(Dana Prudíková, František Korbel, MF Dnes, 27.9.2013) Kdy vzniká právní osobnost? Co je to nesvéprávnost? Jak mohou jednat a podnikat nezletilí? Co dělat, když je člověk starý nebo nemocný? Odpoví vám tento díl seriálu.

Ačkoliv praděd Adam Kopeček je ještě stále velmi aktivní, pečlivě se připravuje na dobu, až mu to nebude „tak pálit“ a nebude schopen se o sebe postarat. „Nechtěl bych být vydán na milost příbuzenstvu. Domek jsme si postavili s prababičkou, chci, aby se k němu děti chovaly hezky, opravovaly jej a nechaly nás v něm dožít a snad nám i trochu pomohly ve stáří a nemoci. Chtěl bych, aby moji vůli respektovaly, i když už sám nebudu schopen ovlivnit, co se bude dít,“ přeje si praděd Adam.

Jak to ale udělat? Taková přání starších lidí nejsou ojedinělá, byť momentálně jen těžko realizovatelná. Současné právo jim k tomu nedává nástroje.

Nový občanský zákoník nabízí hned několik možností, jak mohou lidé realizovat své představy, až jejich síly ochabnou. Ještě zdravý člověk může v očekávání toho, že se jeho stav zhorší, sepsat před svědky či notářem předběžné prohlášení o tom, že chce, aby o něho bylo postaráno určitým způsobem, nebo že se o něj má v případě nemohoucnosti postarat určitá konkrétní osoba (opatrovník).

Nikoho nelze zbavit svéprávnosti

Pokud by měl praděd Adam už problém samostatně jednat, může se dohodnout s jiným člověkem (podpůrcem), který ho doprovodí a pomůže mu při různých jednáních, ať už v bance, na úřadě či u soudu. Pro případ, že člověk nebude schopen samostatně jednat vůbec, půjde se nechat zastupovat členem domácnosti. V případě praděda Adama tedy některým z jeho dětí nebo někým z těch, kteří s ním tři roky žijí. Pro podporu i zastoupení je nutné schválení soudem, aby se předešlo riziku zneužití.

Od Nového roku již nebude možné prohlásit člověka za neschopného právně jednat. Úplné zbavení způsobilosti k právním úkonům se dnes nadužívá, máme 30 tisíc takových spoluobčanů, kteří nemohou činit vůbec nic. Nový občanský zákoník umožňuje pouze omezit člověka ve svéprávnosti, nikoli mu ji zcela vzít. Konkrétní omezení určí soud. Člověk tak bude v nemoci či ve stáří stále chráněn, nicméně jeho práva a důstojnost nebudou zasaženy tolik jako dnes.

Nové možnosti přináší zákoník i pro osoby mladší, což může být zase výhodné pro syna Matěje. Již nějakou dobu podniká – vymyslel úspěšnou počítačovou hru a chtěl by ji dále rozvíjet. „Je velmi omezující, že musím ke všem jednáním zvát rodiče. Sám nemůžu podepsat vůbec nic. Mé smlouvy podepisují rodiče, přitom tomu vůbec nerozumějí,“ povzdechl si Matěj.

Plnoletý v šestnácti

Rodiče, kteří podepisují za syna smlouvy o programování, také nejsou nadšeni, že musí čekat u jednání a podepisují, co si neumějí ani představit. Matěj proto vkládá velké naděje do nového občanského zákoníku. Už v únoru mu totiž bude šestnáct, a pokud si to rodiče nerozmyslí, bude moci požádat soud, protože je schopen živit se sám, aby mu přiznal svéprávnost. „To mi hodně věcí usnadní,“ slibuje si Matěj. Nový občanský zákoník také více chrání osobnost člověka, na což rovněž Matěj spoléhá: „Zvolil jsem si totiž k podnikání umělecký pseudonym a i ten má být nově chráněn.“ Kromě pseudonymu se nově chrání i právo na příznivé životní prostředí. Tedy kdyby Kopečkovi dostali astma třeba kvůli nedaleké doutnající továrně, mohou ji zažalovat a domáhat se například satisfakce v penězích.

