Infocentrum

Zuzana Kohoutová, iDNES.cz, 29.3.2013

Od příštího roku bude platit nový občanský zákoník. Přináší mimo jiné i revoluční změny v právu dědickém. Bude možné například určit náhradního dědice či někomu něco odkázat, jen když splní určitou podmínku.

Nový občanský zákoník (NOZ) přináší řadu možností, které zákon dosud nedovoloval, a byla by škoda jich nevyužít. Každý přece rozhoduje o svém majetku radši sám, než aby nechal rozhodnutí na jiných.

Zůstává základní koncept dědického práva, tedy dědění primárně ze závěti. Pouze neexistuje-li závěť, nastupuje dědění podle dědických skupin.

"Ústřední myšlenkou, která provází celou novou úpravu dědického práva, je poskytnout tomu, kdo závěť píše, větší volnost v rozhodování a více respektovat jeho přání. Cílem nové úpravy je podnítit zájem lidí o pořizování závěti. Mohou se tak vyvarovat řady vleklých majetkových sporů zákonných dědiců a předejít štěpení vlastnického práva a vzniku nechtěných podílových spoluvlastnictví dědiců," vysvětluje advokát Tomáš Pelikán.

Formy závěti zůstávají, přibude ústní pořízení

Dosavadní formy závětí se nijak významně nemění. Je-li závěť napsaná vlastní rukou pořizovatele (závěť holografická), není třeba žádných svědků. Jednoduše sepíšete, kdo po vás bude dědit, a můžete stanovit, jak velký podíl komu připadne. Když to neuděláte, budou podíly dědiců stejné. Případně můžete konkrétně určit, jaký majetek má po vaší smrti který dědic dostat, a závěť podepíšete.

Pokud napíšete závěť například na počítači (závěť alografická), musíte ji vlastnoručně podepsat a před dvěma současně přítomnými svědky prohlásit, že listina obsahuje vaši poslední vůli. Není přitom nutné, aby svědci znali obsah závěti.

Nejjistějším způsobem, který zároveň zaručuje ochranu závěti, zůstává i do budoucna její pořízení ve formě notářského zápisu. "Originál totiž zůstane uložený u notáře, který závěť sepsal. Navíc bude evidována v Centrální evidenci závětí, vedené Notářskou komorou, takže se předejde nebezpečí, že se při dědickém řízení závěť nenajde," říká Tomáš Pelikán. Závěť ve formě notářského zápisu také vylučuje spory o její platnost.

Novinkou od roku 2014 je další možná forma závěti, která však není určena pro běžné situace. Jedná se o takzvanou závěť s úlevami pro lidi, kteří se ocitnou v nenadálém a bezprostředním ohrožení života (například ve chvíli, kdy se potápí loď). V takovém případě je povoleno, aby závěť byla ústní. U takto pořízené závěti však musí být přítomni tři svědkové. "Pokud je důvodná obava, že by zůstavitel zemřel dříve, než by mohl pořídit závěť u notáře, například je-li vážně nemocný, může za přítomnosti dvou svědků zaznamenat jeho poslední vůli starosta obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá," uvádí další možnost právník.

Dětem méně než dosud

Takzvanými nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele (toho, kdo po sobě zanechal nějaký majetek), a pokud z nějakého důvodu nedědí, tak jejich potomci. Nyní platí, že i když sepíšete závěť, musí se vašemu nezletilému potomkovi dostat minimálně tolik, kolik by dostal, pokud by závěť neexistovala a dědilo by se ze zákona. Zletilí potomci mají v případě dědění ze závěti zaručenou minimálně polovinu majetku, který by dostali, kdyby závěť neexistovala. Pokud byste nyní chtěli své potomky z dědictví vyřadit, museli byste je vydědit. Postup to není zrovna jednoduchý, musí být splněny zákonem stanovené poměrně závažné důvody.

Nově to bude jiné, pro pořizovatele závěti svobodnější. Nezletilému potomkovi se musí dostat tři čtvrtiny jeho zákonného podílu, v případě zletilého potomka pak jedna čtvrtina. To v praxi znamená, že i člověk s nezletilými dětmi může část svého majetku, byť menšinovou, odkázat komu chce. Třeba přítelkyni, se kterou žije. Ta by totiž podle současných pravidel dědit nic nemohla.

