(Dana Prudíková, František Korbel, MF Dnes, 4.10.2013) Odejít od rodiny s dětmi a nechat ji bez prostředků či bydlení už nebude tak snadné. Nový občanský zákoník daleko víc chrání děti, slabší a znevýhodněné.

Ačkoliv spolu Anna a Josef Kopečkovi žijí již téměř dvacet let, nebyla to vždycky idylka. Josef chvíli bydlel odděleně a paní Anna se o manželství strachovala.

„Bylo mi to samozřejmě líto a současně jsem se trošku bála. Děti už byly sice větší, ale stejně jsem nevěděla, co se stane se společným bydlením a dalšími věcmi, které jsme společně užívali,“ posteskla si paní Anna.

Díky novému občanskému zákoníku by paní Anna mohla být v podobné situaci, pokud by se stala od ledna 2014, daleko klidnější. Protože nový občanský zákoník nevnímá manželství pouze jako prostředek k založení rodiny či řádné výchově dětí, ale nově klade důraz i na vzájemnou podporu a pomoc manželů. Manžel, který má právo byt prodat či vypovědět nájemní smlouvu, protože jej nabyl či smlouvu podepsal ještě před vznikem manželství a může s ním nakládat samostatně, toto právo ztrácí, pokud v bytě rodina bydlí a nemá zajištěno náhradní bydlení. Pokud by jeden z manželů porušil toto právo, může druhý manžel požadovat po soudu určení neplatnosti takového jednání. To platí dokonce i po rozvodu – soud v takovém případě zřídí věcné břemeno bydlení rodiny za běžné nájemné, a to zpravidla až do doby, než děti odrostou a budou schopny se živit.

            „Právo vlastnické není neomezené a někdy musí ustoupit zájmům rodiny a řádné výchovy nezletilých dětí“, vysvětluje změnu známá expertka na rodinné právo, profesorka Milana Hrušáková, děkanka olomoucké právnické fakulty, která se na části zákoníku o rodinném právu podílela. „Podobně je to s ochranou věcí tvořících obvyklé vybavení domácnosti. Manžel, který je jejich vlastníkem, je také nemůže odnést, kdy se mu zlíbí,“ dodává. Kdyby již tehdy platil nový občanský zákoník, nezůstala by paní Anna půl roku bez pračky, když se Josef zničehonic rozhodl odstěhovat se kdoví kam a vzít si s sebou vše, co do manželství přinesl.

 

Děti mají právo na stejnou životní úroveň s rodiči

 

Paní Anna si hodně slibuje i od další novinky, podle které dostane právo, aby jí manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. „Získám tak lepší přehled o manželových aktivitách,“ těší se. Současně také manžel musí zvoleným způsobem života brát zřetel na zájem celé rodiny. Manželé mají také vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou životní úroveň. Na stejnou životní úroveň s rodiči mají právo i děti. Rodiče mají povinnost o své děti pečovat, jít jim příkladem a vychovávat je i za použití přiměřených výchovných opatření. A děti zase mají povinnost dbát svých rodičů, tj. poslouchat je a respektovat.

            Podobně jako doposud je upraveno zastupování dětí rodiči. Rodiče musí rodičovskou odpovědnost vykonávat ve vzájemné shodě. Pokud se nedohodnou o podstatných záležitostech při péči o dítě, musí rozhodnout soud. Soud také zasahuje při správě jmění dítěte. Pouze v případě, že se jedná o běžné záležitosti nebo o záležitosti týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty, není souhlasu třeba. Soud tedy nebude muset schvalovat například hrazení účtu za telefon dítěte či zaplacení kroužku sebeobrany. Nicméně jeho souhlasu bude třeba při koupi nemovitosti, schválení hypotéky na nemovitost, nabytí či odmítnutí velkého daru, dědictví, smlouvy o úvěru či smlouvy týkající se bydlení. Sňatek se dá uzavřít třeba na chalupě

 

UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ

 

Manželství půjde stejně jako dosud uzavřít buď na úřadě (civilní sňatek, nebo v kostele (církevní sňatek). Více se však budou respektovat přání snoubenců, úřad třeba přihlédne k vůli snoubenců, kde chtějí být oddáni.

 

PŘÍKLAD

 

Anna a Josef Kopečkovi se chtěli brát na statku u prarodičů, kde Josef vyrostl, ale úřad jim to tehdy zatrhl, že prý tam oddávající nebude jezdit. Nově by jim musel vyhovět, byť třeba za poplatek – vždyť je tu pro lidi a ti se neberou každý den.

Snoubenci musí svobodně a souhlasně projevit vůli vstoupit do manželství.