DŮLEŽITÉ NOVINKY

»Nikoho nepůjde úplně zbavit svéprávnosti a všechna rozhodnutí o jejím omezení se budou po 3 letech přezkoumávat.

»Dítě, které dosáhlo 16 let a je schopno se samo živit, může být po souhlasu rodičů prohlášeno svéprávným se všemi právními důsledky.

»Za osoby blízké se budou považovat i švagři (sourozenci manžela či manžel sourozence).

»Zákoník předpokládá, že každý člověk je nadán takzvaným selským rozumem a podle toho se dá očekávat jeho jednání.

»Půjde nahrávat a zveřejňovat na internetu vystoupení, která souvisejí s veřejným zájmem. Například jednání zastupitelstva o územním plánu či dalších věcech souvisejících s rozvojem obce nebo města. Slovníček

PRÁVNÍ OSOBNOST je způsobilost mít práva a povinnosti (dnes způsobilost k právům a povinnostem). Právní osobnost může mít jen osoba, ne věc, ani zvíře. Osoba může být fyzická, nebo právnická.

VZNIK PRÁVNÍ OSOBNOSTI narozením člověka nebo ustavením právnické osoby

NASCITURUS počaté dítě, narodí-li se živé

ZÁNIK PRÁVNÍ OSOBNOSTI smrtí nebo prohlášením člověka za mrtvého soudem

ZMĚNA POHLAVÍ chirurgický zákrok, kterým dojde k přeměně pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce. Změnou pohlaví zaniká manželství i registrované partnerství

DUŠEVNÍ A TĚLESNÁ INTEGRITA nedotknutelnost osoby, jak po fyzické, tak po psychické stránce, ať už za života, či po smrti

SVÉPRÁVNOST je schopnost právně jednat, tj. způsobilost nabývat pro sebe vlastním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (dnes způsobilost k právním úkonům)

EMANCIPACE přiznání svéprávnosti nezletilému, který dosáhl věku šestnácti let, pokud prokáže schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí jeho rodiče

PODPŮRCE je člověk, který poskytuje podporu při jednání jinému (podporovanému), jemuž stáří či nemoc činí problém samostatně jednat; podpůrce má právo účastnit se s podporovaným všech jednání, může se s ním radit a pomáhat mu. Jedná však stále podporovaný

ZÁSTUPCE je člověk, který zastupuje zastoupeného, tj. zastoupený již nejedná sám, ale prostřednictvím svého zástupce. Zastoupení může být smluvní (plná moc), nebo zákonné (opatrovník), nebo členem domácnosti

NEZVĚSTNÝ je člověk, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje. Nezvěstnost prohlašuje soud

DOMNĚNKA SMRTI situace, kdy soud prohlásí za mrtvého člověka, o němž lze mít důvodně za to, že zemřel, zejména je-li nezvěstný více než pět let

DŮKAZ SMRTI situace, kdy soud prohlásí za mrtvého člověka, jehož smrt se vzhledem k okolnostem jeví jako jistá.

PSEUDONYM umělecké jméno; půjde jej používat i v právním styku, bude-li zřejmé, o koho jde; vejde-li ve známost, bude právem chráněno jako jméno

I nenarozené dítě může dědit, ale ne dluhy

* Narozením vzniká právní osobnost člověka, člověk nabývá práva a povinnosti. CO SE MĚNÍ * Již počaté dítě lze nicméně považovat za narozené, ale pouze tehdy, pokud to vyhovuje jeho zájmům. PŘÍKLAD Počaté dítě, jehož otec zemřel ještě před porodem, bude moci zdědit po otci majetek, na který by po narození mělo právo. Počaté dítě však nebude moci zdědit otcův bankrotující podnik, na kterém váznou dluhy, protože toto bezpochyby zájmům nově narozeného dítěte vyhovovat nebude. Počaté dítě může nabýt i jiná práva. Např. budou-li jeho rodiče zraněni při nehodě, může získat nárok na náhradu škody nebo na výživné. Může být v jeho prospěch sjednána smlouva a podobně.

