(Jan Januš, Jan Klesla, Hospodářské noviny, 27.9.2013)  Právní normy, které čekají podnikatele i občany po 1. lednu, staví na mnohem větší svobodě, ale zároveň odpovědnosti. Zásadní pro to, aby nové civilní kodexy začaly opravdu fungovat, bude, aby se k nim všichni postavili rozumně – od soudců přes advokáty až po podnikatele. „Nový občanský zákoník staví na zdravém selském rozumu,“ říká jeho hlavní autor, profesor Karel Eliáš.

* HN: Na co by měl podnikatel především pamatovat po 1. lednu 2014?

            Že už nebude možné každou smlouvu jednoduše zrušit zásahem veřejné moci. Nový zákoník staví na faktu, že smlouva strany zavazuje. Možnost soudu zrušit ji i pro banální nedostatky je vyloučena. Mnohem víc bude platit závazek uzavřený ústně. Když se dva domluví a podají si ruce, vznikne smlouva. Řada podnikatelů, zvlášť těch menších, vidí jako obtíž, že staré právo vyžaduje, aby skoro vše bylo písemně. A právě proto, že nařízená forma ztěžuje právní styk, se písemná smlouva často vnímá jen jako papír nutný pro dokumentaci. Lidé si málo uvědomují, že právě smlouva a její obsah vytváří mezi nimi právní pouto. Zákoník dává jasné poselství, že smlouva má přednost před zákonem. To se týká i uzavírání smluv a smluvních podmínek.

* HN: Budou tedy některé smlouvy fungovat lépe než dnes, kdy se musí hledat různé berličky?

            Fungovat to bude tak, jak to uchopí praxe. Záleží na dovednosti. Vrtačka obecně funguje, ale když ji dáte do ruky mně, tak fungovat nebude, protože jsem levý jako šavle. Absolvoval jsem řadu debat i s lidmi mimo právo a vím, že je nový zákoník začal postupně oslovovat tím, že staví na zdravém selském rozumu.

* HN: Na co by si měl dát pozor třeba člen managementu?

            Nový zákoník staví na svobodě a odpovědnosti za vlastní činy. To se týká všech. Ve vztahu k managementu zákoník vytkl hlavní prvky péče řádného hospodáře. Jsou to nezbytná loajalita, potřebné znalosti a potřebná pečlivost. Pokud někdo ví nebo až při výkonu funkce zjistí, že tyto požadavky nesplňuje, musí z toho pro sebe vyvodit důsledky. Zákon neříká jaké, to záleží na konkrétní situaci. Někdy postačí signalizovat momentální zájmový konflikt, který lze řešit pozastavením výkonu funkce nebo předáním agendy někomu jinému. Může však jít i o vážnější problém, který půjde vyřešit jen rezignací.

* HN: Bude postavení managementu riskantnější než nyní?

            Myslím, že ne. I dnes obchodní zákoník vychází z péče řádného hospodáře, ale pojem je vykládán různě. Nyní máme v zákoně jasnou směrnici. Zákon o obchodních korporacích navíc vymezuje znaky rozumného podnikatelského uvážení.

* HN: Co pro podnikatele znamená posílená ochrana slabší strany?

            Smluvní svoboda předpokládá rovnost stran. Někdy tomu tak není. Proto se zákon snaží nerovnováhu vyvážit. Ani podnikatel nesmí zneužít svou profesionální převahu nebo hospodářskou sílu k nespravedlivé újmě slabší strany. Typicky jde o spotřebitele, ale pojem slabší strany je širší. Obecně je slabším ten, kdo náleží ke skupině sociálně nebo ekonomicky zranitelných – nezletilý, zdravotně postižený, ale i nájemce bytu nebo zaměstnanec. Slabším se mohu stát i vzhledem k okolnostem. Uzavíráli spolek architektů s pokrývačem smlouvu o dílo na opravu střechy své klubovny, může být drobný živnostník ve slabší pozici. Kominík se živnostenským listem, ač podnikatel, to při obchodním jednání s bankou nebo pojišťovnou také nemusí mít jednoduché. Proto je otevřen prostor, aby i podnikatel mohl prokázat, že byl v konkrétní situaci v pozici slabšího.

* HN: Jak tedy obchodní partneři na první pohled poznají, kdo z nich je slabší?

            Slabší je ten, kdo nemá reálnou možnost ovlivnit obsah smlouvy. Typicky je to tehdy, kdy se do předtištěného formuláře napíše vaše jméno a rodné nebo identifikační číslo. To samo o sobě nemusí být vždy špatné. Pokud za těchto podmínek kontrahuje s nadnárodním koncernem třeba malý pekař, musí si napsat na pytlík od mouky výhody a nevýhody případného obchodního spojení. A zachovat se podle toho, co převáží.

* HN: Změny dopadnou i na obchodní podmínky. Co s nimi mají podnikatelé udělat? Musí je do začátku roku kompletně přepsat?

            Přepsat nemusí nic. Pro dosavadní smlouvy platí starý právní režim po celou dobu trvání závazku. Zákoník ale nebrání dohodám převádějícím tyto smlouvy na novou úpravu. Pro dobu od 1. ledna 2014 lze jistě zvážit nové možnosti a obchodní podmínky upravit. Na to se třeba banky nebo pojišťovny připravují velmi intenzivně. Ale kdo své podmínky nechá být tak, jak jsou, nebude mít fatální problém, ledaže v nich má klauzule pro druhou stranu zvláště nevýhodné. Například, že spory bude rozhodovat jediný rozhodce jmenovaný dodavatelem. To by šlo, jen pokud by partner byl na takovou překvapivou doložku výslovně upozorněn.