Pokud byste na své děti v závěti zapomněli, nezpůsobíte tím nově neplatnost závěti. Nepominutelnému dědici v takové situaci pouze vznikne právo požadovat na ostatních dědicích peněžní částku odpovídající hodnotě jeho povinného podílu.

Zřeknutí se dědictví půjde už za života

Nově se bude moci budoucí dědic zříci svého podílu ještě před smrtí zůstavitele tak, že s ním o tom uzavře smlouvu. To nyní nejde. Takové řešení může být praktické v případě, když někoho z případných dědiců obdarujete ještě za života. Smlouvu o zřeknutí můžete uzavřít již nyní. Platná bude, pokud zůstavitel zemře po 1. lednu 2014. Příklad: Josef má dva syny, Jiřího a Václava. Václavovi ještě za svého života daroval dům. Protože Jiřímu nic nedal, chtěl by Josef, aby po jeho smrti dostal veškerý zbývající majetek. Uzavře-li s Václavem smlouvu o zřeknutí se dědictví, splní si své přání a zároveň předejde možným sporům mezi syny v budoucnu.

Od zřeknutí se dědictví je třeba odlišovat vzdání se dědictví, který NOZ rovněž zná. Dědic se v řízení o dědictví může před soudem svého dědictví vzdát, a to ve prospěch jiného dědice. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že ke vzdání se dochází až po smrti zůstavitele. Příklad: Roman odkáže jednomu ze synů chalupu, ten však bydlí v zahraničí a nemá o ni zájem, proto se dědictví vzdá ve prospěch svého bratra.

V závěti budou moci být podmínky

Podle současné úpravy nemůže závěť obsahovat žádné podmínky, a jsou-li v ní přesto nějaké uvedeny, nepřihlíží se k nim. Nově bude možné uvádět do závěti takzvané vedlejší doložky : podmínku – například vnuk bude dědit za podmínky, že úspěšně dokončí studium. příkaz – například se dědic musí postarat o příbuzného nebo opravit zděděný dům. určení času – ustanovení, že dědic buď získá právo pouze na určitou dobu, například bydlet v domě po dobu jednoho roku, nebo naopak získá právo až od určité doby, například auto mu připadne až po dosažení 21 let.

Pokud dědic takovou podmínku nebo příkaz nesplní, dědictví nenabude. Podmínky si však nebudete moci určit úplně libovolné. Zákoník například nedovolí podmínku známou z amerických filmů, a to povinnost se oženit nebo naopak rozvést. "Stejně tak se nepřihlíží k vedlejší doložce, která odporuje veřejnému pořádku, třeba aby dědic zabil sousedova psa, případně směřuje jen ke zřejmému obtěžování dědice. Například, aby dědic každé ráno odříkal za zemřelého modlitbu," uvádí Tomáš Pelikán. Žádné podmínky ani příkazy však nesmějí zatížit povinný díl nepominutelného dědice . Pokud by se to přeci jen stalo, nebude se k doložkám přihlížet.

Kdo bude na splnění podmínek dohlížet? "Nový zákoník obecně počítá s možností, aby zůstavitel v závěti určil jejího vykonavatele čili osobu, která dbá o řádné splnění zůstavitelovy vůle a o splnění jeho pokynů. Vykonavatelem může být člen rodiny, osoba blízká, ale taky notář nebo advokát," říká Tomáš Pelikán a dodává že kromě vykonavatele může splnění vymáhat také ten, komu je příkaz ku prospěchu. Pokud směřuje příkaz k veřejnému prospěchu, třeba posekat obecní trávník, může splnění příkazu vymáhat i příslušný orgán veřejné moci.

Náhradník a svěřenecké nástupnictví

Nově si také budete moci určit, kdo zdědí majetek v případě, že ten, komu jste něco odkázali, dědictví nenabude (zemře dřív, odmítne dědictví). Zřídíte si takzvaného náhradníka . Tomu je možné povolat postupně další náhradníky. Pokud náhradníka neurčíte a vámi zamýšlená osoba dědit nebude, dědictví připadne zákonným dědicům. Jestliže určený dědic pozůstalost nabude, náhradnictví zaniká. Příklad: Paní Alena se rozhodne svůj perlový náhrdelník odkázat nejlepší kamarádce Ivetě. V závěti jako náhradníka určí jinou kamarádku Marii. Jestliže Iveta zemře dříve než Alena, připadne náhrdelník Marii. Podle současné úpravy, podle které náhradnictví není možné, by náhrdelník připadl zákonným dědicům Aleny, tedy například jejímu pozůstalému manželovi.

