(Martin Hrdlík, Ekonom, 26.6.2013) Podnikatelé se v praxi naučili hojně využívat institutu smluvní pokuty. Od ledna 2014 se však jeho podoba výrazně změní. Pokutu si například budou moci strany sjednat i v jiném než peněžitém plnění.

Dále budou moci uzavírat dohody v podobě tzv. nepravé smluvní pokuty. Na rozdíl od ujednání o klasické smluvní pokutě se nově příslušná smluvní strana po jejím zaplacení zbaví povinnosti plnit závazek, který nepravá smluvní pokuta zajišťuje. Strany také budou muset – pokud si výslovně neujednají jinak – platit smluvní pokutu i tehdy, když porušení povinnosti nezavinily. Tyto případy se kupříkladu týkají zásahu vyšší moci.

Při smluvním vyjednávání myslete na to, že nesplněním určité povinnosti, i kdyby byla zajištěna smluvní pokutou, vám může vzniknout škoda, která může smluvní pokutu dokonce převyšovat.

Nový občanský zákoník bude v této souvislosti obsahovat následující ujednání: pokud je sjednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se tato pokuta vztahuje. Zákon však stranám výslovně nezakazuje, aby se od tohoto ustanovení odchýlily a smluvily si možnost žádat náhradu škody vedle a nad rámec smluvní pokuty.

Pokud smlouva takové ustanovení obsahovat nebude, počítejte s tím, že smluvní pokuta bude plnit funkci náhrady škody. Při porušení příslušné smluvní povinnosti, kterou kryje smluvní pokuta, pak nebudete moci od protistrany žádat náhradu škody, a to i kdyby smluvní pokutu převyšovala. Pamatujte však na to, že soud může nepřiměřeně vysokou pokutu snížit až do výše škody vzniklé porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

Autor je advokátem v KPMG Legal

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.