(Gabriela Klimánková, mesec.cz, 30.9.2013) Spotřebitelské smlouvy čekají zásadní změny. Smlouvy mohou být uzavřené elektronicky a podmínky pro spotřebitele nesmí mít žádná překvapivá či hůře čitelná ustanovení.

Nový občanský zákoník (NOZ) sice obsahuje slovo internet jenom dvakrát (což je v úpravě, která má přes tři tisíce paragrafů, možná na pováženou), ale přesto více upravuje vztahy uživatelů internetu. Větší práva získají například zákazníci e-shopů.

Dnes se proto zaměříme právě na tyto změny, které jsme si přinesli z konference Tuesday Business Network o důsledcích NOZ. O novinkách v oblasti e-shopů zde přednášeli advokáti Vojtěch Chloupek a Martin Špička z advokátní kanceláře Bird&Bird.

Elektronické uzavírání smluv

NOZ upravuje uzavírání smluv obecně, tedy jak elektronicky, tak i písemnou formou. Snaží se smluvním stranám dát co nejvíce svobody i možností uzavření platné smlouvy.

Některé smlouvy například nebudou muset mít od nového roku písemnou formu, ale postačí forma ústní nebo jiný konkludentní projev tam, kde zákon výslovně nevyžaduje písemné sjednání.

Zároveň rozšíří i možnosti právního jednání právě v elektronické formě, kterou NOZ uznává jako platnou alternativu pro smlouvy, které musí být uzavírány písemně, pokud elektronický prostředek zajišťuje zachycení právního jednání a jednající osoby. S odkazem na další zákon pak NOZ pamatuje i na sjednání smlouvy při použití elektronického podpisu.

Smluvní strany tak dostanou větší volnost volby v tom, jak smlouvu uzavřou bez nutnosti zdlouhavé výměny dokumentů. Mohou si naopak dohodnout způsob, kterým budou vázány svým právním jednáním.

Obchodní podmínky

NOZ přináší obecnou úpravu do oblasti tvorby vnitřních obchodních podmínek, kdy umožňuje provést jejich jednostrannou změnu. Ta je možná pouze při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně. Zákazníci například musí mít možnost při změně vnitřních obchodních podmínek (VOP) smlouvu ukončit a musí také dostat dostatečný čas na to si najít nového dodavatele.

O změně VOP musí být spotřebitel informován v dostatečném předstihu. Znění VOP sice nemusí být přímo součástí smlouvy, ale musí být k dispozici k opakovanému zobrazení a uchování. Například e-shop by na ně měl tedy viditelně odkazovat (abyste je nemuseli na webu složitě hledat) a nejlépe také umožňovat jejich tisk.

Obchodník si se zákazníkem nad rámec NOZ může stanovit, že bude možné nové VOP odmítnout a dál pokračovat v původním režimu, vždy s důrazem na zachování práv spotřebitele. Tato možnost se ale v praxi od obchodníků nedá příliš očekávat.

Nově NOZ upravuje situaci, kdy dojde při uzavření smlouvy ke střetu dvojích odlišných VOP u dodavatele a odběratele. Nová úprava říká, že i v tomto případě je smlouva uzavřena platně a strany jsou vázány v rozsahu, ve kterém si tyto dvoje podmínky nekonkurují. K oblasti, ve které si OP konkurují, se nepřihlíží.

Nově už si tak nelze v VOP vymínit přednost jedněch VOP před druhými. Platí však, že jedna strana si může přímo ve smlouvě ujednat její neplatnost v případě, že ta druhá předloží jiné VOP, které budou těm prvním konkurovat.

Smlouvy uzavírané adhezním způsobem

Adhezní smlouvy jsou klasické formulářové smlouvy, kdy jedna strana předloží připravenou smlouvu druhé straně, která nemá prakticky příliš možností vyžadovat její změnu. Příkladem budiž klasické smlouvy například s bankou. Zákon vyžaduje, aby tyto smlouvy byly psány jasně a srozumitelně (zákon určuje, aby byly srozumitelné pro osoby průměrného rozumu, nijak ale nespecifikuje, co to znamená) a neobsahovaly žádná překvapivá či hůře čitelná ustanovení. Aby například sankční podmínky nebyly schovány pod jiným ustanovením atd. V opačném případě by mohly být prohlášeny za neplatné.

Zákon také udává, že podmínky nesmí být pro slabší stranu bez rozumného důvodu zvlášť nevýhodné, což by mohl být další prostředek obrany proti nepoctivým subjektům.

Distanční smlouvy

Jedná se o smlouvy, které jsou uzavřeny tzv. distančním způsobem, nejčastěji tedy prostředky elektronické komunikace.

V této oblasti dochází k rozšíření výčtu povinně uváděných informací, které musí spotřebitel obdržet ještě před uzavřením smlouvy.

Nesplnění informačních povinností ovlivní lhůtu pro odstoupení od smlouvy nebo v případě nesplnění informační povinnosti k poplatkům a dalším případným nákladům spotřebitele, ten není povinen je hradit.

NOZ obsahuje seznam zakázaných ujednání, stejně jako původní úprava, i sem ale zavádí změny. Nově například není možné, aby se mohl spotřebitel vzdát práva na podání žaloby nebo uplatnění opravných prostředků – zejména u rozhodce či rozhodčího soudu, který není vázán předpisy na ochranu spotřebitele.