Děti můžou podnikat

* Nezletilý může samostatně jednat, ale pouze v těch situacích, ke kterým je dostatečně vyspělý, nově také v těch situacích, ke kterým dostane souhlas zákonných zástupců. Vyspělost se poměřuje k ostatním nezletilým jeho věku, tj. k průměrné vyspělosti stejně starých dětí. * Nezletilí, kteří dokončili povinnou školní docházku, mohou od 15 let pracovat jako zaměstnanci, na tom se nic nemění. Nově děti dostanou od 16 let i právo samostatně podnikat. K tomu budou potřebovat souhlas rodičů a soudu. Mimo podnikání za ně dále zodpovídají rodiče. * Děti mladší patnácti let mohou vykonávat pouze uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost. PŘÍKLAD Dvanáctileté dítě může platně uzavřít smlouvu, pokud jej rodiče pošlou do obchodu na nákup potravin, ale těžko bude moci nakoupit nový televizor. Pokud by nicméně zákonný zástupce, tj. většinou rodiče či jen jeden z nich, udělil k takovému jednání souhlas, platí, že dítě je oprávněno i k takovému jednání.

Svéprávný od šestnácti

CO SE MĚNÍ Samostatně právně jednat, tzn. koupit byt, zavázat se k vyhotovení díla nebo podepsat smlouvu v bance, mohou jen osoby plně svéprávné. Občanský zákoník rozšiřuje způsoby, jakými lze nabýt svéprávnosti. První dva platí i dnes, třetí možnost je novinka: * Zletilostí automaticky dosažením 18 let * Uzavřením manželství uzavřít manželství nezletilému, který dovršil šestnácti let, povoluje soud, jsou-li pro to důležité důvody (např. očekávání narození potomka) * Přiznáním svéprávnosti tzv. emancipace pro osoby mezi 16-18 lety, které jsou schopny se o sebe samy postarat a mají souhlas zákonných zástupců – většinou rodičů. O přiznání svéprávnosti rozhoduje soud.

PŘÍKLAD Téměř šestnáctiletý Matěj Kopeček vymyslel počítačovou hru a uspěl s ní na trhu. Rodiče podepíší hned po jeho šestnáctých narozeninách souhlas s jeho svéprávností, kterou následovně schválí soud a tím pádem si bude moci Matěj své podnikání organizovat sám. Jednat s partnery, podepisovat smlouvy. Jinak by u všech těchto úkonů museli být rodiče. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ Pro přiznání svéprávnosti musí být souhlas obou rodičů? Co když jsou rozvedení? Nebo je druhý v zahraničí? A když jeden nesouhlasí? Souhlas rodičů vyplývá z rodičovské odpovědnosti, kterou mají oba rodiče, a to i po rozvodu. To znamená, že souhlas s přiznáním svéprávnosti musí za normální situace dát oba rodiče. Z vážných důvodů může soud nahradit souhlas některého z rodičů a přiznat svéprávnost nezletilému i bez souhlasu rodiče či rodičů, třeba v případě domácího násilí.

Zajistěte si dobrou péči na stáří

CO SE MĚNÍ Namísto zbavení či omezení svéprávnosti člověka nový zákoník preferuje pomoc. Přináší hned tři nové možnosti. * Předběžné prohlášení člověk očekávající úbytek duševních sil může předem určit, jak má být s ním a s jeho záležitostmi zacházeno či kdo by měl být jeho opatrovníkem, až o sobě nebude schopen samostatně rozhodnout. Předběžné prohlášení musí být sepsáno písemně a potvrzeno dvěma svědky nebo vyhotoveno notářem. Lze je dokonce sepsat již dnes, přestože se použije až po 1. lednu. * Podpora tzv. podpůrce bude člověk, který může podporovaného podpořit a pomoci mu při jednáních na úřadech či soudech. Podpora vzniká dohodou mezi podporovaným a podpůrcem. * Zastoupení členem domácnosti nemohoucí člověk si jako svého zástupce může pro jednání s úřady vybrat některého ze svých blízkých (dítě, rodič, sourozenec, manžel, partner nebo osoba, která s člověkem po 3 roky žije ve společné domácnosti). * Ke vzniku popory a zastoupení se vyžaduje schválení soudu, aby nebyly zneužity.