Nemusí se nicméně hned shodnout na užívání společného nebo připojovaného příjmení, takové rozhodnutí lze učinit i kdykoliv později.

 

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ

 

Bude mít úřad povinnost vyhovět snoubencům a oddat je, kde se jim zlíbí? Úřad bude muset k jejich vůli přihlížet, ale v mezích možného. Místo musí být především v jeho obvodu a musí být vhodné, tj. zejména důstojné, bezpečné a přiměřené počtu pozvaných hostů.

 

Manželku s dětmi z bytu nevystěhujete

 

VZTAHY MEZI MANŽELI

 

Účelem manželství nebude již jen založení rodiny a řádná výchova dětí, ale nově také vzájemná podpora a pomoc manželů. Proto se klade větší důraz na vzájemnou domluvu manželů, ať již ohledně majetku, bydlení či způsobu života. Manželé mají právo na informace vzájemně o svých poměrech a musí zohledňovat zájem rodiny při plánování svých aktivit.

Klade se důraz na ochranu bydlení rodiny a ochranu obvyklého vybavení rodinné domácnosti, skrze které si rodina zajišťuje nezbytné potřeby. Již nebude možné odnést z bytu základní vybavení, ohrozit bydlení rodiny jako takové nebo i vystěhovat rozvedeného manžela, zvlášť jsou-li s druhým manželem v bytě nezletilé děti. A to bez ohledu na to, kdo z manželů je vlastníkem těchto věcí či celého bytu. Vlastnické právo jednoho manžela zde ustupuje právu užívacímu v zájmu celé rodiny.

 

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ

&nnbsp;

Co všechno tvoří „obvyklé vybavení společné domácnosti“?

Obvyklé vybavení domácnosti se může lišit dle zvyklostí a ekonomické úrovně rodiny, ale vždy půjde o věci, které běžně slouží k zajištění nezbytných životních potřeb rodiny. Půjde o kuchyňské linky s výbavou, pračky, základní nábytek, postele, ale i ručníky, povlečení apod.

 

Pomáháte rodičům v restauraci?

Máte nárok na plat

 

RODINNÝ ZÁVOD

 

Novinka převzatá z italskéhoobčanského zákoníku, upravující fungování podnikání, ve kterém společně pracují členové rodiny (manželé, děti, případně i další příbuzní). Může jít třeba o zemědělský statek, dílnu, hospodu či hotel. Podnikatelem je obvykle jen otec rodiny a ostatní členové dnes nemají žádnou právní ochranu (nejsou zaměstnanci). Účelem rodinného závodu je poskytnout těmto osobám ochranu – členové rodiny budou mít právo spolurozhodovat a podílet se na zisku z provozu rodinného závodu i na věcech z tohoto zisku nabytých podle míry jejich práce.

 

PŘÍKLAD

 

Kopečkovi jezdí každoročně na jižní Moravu navštívit své spolužáky ze školy do vinného sklípku. Kamarádi zdědili vinice a teď na nich ve svém volném čase hospodaří. Nejčastěji chodí obdělávat révu otec Tomáš, ale nezřídka mu po škole vypomáhají jeho děti i manželka. Vloni se jim zadařila dobrá úroda a pár set lahví vína prodali. Zatímco nyní peníze z prodeje lahví vína bral většinou otec Tomáš, nově budou mít nárok na zisk z prodeje všichni členové rodiny, kteří pomáhají s provozem závodu, tj. pracují na poli, sbírají vinnou révu, manželka vede účetnictví a prodej a tak dále.

Doposud není tento způsob podnikání upraven, podle nového občanského zákoníku však vznikne rodinný závod.

 

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ

 

Jak vznikne rodinný závod?

Rodinný závod vznikne automaticky, pokud v něm členové rodiny pracují, nemusí se nijak zakládat. Rodinný závod není právnickou osobou. Jde o zákonnou úpravu dělení odpovědnosti a příjmů ze společné práce v rodině mezi jejími členy.

Jsou nějaká pravidla pro odměňování členů rodiny?

Členové rodiny se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku v míře odpovídající množství a druhu své práce. Rozhodnutí o použití zisku, jakož i rozhodnutí týkající se záležitosti mimo obvyklé hospodaření se přijímají většinou hlasů členů rodiny, kteří rodinný závod provozují. Pokud by některý z členů rodiny nedostával odměnu za svou práci, může se bránit u soudu.

 

Zatajujete příjmy?

