(Petra Jůzlová, Lidové noviny, 12.7.2013) Občanský zákoník, který začne platit od ledna, umožní soudům zrušit lichvářské smlouvy nebo snížit úroky

Padesátiletá úřednice Jarmila Kottová z Kladenska si před časem půjčila u úvěrové společnosti téměř 100 tisíc korun. Smlouva s úvěráři pro ni ale byla nevýhodná a roční úrok přesahoval 150 procent. „Peníze jsem nutně potřebovala, a tak jsem na takové podmínky kývla,“ popisuje úřednice. „Když jsem chtěla od smlouvy odstoupit, nešlo to. Musela bych zaplatit pokutu v řádech desítek tisíc korun,“ dodává.

V podobné situaci jako ona jsou tisíce dalších Čechů, kteří hledali rychlé peníze u desítek úvěrových firem. Od ledna ale budou mít šanci se nevýhodných půjček zbavit.

Pomůže jim nový občanský zákoník. Ten poprvé definuje, jak vypadá lichvářská smlouva, a umožní takovou smlouvu zrušit. Navíc skoncuje s příliš vysokými úroky.

„Pokud jde o samotnou definici lichvy, tak ji spojujeme s případem, kdy někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozrušení nebo obdobného jiného stavu a vytěží z toho protiplnění, jehož majetková hodnota je v hrubém nepoměru k tomu, co sám poskytl,“ vysvětluje šéf tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Robert Schuster. Úroky skoro jako v bance Definice lichvy podle něj nedopadne jen na nepřiměřené úroky, ale také na výši RPSN a na sankční plnění, jako jsou smluvní pokuty, úroky z prodlení a podobně.

Pokud smlouva splňuje některé z těchto podmínek, může ji soud na návrh dlužníka prohlásit za neplatnou. To dosud nešlo. Lichva sice byla chápána jako trestný čin, jeho dokázání však bylo pro dlužníky téměř nemožné.

„Jelikož současný občanský zákoník s pojmem lichva neoperuje, soudy vyslovovaly neplatnost uvedených smluv na základě jejich rozporu s dobrými mravy. Soudům se tedy usnadní argumentace a nová právní norma bude co do zákazu lichvy pro laiky čitelnější a jasnější, což je jistě dobře,“ říká právník Petr Němec.Pokud soud lichvářskou smlouvu zruší, nemusí dlužníci platit pokuty za odstoupení od smlouvy ani žádné jiné sankční poplatky. Má to ale háček. Dlužník musí úvěrové firmě vrátit všechny peníze, které si od ní předtím půjčil. „S neplatností smlouvy padají všechna ujednání v ní obsažená -nejen ta o vysokých úrocích a smluvních pokutách, ale třeba také klauzule o splatnosti nebo o splácení půjčky ve splátkách. V důsledku toho se půjčka stane splatnou okamžitě,“ potvrzuje Schuster. Ti dlužníci, kteří uzavřeli nevýhodnou smlouvu například s příliš vysokými úroky, ale na splacení celé půjčky najednou nemají, budou mít ještě jednu možnost – požádat soud o snížení úroku. Pokud soud uzná, že úrok je nepřiměřeně vysoký, může ho snížit. „Půjčí-li si tedy někdo u lichváře na padesátiprocentní úrok, soud nezruší celou smlouvu, ale úrok sníží na rozumnou míru, například na 16 procent,“ vysvětluje Schuster. Právě 16procentní úrok je obvykle průměrným úrokem u spotřebitelských úvěrů a podle odborníků lze očekávat, že soudy při posuzování výše úroků budou vycházet z nejvyšších úroků v bankách. „Pokud bude lichevní smlouva výrazně převyšovat tyto úroky, bude to považováno za nepřiměřené,“ potvrzuje Němec.

Podnikatelé mají smůlu Nový občanský zákoník sice výrazně uleví dlužníkům, ale ne těm, kteří podnikají. Vychází totiž z přesvědčení, že podnikatel je profesionálem, který má větší míru znalostí a rovnost při vyjednávání.

Podle odborníků by nový zákoník mohl jít v potírání lichvy ještě mnohem dál. „Hranice lichvy by mohla být stanovena jako procentuální odchylka od průměrných tržních úroků. Z hlediska ochrany slabší strany by bylo přínosem i stanovení maximální hranice RPSN,“ říká advokát Lukáš Havel. Podle organizace Člověk v tísni by pak stát měl regulovat pokuty lichvářů za nesplnění nějaké z podmínek smlouvy. Právě ty totiž často narůstají do obrovských částek.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.