Oslabeného člověka již nepůjde zbavit svéprávnosti zcela, ale nanejvýš jej půjde ve svéprávnosti omezit, a to jen tehdy, pokud by mu hrozila újma a nelze-li mu pomoci jinak. Soud již nebude moci rozhodnout, tak jako dnes, že osoba nemůže vůbec jednat, ale bude muset konkrétně určit, že například praděda Adam Kopeček nemůže převádět nemovitosti a uzavírat smlouvy, které zní na vyšší částky než 100 000 korun. Omezit svéprávnost půjde navíc jen na dobu nejdéle 3 let. Po jejím uplynutí musí soud přezkoumat, zda důvody pro omezení svéprávnosti trvají. Před omezením svéprávnosti se bude muset soud člověka dotázat na jeho názor a přizpůsobit styl dorozumívání jeho schopnostem. Nepůjde již nikoho zbavit svéprávnosti „od stolu“ a ani jej omezit v běžných činnostech každodenního života. Pro kontrolu, zda je člověk dobře opatrován a jsou plněny jeho nároky a potřeby, může být zřízena opatrovnická rada.

PŘÍKLAD Bude-li praděd Adam Kopeček přece jen omezen ve svéprávnosti, plánují Kopečkovi zřídit opatrovnickou radu. Praděd si předběžným prohlášením moc přál, aby mu soud nestanovil opatrovníkem kdekoho, třeba úředníky z obce, ale aby jej zastupoval jeho první syn František, případně jeho první vnuk Josef. Předběžné prohlášení sepsal již před rokem, pár měsíců potom, co byl občanský zákoník přijat, hned jak se o takové možnosti dozvěděl. Teď jen musí vydržet do nového roku. Až mu pak bude soud určovat opatrovníka, bude jeho volbou vázán. Pokud se děd František stane opatrovníkem praděda Adama, ostatní rodina bude chtít vědět, jak situace funguje. Místo toho, aby musel opatrovník podávat zprávy soudu a nechávat si jím schvalovat různé úkony, využijí nový občanský zákoník a zřídí opatrovnickou radu. Nejdříve se sejdou všechny osoby blízké pradědovi Adamovi, budou-li chtít, a přijít mohou i jeho přátelé. Tyto osoby zvolí členy opatrovnické rady. Ta pak bude projednávat zprávy Františka o výkonu opatrovnictví a rozhodovat o souhlasech s úkony, které nemůže děd František učinit za praděda Adama sám. Třeba o změně jeho bydliště, o umístění do ústavu, o závažných zdravotních výkonech nebo o nabytí či pozbytí většího majetku. Pokud by snad rada nekonala, jak má, rozhodne na návrh opatrovníka, opatrovaného nebo kteréhokoli člena rady soud. CO BY NEMUSELO BÝT JASNÉ Kdo může být podpůrcem a kdo zástupcem člověka? Podpůrcem může být kdokoli, koho si podporovaný vybere a domluví se s ním, pokud jej schválí soud. Zástupcem může být buď příbuzný člověka, nebo osoba žijící s ním nejméně 3 roky ve společné domácnosti, nebo opatrovník jmenovaný soudem. Jednejte podle „selského“ rozumu

CO SE MĚNÍ Aby bylo jasné, jaké chování očekávat od ostatních lidí, zákoník přináší pravidlo rozumu průměrného člověka. Zákoník předpokládá, že každý svéprávný člověk je nadán takzvaným selským rozumem a že má schopnost jej používat s běžnou péčí a opatrností (to znamená z hlediska právní jistoty je dobré, že každý může očekávat, že lidé, se kterými přichází do styku, podobně chápou smysl jednání i navazujícího následku).

PŘÍKLAD Pokud přijdete do obchodu, dáte do košíku 10 rohlíků a jdete ke kase, všichni předpokládají, že si pečivo chcete koupit, tzn. uzavíráte kupní smlouvu, nikoliv že si chcete rohlíky například pronajmout.