Alimenty vám vypočtou z 85 tisíc měsíčně

 

VÝŽIVNÉ MEZI MANŽELI

 

Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manželi předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

VÝŽIVNÉ MEZI ROZVEDENÝMI MANŽELI Občanský zákoník nově upravuje podmínky, za kterých lze přiznat výživné rozvedenému manželovi. Již totiž nebude možné požadovat desítky let po rozvodu výživné jen proto, že si jeden z manželů není schopen najít práci.

Nově bude moci bývalý manžel požadovat výživné, jen pokud není schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství a lze-li to po něm spravedlivě požadovat (pokud například pečuje po rozvodu o společné dítě nebo z důvodu zdravotního stavu v době rozvodu). Soud musí zvážit, jak dlouho manželství trvalo, jak dlouho je rozvedeno, zda se manžel snažil hledat si zaměstnání, zda se manžel v době trvání podílel na péči o rodinnou domácnost, zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu a tak podobně. Namísto výživného si mohou rozvedení manželé sjednat jednorázové odbytné.

 

VÝŽIVNÉ PRO DĚTI

 

Polepší si děti rodičů, kteří neplatí výživné a zatajují své příjmy.

Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy, vypočte se jí výživné z pětadvacetinásobku částky životního minima (to je z cca 85 tisíc měsíčně; dnes je to pouze z 12,7násobku životního minima).

 

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ

 

Jak se mám výživného domáhat?

Na uplatňování práva na výživné se nic nemění. Výživné mají platit povinné osoby dobrovolně na základě dohody, jinak o jeho výši rozhodne soud. Pro neplatiče výživného zůstává možnost odnětí řidičského oprávnění až do zaplacení.

 

Registrované partnerství nový zákoník neřeší

 

Registrované partnerství – ač by tematicky patřilo do občanského zákoníku – z důvodu politického rozhodnutí není jeho součástí. Otázky vzniku, zániku partnerství, vztahů mezi partnery zůstávají ve speciálním zákoně o registrovaném partnerství. O zisk z pronájmu bytu, který patří výhradně jednomu z manželů, se musí s partnerem podělit

 

MAJETEK MANŽELŮ

 

Společné jmění manželů (SJM) tvoří vše, co získal jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, vyjma věcí, které: 1. slouží osobní potřebě pouze jednoho manžela (např. pyžamo, kartáček na zuby, individuální pracovní pomůcky a nástroje apod.) 2. nabyl jen jeden manžel darem, děděním či odkazem 3. získal jen jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (např. satisfakci, kterou mu přiznal soud v řízení o ochraně osobnosti za pomluvu, ublížení na zdraví či jiné duševní útrapy) 4. nabyl jen jeden z manželů ze svého výlučného vlastnictví nebo náhradou za ně.

Součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu (resp. jeho majetková hodnota), jestliže manžel nabyl tento podíl za dobu trvání manželství. Nově je výslovně upraveno, že do SJM náleží také zisk z majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů.

Součástí SJM jsou i dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

 

PŘÍKLAD

 

Za téměř dvacet let společného života nastřádali manželé Kopečkovi spoustu věcí, stále také ještě nesplatili půjčku, kterou si před lety brali na nákup auta. Protože dopředu nepředpokládali žádnou manželskou krizi, za celou dobu trvání manželství si nijak smluvně neošetřili, co patří komu. Platí tedy, že jim ze zákona vzniklo společné jmění manželů (SJM).

 

Manželé si mohou smluvně dohodnout:

 

* režim oddělených jmění: v této situaci může jeden manžel

            nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela * vyhrazení vzniku SJM ke dni zániku manželství * rozšíření či zúžení rozsahu SJM V každé situaci ale platí, že smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu. Smlouvy týkající se majetku manželů musí být sepsány notářem.

Občanský zákoník počítá se zřízením speciálního veřejného seznamu, do kterého bude moci být smlouva zapsána, aby ostatní osoby mohly se smlouvou počítat. Pokud byste si tedy zúžili SJM a tuto smlouvu zveřejnili v seznamu, nemůže například prodejce automobilů, od kterého si vaše manželka bez vašeho souhlasu koupila auto, požadovat zaplacení ceny auta po vás s odůvodněním, že se jedná o společný dluh.

Pokud je smlouva zveřejněna v seznamu, předpokládá se, že se s ní obchodník mohl seznámit, a tudíž musel počítat s tím, že váš majetek z důvodu zúžení SJM postihnout nemůže.

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ Kdy se majetek stává součástí SJM?

SJM vzniká automaticky po sňatku ke všem věcem, které manželé nabyli po uzavření manželství, nedohodnou-li se jinak. Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí SJM v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat (tj. výplatou).

