(Jana Buršíková, E15, 29.5.2013) Závazkové a smluvní právo je jednou z oblastí, kde rekodifikace sice přináší řadu dílčích změn, ale nikoli revoluci a zásadní změnu koncepce. Nový občanský zákoník se často inspiruje úpravou závazků ve stávajícím obchodním zákoníku (například princip moderace příliš vysoké smluvní pokuty soudem). Mezi podnikateli se tedy i do budoucna uplatní řada již známých pravidel a jejich použití se dále rozšíří i mezi nepodnikatele.

Novinky, které přináší nový občanský zákoník v této oblasti, jsou v zásadě dvojího druhu. Některá nová pravidla poskytují větší volnost a flexibilitu, možnost sjednat si to, co bylo dříve výslovně zakázáno, nebo co soudci často formalisticky prohlašovali za neplatné. Sem patří například možnost sjednat si nově postup při uzavření smlouvy, zákaz zcizení nebo zatížení věci či způsob realizace zástavního práva. Využít tyto novinky není povinnost. Ten, kdo to neudělá, nebude právně nijak postižen. Druhou kategorií jsou nové zákazy, omezení či rizika. Sem patří ochrana slabší strany a z ní vyplývající omezení při kontraktaci s ní, nový koncept takzvaných překvapivých ujednání obchodních podmínek či přijetí nabídky s nepodstatnou odchylkou. Důsledkem nerespektování může být odpovědnost za škodu, neplatnost smluvních ujednání či vázanost smluvními podmínkami, které strana sjednat nechtěla.

Přechodná ustanovení nového občanského zákoníku nám říkají, že nová pravidla se bez výjimky uplatní na smlouvy, které budeme uzavírat po 1. 1. 2014, smlouvy uzavřené do tohoto data „dožijí“ v režimu starého práva. Zdánlivě jednoduché pravidlo, jeho aplikaci ale přináší řadu otázek. Jak se bude postupovat při změnách (dodatky, postoupení pohledávek, zápočty) starých smluv? Co když uzavírám v lednu 2014 novou smlouvu, která se mi zčásti řídí rámcovou smlouvou uzavřenou před 2014? Co když jsem smlouvu o smlouvě budoucí uzavřel před 2014, ale k podpisu vlastní budoucí smlouvy dochází až po roce 2014.

Odpověď často není jasná. Nový občanský zákoník nám umožňuje dohodnout se se smluvním partnerem, že se naše vztahy budou řídit právě novým občanským zákoníkem. Tím můžeme eliminovat nejistotu, který zákon pro nás vlastně platí.

Pokud si ale nový občanský zákoník zvolíme, měli bychom opět zvážit, která jeho pravidla stojí za to pro naši smlouvu vyloučit (jde-li to), či upravit odchylně.

autorka je advokátkou v AK Havel, Holásek & Partners

Zdroj: E15

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.