* HN: Přiblížíme se, nebo naopak oddálíme sousedním zemím, s nimiž čeští podnikatelé často obchodují?

            Stavěli jsme na zkušenosti, kterou udělali Nizozemci. Ti si při tvorbě svého moderního zákoníku řekli: Jsme malá ekonomika, která obstojí jen jako otevřená. Proto musí být naše právní prostředí přijatelné pro byznys doma i venku, proto je třeba omezit takzvaná národní specifika. Také náš občanský zákoník nabízí řešení srovnatelná s těmi, která znají Němci, Švýcaři, Poláci nebo Italové. Náš zákoník navíc nabízí podnikatelům některé benefity. To je třeba zástavní právo sledující vzorový zákon Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Tato úprava se rozchází s vlivy 19. století, jaké vidíme třeba i v německém zákoníku. Obchod se zahraničím se děje na základě kupních smluv a ty jsou uzavírány v režimu Vídeňské úmluvy o mezinárodní koupi zboží. Když si však strany dohodnou naši nebo třeba německou právní úpravu, bude to v zásadě to samé. Bez důvěry v soudce to nepůjde

* HN: Řadu pravidel ale upřesní až soudy. Jak dlouho bude trvat, než se jejich rozhodování ustálí?

            V běžných případech postačí samotný zákon. Těch je zhruba devadesát procent. Mimořádné, složité případy se budou právně řešit, až se vynoří. I dřív se rozhodovaly třeba i za osmnáct let po účinnosti zákona. Pro tyto kauzy se judikatura může ustálit za dvacet nebo i více let. Musí se ale myslet, že nový zákoník klade velký důraz na zvyklost a zavedenou praxi. Ty vzniknou dříve než judikatura a soudce je bude muset brát v úvahu.

* HN: Není ale zavedenou praxí u nás i třeba pozdní placení faktur? Neotevírají se dveře i takovýmto nešvarům?

            Zavedená praxe je proud, který má samozřejmě i břehy. Pokud si někdo zvykl platit pozdě, tak to i nový zákoník stíhá a rozhodně nepodporuje. Složitější je třeba otázka řetězení plateb od dodavatele k subdodavatelům. Náš Nejvyšší soud rozhodl, že to odporuje dobrým mravům. Ale myslím, že je nutné diferencovat. Jinak je třeba dívat se na případ, kdy skupina podnikatelů mezi sebe řetězením plateb rozloží riziko neúspěchu, protože bez toho by k obchodu vůbec nedošlo. A jinak na případ, kdy silný hráč zneužije své postavení vůči malému živnostníkovi. Víte, on je u nás velký problém v práci s judikaturou. Právníci často čtou jen základní sdělení rozsudku, paušalizují je a vůbec nehledí na konkrétní okolnosti souzeného skutku.

* HN: Měli by si tedy i podnikatelé začít číst soudní rozhodnutí?

            Nový zákoník obsahuje různá konkrétní pravidla právě proto, aby nebylo nutné studovat judikaturu v takovém rozsahu jako dnes. Jsouli pravidla v zákoně, jsou stabilnější, protože judikatura se mění.

* HN: Do jaké míry zákoník navazuje na dosavadní soudní rozhodnutí?

            To nejsem schopen vyjádřit v procentech. Nový zákoník bere zřetel hlavně na nálezy Ústavního soudu. I proto se vymezuje například proti mnoha rozhodnutím obecných soudů o neplatnosti. Použitelnost staré judikatury se musí vyhodnotit. Dnes v tom směru existují některé akademické projekty. Ale není to nic nového, podobné vyhodnocení staré judikatury udělal ve vztahu k současnému zákoníku sám Nejvyšší soud počátkem osmdesátých let.

* HN: Budou tedy soudci schopní zákoník správně vykládat?

            Miloš Tomsa, předseda rekodifikační komise, moudrý muž s letitou justiční zkušeností, nám jednou řekl, že chytrý soudce si poradí vždycky, ale hloupému ani sebelepší zákon nepomůže. Nový zákoník soudcům věří, protože jinak to nejde. Zákon jsou jen mrtvá písmena. Živé právo tvoří praxe a judikatura. Zákoník chce, aby soudci rozhodovali rozumně. Dává jim k tomu nástroje a motivaci. Účastnil jsem se školení pro soudce z většiny krajů. Drtivá většina z nich přijala zákoník dosti vlídně právě proto, že chce, aby soudci neúřadovali, ale soudili. I bez daní bude zákoník platit

* HN: Budeme do konce roku vědět, jak to bude s daněmi? A co když nebudou schváleny prováděcí předpisy?

            Zákoník může fungovat i bez daňových změn. Prostě by jen pár nových institutů nepodléhalo zdanění. Jde o právo stavby a svěřenský fond. Přinejhorším by se tedy rok nezdaňovaly. Ale třeba by to zase přilákalo víc investorů a společnost by získala peníze jinak.

* HN: Existuje stále možnost, že se zákoník odloží?

            Tyto hlasy se v jistých vlnách zvedají opakovaně. Uvidíme, co bude. Myslím, že by bylo škodlivé a nebezpečné říci teď těm odpovědným – a v byznysu zvlášť -, kteří se na novou úpravu intenzivně připravovali a vynaložili velké peníze, že mají smůlu. Tady jde o důvěryhodnost státu. Ostatně i veřejné instituce, třeba Český úřad zeměměřičský a katastrální, do nové úpravy hodně investovaly.

* HN: Jak to vypadá s technickou novelou?

            Nejsem přítelem akčních novel. Jistěže jsou i v novém zákoníku sem tam temná místa a některé chyby. To mapuje ministerstvo spravedlnosti. Nač jsme přišli, lze rozumně vyložit. Na novelu je čas, zatím se nepíše.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.