, vstupují na jejich místo jim odpovídající ustanovení tohoto zákona.". Pokud tedy např. § 32 odst. 3 písm. b) ZoM uvádí, že honitbu lze pronajmout pouze mysliveckému sdružení podle předpisů o sdružování občanů, má se sdružením po 1. 1. 2014 automaticky na mysli spolek dle NOZ.

V neposlední řadě autor vytýká nové úpravě spolků v NOZ její přílišnou rozsáhlost.

Vyšší počet ustanovení lze sice potvrdit, zdaleka to však nelze označit za nevýhodu. Současný zákon o sdružování občanů je spíše náčrtem, než komplexním předpisem standardních právnických osob (kterými by spolky měly být). Vůbec zde např. nenajdeme úpravu pravomoci jednotlivých orgánů, schází i regulace vztahů mezi hlavním a pobočným spolkem (resp. organizační složkou) či úprava zániku členství. Pokud si tyto otázky dnes občanská sdružení (resp. spolky) neupraví ve svých stanovách, mohou se v případě sporu dostat do neřešitelné situace.

NOZ se snaží tento stav napravit, což pochopitelně vede ke zvýšení počtu paragrafů. Nová ustanovení však NOZ spolkům nijak nevnucuje a ve valné většině připouští, aby si danou problematiku upravily ve svých stanovách odlišně. Ustanovení jsou tak pouze nabízenou „berličkou", které spolky mohou, ale nemusí využít.

Za významný posun je třeba označit i plánované přesunutí spolkové agendy z Ministerstva vnitra na rejstříkové soudy. Nejenom, že tak bude systémově posílena nezávislost rozhodování v této věci, ale dojde tím také ke zpřístupnění informací o spolcích způsobem, na který je veřejnost zvyklá u obchodních společností, nadací apod. (tj. pomocí webové aplikace obchodní rejstřík). Oproti současnému stavu tedy bude mnohem jednodušší seznámit se se stanovami spolku či jeho statutárními orgány, což ve svém důsledku povede nejen k vyšší transparentnosti spolků, ale i k vyšší právní jistotě osob vstupujících s nimi do právních vztahů (dodavatelé, sponzoři apod.).

Pokud výše uvedené shrneme, je zřejmé, že nová právní úprava spolků v NOZ nemá sloužit k zásahům do jejich samosprávy či standardů fungování, ale ke komfortu a právní jistotě osob, které se kolem spolků pohybují.

*autor je zaměstnancem Ministerstva spravedlnosti

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.