Petr Bezouška (19.4.2013, iHNed.cz)

Zde nepodáváme vyčerpávající přehled všech následků ani všech fines a výjimek, které obchodní zákoník přináší. Článek má posloužit základní orientaci a v závěru ukázat, jak se s danou problematikou vypořádává nový občanský zákoník.

Do postavení dlužníka se člověk dostane častěji, než si myslí. Když se však plní tzv. z ruky do ruky, ani si to neuvědomujeme, povinnost splnit dluh nás tíží jen kratičký okamžik.

V obchodních vztazích je však častější, že se za zboží a služby platí později – až po předložení faktury, tudíž se dodavatel v postavení věřitele vystavuje riziku pozdního placení.

Nebo naopak – cena je zaplacena předem, zboží má být dodáno později k určitému datu a je to odběratel v postavení věřitele, který nese riziko pozdního dodání. Dluhy totiž mohou být peněžité i nepeněžité a právo musí reagovat na to, když dlužník svůj dluh neplní řádně a včas.

Úroky z prodlení

Pokud dlužník neplní svoji základní povinnost, může ho stihnout několik nepříznivých následků.

Asi tím nejznámějším je povinnost zaplatit úroky z prodlení, jedná-li se o peněžitý dluh. Výše úroků z prodlení je v obchodních vztazích ponechána primárně na dohodě mezi stranami. Mohou si ji ujednat dle své vůle, korektivem jsou zde dobré mravy a poctivý obchodní styk.

Pokud si strany nic ohledně výše úroků z prodlení neujednají, uplatní se podpůrně pravidlo obchodního zákoníku, které odkazuje na výši stanovenou právním předpisem.

Tím je nařízení vlády č. 163/2005 Sb. ve znění pozdějších změn. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů (např. je-li repo sazba 3,75 %, sazba pro výpočet úroků z prodlení činí 10,75 %).

A co s nepeněžitými dluhy

Je-li dlužník v prodlení s předáním nebo vrácením věci, přechází na něho ze zákona nebezpečí škody na věci.

Je možné, že toto riziko nesl dlužník již předtím, jak je tomu např. u smlouvy o dílo (riziko nese zhotovitel, dokud věc nepředá objednateli, přičemž nezáleží, zda je či není v prodlení); naopak v případě nájemní smlouvy nese primárně nebezpečí škody na věci stále pronajímatel, tudíž při prodlení nájemce s vrácením věci po skončení nájmu dochází k přechodu tohoto rizika.

Následkem je, že když v době prodlení vznikne na věci škoda, bude to zpravidla dlužník, který ji bude muset nahradit.
Odstoupení od smlouvy

Znamená-li prodlení dlužníka podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, zakládá obchodní zákoník věřiteli právo odstoupit od smlouvy.

Věřitel přitom musí na dlužníkovo prodlení reagovat rychle, odstoupit musí bez zbytečného odkladu.

Porušení smlouvy se považuje za podstatné, jestliže dlužník věděl v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že věřitel nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy.

V pochybnostech se vychází z toho, že porušení smlouvy není podstatné.

Výše uvedené však neznamená, že by při prodlení, které znamená "jen" nepodstatné porušení smlouvy, nemohl věřitel od smlouvy odstoupit.

Pouze musí dodržet jiný proces. Musí dlužníkovi poskytnout dodatečnou lhůtu ke splnění jeho povinnosti, a pakliže i tato uplyne marně, může od smlouvy odstoupit.

Prohlásí-li však dlužník, že svoji povinnost nesplní, může věřitel od smlouvy odstoupit bez poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění nebo před jejím uplynutím.
Pravidla nového občanského zákoníku

Nový občanský zákoník nepřináší do problematiky prodlení dlužníka zásadní změny.

Nadále platí, že při prodlení s peněžitým dluhem lze požadovat úroky z prodlení (ve výši sjednané, případně stanovené právním předpisem), stejně tak dlužník nese nebezpečí škody na věci, ať již škoda vznikla z jakékoli příčiny, ledaže prokáže, že by škoda vznikla i při řádném plnění jeho povinnosti nebo že škodu způsobil věřitel nebo vlastník věci.

Zachována je i zákonná možnost odstoupit od smlouvy, znamená-li prodlení podstatné či nepodstatné porušení smlouvy.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.