Od náhradnictví je třeba odlišovat institut svěřeneckého nástupnictví . To umožňuje zůstaviteli přikázat svému dědici, aby majetek, který jako dědictví přijal, po své smrti převedl na zůstavitelem ustanoveného takzvaného následného dědice. Původní dědic tedy nemůže s majetkem volně nakládat, k případnému prodeji by potřeboval souhlas následného dědice. NOZ tak nabízí každému možnost ovlivnit osud svého majetku po několik generací. Příklad: Matka určí, že rodinný šperk připadne dceři a po její smrti přejde na vnučku. Podle současné úpravy takový postup není možný, jakmile by šperk připadl dceři, mohla by s ním nakládat podle svého uvážení.

Sbírku můžete odkázat třeba kamarádovi

Takzvaným odkazem můžete nařídit svému dědici, aby z dědictví vydal určitou věc někomu jinému. Předmětem odkazu může být i více věcí stejného druhu nebo pohledávka. I v případě odkazu je možné určit náhradníka. Osoba, v jejíž prospěch je odkaz zřízen se nestává dědicem, a nenese tedy nepříjemnou povinnost spojenou s dědictvím – hradit dluhy zůstavitele.

Aby se však zabránilo "přetížení" pozůstalosti množstvím odkazů a situaci, že by dědicům zbyly jen dluhy, je v zákoníku povinnost, že každému z dědiců musí z hodnoty dědictví zůstat minimálně jedna čtvrtina odkazy nezatížená. Příklad: Vladimír odkáže veškerý svůj majetek dětem. Ví však, že jeho kamarád ze studií vždy obdivoval jeho sbírku známek, proto mu k ní zřídí odkaz. Po smrti Vladimíra připadne všechen majetek dětem, kamarád ovšem bude mít právo, aby mu sbírku známek vydaly.

Dluhy se budou dědit v plné výši

Jestliže někdo zdědí majetek ještě během letošního roku, má povinnost hradit zůstavitelovy dluhy pouze do výše nabytého dědictví. Novinkou vítanou ze strany věřitelů ovšem méně výhodnou pro dědice je, že od roku 2014 budou na dědice přecházet veškeré dluhy zemřelého (bez ohledu na hodnotu aktiv dědictví) a věřitelé se vůči nim budou moci splnění dluhů domáhat. Pokud by zděděný majetek na jejich úhradu nestačil, budou muset dědicové doplatit dluhy za zemřelého ze svého.

Šanci však dědici dostanou. Budou mít možnost vyhradit si soupis pozůstalosti , čili určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele. V takovém případě budou dědici hradit dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví. Jejich vlastní majetek dotčen nebude. "Pokud však dědic vědomě některé věci do soupisu neuvede a věřitel prokáže jejich existenci, přestane pro dědice platit ochrana a bude muset dluhy v plné výši zaplatit," upozorňuje Tomáš Pelikán. Další možnou ochranou dědiců před předlužením je samozřejmě odmítnutí dědictví. Příklad: Aleš zdědil po svém otci auto a vybavení domácnosti v hodnotě 300 tisíc korun. Současně také zdědil dluhy ve výši 400 tisíc. Podle současné právní úpravy na něj přejdou pouze dluhy v hodnotě do 300 tisíc (tedy takové, které má šanci zaplatit z dědictví). Podle NOZ by v případě, že si nevyhradí soupis pozůstalosti, nebo soupis nebude odpovídat skutečnosti, musel splatit dluhy v plné výši.

Dědická smlouva má přednost před zákonnými posloupnostmi

Dědická smlouva je dohoda, sepsaná u notáře, kterou můžete s dědicem uzavřít ještě za svého života. Dohodnete se v ní, jaký konkrétní majetek dědici připadne. Smlouva má přednost před zákonnými dědickými posloupnostmi. Oproti závěti má tento způsob pro dědice výhodu. Zatímco závěť můžete kdykoli změnit či zrušit (odvolat), dědická smlouva je bez souhlasu příslušného dědice neměnná.