Bratr se k vám do bytu může nastěhovat bez souhlasu majitele

CO SE MĚNÍ * Nový zákoník rozšiřuje výčet osob blízkých. Dnes jsou jimi příbuzní v přímé řadě (rodiče, děti), sourozenci, manželé, partneři a další osoby, které by důvodně pociťovaly újmu jiné osobě jako újmu vlastní. Nově se za osoby blízké budou považovat i osoby sešvagřené (například manžel sourozence a sourozenec manžela) a osoby, které spolu trvale žijí, neprokáže-li se opak. * V zájmu ochrany věřitelů se bude za osobu blízkou považovat i osoba právnická, tedy například vaše vlastní firma. Placení dluhů se tak již nepůjde vyhnout tím, že by si dlužník založil s. r. o. a převedl takříkajíc vše „na firmu“, kde je sám společníkem či jednatelem. * Osoby blízké mají i mnoho dalších práv. Dotkl se někdo vaší osobnosti, že neoprávněně použil, či dokonce zneužil vaše příjmení? Potřebujete někoho prohlásit za nezvěstného? Domoci se ochrany osobnosti po smrti? Všechna tato a mnoho dalších podobných oprávnění může za osobu, jejíž práva jsou dotčena, učinit kterákoliv osoba jemu blízká. * Osoby blízké mají však i povinnosti a omezení. Tak třeba nemůžete na osobu blízkou převést svůj majetek proto, abyste se vyhnuli placení dluhů.

PŘÍKLAD Kopečkovi bydlí v nájmu, do jejich bytu se nyní chce dočasně nastěhovat bratr táty Josefa, který poblíž navštěvuje rekvalifikační kurz. „Byly to docela nervy, mysleli jsme si, že bude pronajímatel proti,“ říká pan Kopeček. Nemusel se však ničeho obávat. Jeho bratr je osoba jemu blízká a pro tu neplatí, že by mohl pronajímatel nesouhlasit s tím, že se dočasně do bytu také nastěhuje.

CO BY NEMUSELO BÝT JASNÉ Znamená to, že za osobu blízkou mohu prohlásit kteréhokoliv ze svých přátel? Jak se to bude vymezovat? I dnešní definice osob blízkých počítá s tím, že vedle příbuzných mohou být osobou blízkou i jiné osoby, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá pociťovala jako újmu vlastní. Takže to za těchto podmínek mohou být i přátelé. Nově se předpokládá, že osobami blízkými budou i osoby sešvagřené, osoby, které spolu trvale žijí, a právnické osoby, které jsou jinou osobou podstatně ovlivňovány. Za poškození osobnosti dostanete peníze

CO SE MĚNÍ Chrání se * jméno a pseudonym (jménem člověka je jeho jméno a příjmení) * život a zdraví * důstojnost, vážnost a čest * soukromí a projevy osobní povahy

Podobu a soukromí člověka lze zaznamenat jen s jeho svolením. Existují však výjimky – pro úřední, vědecké či umělecké účely nebo pro účely zpravodajství. Nově se doplňují další dvě výjimky, a to k ochraně práv osob (například pořízení si záznamu bez souhlasu zaměstnavatele o jeho šikaně v práci), nebo když někdo veřejně vystoupí v záležitostech veřejného zájmu (například jednání zastupitelstva již půjde nahrávat a vysílat na internetu). Mění se také nároky z ochrany osobnosti. Již nebude stačit omluva, jako je tomu dnes, kterou poškozený vysoudí po letech a její připomenutí ho spíše znovu poškodí. Nově se bude zásah do ochrany osobnosti odškodňovat primárně v penězích. Výši satisfakce určí soud. Za vážné zásahy může dosáhnout i milionových částek. Náhrada musí dostatečně odčinit i duševní útrapy, které byly poškozenému způsobeny. Způsobil-li někdo schválně druhému újmu, je povinen k náhradě i těm, kteří tuto újmu pociťují jako osobní neštěstí, nelze-li ji odčinit jinak. Například při poranění člověka získají nárok na odškodnění i osoby blízké nebo osoby, které jsou na něj odkázány výživou. Poškozený může požadovat: * peníze * zdržení se dalších zásahů (požadovat, aby dále nebyly šířeny letáky s nepravdivými informacemi) * odstranění následků (odstranění nepravdivých informací z internetu) * jinou satisfakci (uvedení na pravou míru, omluvu)