NOZ zavádí také v § 1822 odst.2 novou povinnost podnikatele vydat spotřebiteli ihned po uzavření smlouvy její vyhotovení. To může být obtížně splnitelné právě v případě smluv uzavíraných přes internet. Podle Vojtěcha Chloupka ustanovení vzniklo implementací evropské směrnice, která se ale v tomto bodě původně týká smluv uzavíraných mimo prostory obvyklé k podnikání, tedy typicky pro smlouvy z předváděcích akcí. NOZ má ale pouze jednu kapitolu, která upravuje na jednom místě i distanční smlouvy uzavírané například na e-shopech i smlouvy uzavírané mimo prostory obvyklé pro podnikání. Majitelům e-shopů tak novinka zbytečně zkomplikuje život, ačkoli neměla oblast internetových smluv původně upravovat, myslí si Chloupek.

Novinky v odstupování od smluv

Už nyní u internetových smluv na e-shopech ve většině případů platí, že spotřebitel může bez udání důvodu od smlouvy odstoupit do 14 dnů. Toto pravidlo zůstává, ale dochází ke drobné změně v počítání této lhůty. Dosud platilo, že do 14 dnů muselo být odstoupení doručeno přímo k podnikateli. Nově bude stačit, když písemné odstoupení spotřebitel do 14 dnů jen odešle.

Následně běží další lhůta v délce 14 dnů na vrácení zboží. Opět stačí, aby ho spotřebitel odeslal i zmíněný 14. den, tedy vlastně měsíc od uzavření smlouvy.

V případě, že je na základě jedné smlouvy dodáváno vícero zboží v různých dodávkách (pokud např. některé není momentálně na skladě), počíná běžet lhůta pro odstoupení od smlouvy až od poslední dodávky. Pokud by na základě smlouvy ale mělo docházet k opakovanému plnění toho samého zboží, běží tato lhůta od první dodávky.

V případě, že jako spotřebitel nebudete poučeni o právu od smlouvy odstoupit, prodlouží se vám tato lhůta od ledna o jeden rok. Pokud obchodník dodá spotřebiteli informaci o možnosti odstoupit dodatečně, běží 14denní lhůta právě od data předání této informace.

NOZ také zmiňuje možnost existence předepsaných formulářů pro odstoupení od smlouvy. Konkrétní náležitosti ale stanoví předpis, který v současnosti ještě není zveřejněn.

Nová právní úprava také říká, že pokud spotřebitel odstoupí od smlouvy a vrátí zboží podnikateli, musí mu ten vrátit náklady na prvotní dopravu zboží k zákazníkovi. Zároveň platí, že pokud e-shop povoluje více možností, jak zboží k zákazníkovi dopravit, má ten nárok na vrácení nákladů za nejlevnější alternativu. Otázkou je, zda se do těchto možností bude započítávat případný osobní odběr, který může být bez poplatku.

V NOZ najdeme také úpravu distančních smluv při poskytování služeb, která říká, že podnikatel může ve zmiňované 14denní lhůtě od sjednání smlouvy plnit pouze na výslovnou žádost spotřebitele. Pokud dojde v tomto případě k plnění během zmíněných 14 dnů na výslovnou žádost spotřebitele, není možné od smlouvy odstoupit.

NOZ říká, že ustanovení o možnosti odstoupit od smlouvy se nepoužije, pokud jde o smlouvu o cestovním pojištění, pojištění zavazadel nebo podobné krátkodobé pojištění s pojistnou dobou kratší, než je jeden měsíc.

Záruky za zboží

Před časem médii proběhly zprávy, že NOZ zruší 2letou záruční lhůtu. V reakci na toministerstvo spravedlnosti a průmyslu a obchodu zveřejnilo zprávu, že nová právní úprava v oblasti záruky za zboží žádné novinky nepřinese, změna se týká pouze terminologie.

NOZ terminologicky rozděluje práva z odpovědnosti za vady zboží (v okamžiku prodeje), která odpovídají pojmu „záruka“ ve smyslu současného občanského zákoníku. Pak také NOZ obsahuje novinku, která dosud byla v obchodním zákoníku a tou je záruka za jakost. To znamená, že prodejce kupujícímu poskytuje záruku, že zboží bude mít určité vlastnosti a charakteristiky, po stanovenou dobu. Současný občanský zákoník tedy zárukou nazývá právě odpovědnost za vady zboží. NOZ používá naopak slovo „záruka“ u zmiňované jakosti.

Prohlášení ministerstva spravedlnosti popisuje změnu následovně:

I po 1. lednu bude nadále platit základní pravidlo, že prodávající odpovídá kupujícímu za to, že věc nemá při převzetí vady (§ 616 OZ a § 2161 NOZ). Zejména odpovídá kupujícímu za to, že věc má vlastnosti, které si strany ujednaly. Chybí-li takové ujednání, pak jde o takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží, případně které prodávající či výrobce uvádí v reklamě. Dále prodávající odpovídá za to, že se věc hodí k účelu, který pro její použití uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, že odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určena podle smluveného vzorku nebo předlohy, že je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a že vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Vyjádření také ujišťuje, že podle § 2165 kupující bude moci stejně jako dnes uplatnit práva z vady, která se u spotřebního zboží vyskytne v době 24 měsíců od jeho převzetí. S uplatněným právem z vady pak souvisí odpovědnost prodávajícího vadu řešit. Tuto odpovědnost má prodávající i dnes (srov. § 620 OZ a § 2165 NOZ). Pokud jde o délku trvání odpovědnosti, je potvrzena i ustanovením, podle kterého si smluvní strany nemohou sjednat kratší dobu pro uplatnění práv z odpovědnosti. Pokud by tak učinily, k takovému ujednání by se nepřihlíželo (§ 2168 NOZ), upozorňuje vyjádření ministerstva.

To také uvádí, že oproti stávajícímu stavu dojde ke drobným změnám při uplatnění práv kupujícího za vady. Nově totiž bude mít spotřebitel možnost kdykoliv požadovat slevu z kupní ceny.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.