Pozor, pokud mezi sebou uzavřou dědickou smlouvu manželé, rozvodem se práva a povinnosti z dědické smlouvy neruší, ledaže by takové ustanovení bylo přímo ve smlouvě obsaženo. V případě rozvodu se však vždy může každá strana domáhat, aby dědickou smlouvu zrušil soud.

Dědické smlouvy však bude možné uzavírat až po nabytí účinnosti nového zákoníku, čili až po 1. lednu 2014 , a nikdy je nebude možné pořídit o celé pozůstalosti. "Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat vždy volná, aby ohledně ní mohl zůstavitel sepsat závěť, případně dědili dědicové ze zákona," upozorňuje advokát. Příklad: Petr se dohodne s dědečkem, že bude udržovat jeho dům a dědeček mu ho v závěti odkáže. Když však přijede na prázdniny bratranec Jakub, přemluví dědečka, aby dům odkázal místo Petrovi jemu. Kdyby měl Petr s dědečkem uzavřenou dědickou smlouvu, taková změna by bez jeho souhlasu nebyla možná.

Dědit bude moci také skupina osob

Nový občanský zákoník přináší možnost odkázat majetek chudým, nebo určité skupině bez bližší specifikace konkrétních osob (například členům konkrétního tenisového klubu). V takovém případě má obec, v níž měl zůstavitel poslední bydliště, povinnost použít tento majetek v jejich prospěch.

Pokud by někdo chtěl sepisovat závěť během svého pobytu v nemocnici, hospicu či domově důchodců a chtěl by svůj majetek odkázat právě tomuto zařízení, nebo některému z jeho zaměstnanců, musí tak učinit před notářem. Jinak bude taková závěť neplatná, a to proto, že se zákon snaží zamezit případnému ovlivňování pacientů ze strany personálu uvedených zařízení. Závěť už mám sepsanou, co teď?

Kdo už má závěť napsanou, nemusí se nijak obávat. Závěť samozřejmě zůstává platná. Protože však nový občanský zákoník dává mnohem více možností, je dobré starou závěť nahradit novou. Ta automaticky ruší ty dříve sepsané, není to třeba do závěti ani výslovně psát.

Závěť nemám, ale chci ji sepsat co nejdříve

Podle nových pravidel můžete sepsat závěť už nyní. Je však třeba počítat s tím, že když zemřete ještě v roce 2013, novinky zaváděné NOZ se pro dědění neuplatní. Příklad : Paní Jana sepíše závěť, ve které vše odkáže své jediné dceři. Pro případ, že by dědictví nenabyla, určí jako náhradníka svoji neteř. Dcera zemře měsíc před paní Janou. Jestliže se vše stane v roce 2013, připadne majetek zákonnému dědici paní Jany, například jejímu manželovi. Pokud by se tak stalo až v roce 2014 (tedy za účinnosti NOZ), zdědí vše náhradník, kterého Jana určila, tedy její neteř.

Nová úprava občanského zákoníku není zrovna nejjednodušší, proto bude lepší, když sepsání závěti svěříte odborníkovi, nejlépe notáři, případně její obsah a formu konzultujte s advokátem. On pak posoudí vaši osobní situaci a poradí, jak vhodně využít novinek. Pro laika může být dědické právo nesrozumitelné a budete-li spoléhat při sepsání závěti jen sami na sebe, snadno můžete způsobit neplatnost některých částí, nebo dokonce celé závěti.

Co se změní v dědění ze zákona

Pokud nedojde k dědění podle závěti ani dědické smlouvy, uplatní se i nadále dědění takzvaně ze zákona, tedy podle zákonné posloupnosti. Takže v případě, že někdo závěť ani dědickou smlouvu nesepíše, jeho majetek připadne dědicům určeným zákonem, rozděleným do dědických tříd.

Ke čtyřem stávajícím skupinám dědiců přibudou od 1. 1. 2014 další dvě, v NOZ jsou označeny jako třídy. Měl by se snížit počet případů, kdy připadne pozůstalost státu, protože nebyli zákonní dědici. Obecně platí postup, že nedědí-li dědici z první skupiny, nastupují postupně skupiny následující.

Pozor, při počítání dědické daně jsou skupiny dědiců definovány jinak než pro rozhodování o pořadí dědiců.

 

 

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.

 

loga

 

Tento portál byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR v rámci projektu Nové soukromé právo, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/80.00003.