PŘÍKLAD Ochrana osobnosti Kopečkovi žijí v klidné čtvrti, skrze kterou chce radnice stavět rušný dálniční přivaděč. „Nelíbí se nám to, dost to zničí ráz čtvrti a životní prostředí. Nejhorší je, že nám radnice nedává informace, a dokonce nám zakázala natočit jednání zastupitelstva, abychom mohli informovat místní a šířit mezi nimi osvětu,“ rozčiluje se Josef Kopeček. Nově by však nic takového nemělo být možné, občanský zákoník rozšiřuje způsoby ochrany osobnosti a současně citlivě vyvažuje, kde převažuje veřejný zájem na zveřejnění informací. 

CO BY NEMUSELO BÝT JASNÉ Jak se bude prakticky řešit, když si například někdo udělá na moje jméno falešný profil na sociální síti, zneužije např. fotografii a jemu dostupné údaje? A já (nebo policie) nebudu schopen zjistit, o koho jde? Využití vaší podobenky a osobních údajů podléhá vašemu souhlasu. Bez něj je nikdo nesmí využívat a šířit. Pokud to přesto udělá, jedná nezákonně a vystavuje se riziku trestního postihu. Poškozený se může obrátit na provozovatele serveru, na Úřad pro ochranu osobních údajů a na soud se žalobou na zdržení se zásahů do ochrany osobnosti, případně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění. Co když si nebudu přát, aby mě někdo natáčel pro umělecké účely? Když bude filmový štáb u mne před domem točit film a do záběrů používat můj pobyt na balkoně? Bez svolení to přece nejde... Pro účely umělecké, vědecké, zpravodajské a úřední souhlas nevyžaduje. Televize také nezískává souhlasy

všech osob, které zachytí pro účely zpravodajství. Ale využití osobních údajů, písemnosti či záznamu nesmí být učiněno nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. Jak se zabrání zneužití například natočení šéfovy šikany? Aby třeba studenti nenatáčeli soukromé rozhovory svých spolužáků s tím, že si mysleli, že jde o šikanu. Nebo kolegové… Dnes využití takového důkazu záznamem, který byl pořízen bez souhlasu druhé strany, není možné, přestože by mnohdy pomohl odhalit pravdu a umožnil by soudu rozhodnout spravedlivě. Zneužitelné je všechno, jak možnost, tak i nemožnost využití těchto záznamů. Nový zákoník se snaží o vyváženou ochranu obou stran.

PRÁVO ŽÍT V PŘÍZNIVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Velkou novinkou v ochraně osobnosti je právo žít v příznivém životním prostředí. Dosud se jej bylo možné domáhat buď před úřady (například u hygieny), nebo v rámci sousedských sporů. Nově se stává součástí osobnostní sféry člověka a touto cestou se jej bude možné i domáhat (i u soudu). OCHRANA DUŠE A TĚLA Chrání se: * právo na duševní a tělesnou integritu * práva člověka zadrženého do zdravotnického zařízení * nakládání s částmi lidského těla * ochrana lidského těla po smrti Člověk má právo být poučen a rozhodnout o svém těle a jeho částech, a to i pro dobu po smrti. Bude mít též právo předem rozhodnout o svém pohřbu. Je-li uzavřen v léčebně bez souhlasu, dostane právo na styk se svým důvěrníkem, zástupcem či podpůrcem bez přítomnosti jiných osob a na přezkum nezávislým lékařem. O zákonnosti umístění v léčebně musí do 7 dnů rozhodnout soud.

Nezvěstnost se dá soudně prohlásit už za 3 měsíce

CO SE MĚNÍ * Smrtí zaniká právní osobnost. Smrt se prokazuje nejčastěji vystavením úmrtního listu po ohledání těla lékařem. Mohou nicméně nastat situace, kdy nelze smrt prokázat takto jednoduchým způsobem. Občanský zákoník rozlišuje důkaz smrti a domněnku smrti. * V prvním případě se jedná o situaci, kdy je člověk účasten události, že se jeho smrt jeví jako jistá. Člověk si koupí letenku, nastoupí do letadla, které se zřítí do moře, a tělo člověka se nenajde. Pokud je prokázáno, že člověk do letadla nasedl, nevyžaduje se k určení smrti ohledání těla, ale dochází k důkazu smrti a datum úmrtí určí soud. * V případě domněnky smrti soud prohlásí za mrtvého člověka, o němž lze mít za to, že zemřel. Současně určí den, který se pokládá za den jeho smrti. Člověk například opustí své bydliště, nepodá o sobě zprávu a není více než sedm let známo, kde se zdržuje. * Pokud se člověk dostane do situace, při níž byl v ohrožení života větší počet osob, například byl unesen teroristickou organizací, lze jej prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí tří let od konce roku, v němž se o něm objevila poslední zpráva. Nezvěstný, který zmizel před dovršením 18 let, může být prohlášen za mrtvého až poté, co by dosáhl 25 let.

PŘÍKLAD Může nastat situace, že člověk zmizí a dlouhodobě o sobě nedává vědět, přestože například jeho manžel potřebuje jeho souhlas, aby mohl prodat dům, nebo jeho společníci potřebují jeho hlas k tomu, aby mohli rozhodovat o dalším fungování podniku. V tomto případě lze požádat soud, aby člověka prohlásil za nezvěstného. Díky tomu se hlas či souhlas nezvěstného nevyžaduje. V takovém případě jej lze prohlásit za mrtvého již za pět let od prohlášení nezvěstnosti. CO BY NEMUSELO BÝT JASNÉ Za jak dlouho se dá požádat o prohlášení nezvěstnosti? Lhůtu k prohlášení nezvěstnosti nestanoví občanský zákoník, ale nový zákon o zvláštních řízeních soudních. Počítá s tím, že problém s nezvěstností může nastat rychle. Člověk zmizí, nikdo neví, kde je, ale jeho společníci ve firmě či manžel jej potřebují k podpisům. Soud proto vyzve pohřešovaného a každého, kdo by o něm mohl něco vědět, aby ve lhůtě 3 měsíců podali o pohřešovaném zprávu. Po uplynutí této lhůty lze člověka, pokud o něm nejsou známy žádné informace, prohlásit za nezvěstného. 

Vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého

CO SE MĚNÍ Každý má právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Jde o výraz lidské svobody, která končí tam, kde začíná svoboda jiného. Lidská práva a svobody nelze odejmout zákonem ani smlouvou, vycházejí z Listiny základních práv a svobod a z hodnot, na nichž je založena naše společnost. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

CO BY NEMUSELO BÝT JASNÉ Musím tolerovat hlučný způsob života souseda, pokud nebude zasahovat na můj pozemek? Jak je to například s tím, když ve společném nájemním domě soused kouří na chodbě a mně vadí zápach cigaretového kouře procházející do bytu brzy ráno i v noci? V žádném případě! Právo na štěstí sice znamená svobodu hledat si a užívat si svého štěstí, jak se komu zlíbí. Nikdo nesmí omezovat nebo rušit jiného člověka jen z vlastní pohodlnosti, netolerance či touhy někomu škodit. A nikdo také nesmí porušovat právo. Ochranu souseda před zdroji rušení (tzv. imisemi) zajišťuje v občanském zákoníku sousedské právo. Pokud budu bydlet vedle dýmající továrny nebo blízko letiště, můžu se dožadovat soudu, aby stanovil nějaká omezení provozu těchto podniků? Jak to bude vypadat prakticky? Tato možnost je v právu částečně již dnes díky úpravě sousedských práv. Kritériem je „míra přiměřená poměrům“, tj. vlastník továrny se musí zdržet všeho, čím obtěžuje

jiné nad míru přiměřenou poměrům. Nově se doplňuje ještě ochrana osobnosti. Ta nebude záviset na okolních poměrech, ale na osobním dotčení člověka, tzn. rozhodující bude, jakým způsobem zasahuje dýmající továrna do jeho konkrétních práv. Navíc se rozšíří nároky dotčeného – již nebude mít jen nárok, aby se původce znečišťování zdržel nebo je omezil (tj. přestal vypouštět zplodiny), ale bude moci žalovat třeba uvedení do původního stavu, odstranění následků, omluvu či vyplacení peněz.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.