V případě rekonstrukce nebytových prostor, které patří jen jednomu z manželů a na kterou je nutno si vzít hypotéku, bude součástí SJM dluh, kterým je nesplacená výše hypotéky, a to až do výše vybraného nájemného, které je také v SJM.

Pokud si vzal jeden z manželů bez vědomí druhého manžela v bance půjčku, aby mohl jet na vysněnou cestu kolem světa, pak tento dluh do společného jmění manželů nespadá, protože se nejedná o obstarávání každodenních běžných potřeb rodiny.

 

Otcovství můžete popřít až do šesti let dítěte

 

POPŘENÍ OTCOVSTVÍ

 

Oproti dosavadnímu stavu se prodlužuje lhůta k popření otcovství. Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy začal mít pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, popřít u soudu své otcovství, nejdéle tak může ovšem učinit do šesti let od narození dítěte. Tato lhůta se tedy oproti dosavadní úpravě prodlužuje o tři roky.

 

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ

 

Co když otec, který není rodičem dítěte, šestiletou lhůtu propásne?

Ani pak není vše ztraceno. Novinkou nicméně je to, kdo může jednat po uplynutí této lhůty. Pokud by otec nestihl návrh na popření otcovství u soudu podat, doposud mohl tento návrh za něj podat nejvyšší státní zástupce, nově bude ovšem moci z důležitých důvodů prominout zmeškání této lhůty přímo soud na žádost dotyčného. Agresivní manžel může být vykázán z bytu až na půl roku

 

OCHRANA PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ

 

V případě, že je další společné bydlení manželů nebo rozvedených manželů pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči manželovi nebo jinému, kdo v rodinné domácnosti manželů žije, může soud vykázat až na 6 měsíců násilníka z domu či bytu, a to i opakovaně.

Pokud však násilí přesáhne určitou mez, zůstane i nadále trestným činem. Nová úprava v NOZ nevylučuje spáchání trestného činu, ale trestněprávní ochranu doplňuje. Ochrana dle NOZ dopadá nejen na manžele, ale na všechny členy společné domácnosti i na soužití jiných osob (nesezdaní, registrovaní partneři, příbuzní, děti).

 

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ

 

Bude mít domácí násilí ještě nějaké důsledky?

Dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, nebude mít právo na výživné. Násilník bude vyloučen také z dědického práva jako zákonný dědic po manželovi, který byl jeho obětí.

 

Návrh na rozvod mohou manželé podat společně

 

ROZVOD

 

Rozvést manželství půjde stejně jako doposud – buď se manželé domluví, nebo soud zjišťuje příčiny manželské krize.

 

PŘÍKLAD

 

Rodiče Josef a Anna Kopečkovi nyní žijí docela spokojený život, ale nebylo to vždycky tak idylické. „Měli jsme krizi, uvažovali jsme o rozvodu,“ potvrdila paní Anna. Nechtěli se ovšem vystavovat náročným právním tahanicím. „Sice jsme měli rozpory, ale měla jsem ho zažalovat? Člověka, se kterým žiji téměř dvacet let,“ diví se Anna.

A má pravdu, pokud někdo dnes podává návrh na rozvod, označuje se jako žalobce (navrhovatel), druhý z manželů jako žalovaný (odpůrce), a to i když jsou ve shodě. Pokud se manželé na rozvodu domluví, budou moci podat návrh společně.

Nebudou se muset dohadovat o tom, kdo má návrh sepsat, kdo zaplatit soudní poplatek či kdo má kde u soudu sedět.

Nově dostane také rozvedený manžel více času na změnu příjmení, rozhodnout se pro návrat ke svému dřívějšímu příjmení může až do šesti měsíců od rozvodu.

 

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ

 

Jaké jsou podmínky „dohodnutého“ rozvodu?

Podmínkou rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství je: 1. alespoň roční trvání manželství 2. alespoň šest měsíců doby, kdy spolu manželé nežijí jako manželé (mohou spolu i bydlet, nemají-li jak jinak, ale nehospodaří spolu a nežijí jako manželé) 3. shodné a pravdivé tvrzení manželů o rozvratu manželství 4. společný návrh na rozvod podaný soudu 5. soudem schválená dohoda manželů o úpravě poměrů ke společným nezletilým dětem (pokud jsou) 6. písemná dohoda na úpravě majetkových poměrů, bydlení, případně výživného mezi rozvedenými manželi s úředně ověřenými podpisy.

Jak je to s církevními sňatky? Kdo je má právo rozvést? Mohou podat návrh soudu?

Pokud se chtějí lidé oficiálně rozvést tak, aby tento rozvod uznaly i další státní úřady, rozvádí církevní manželství soud. Pro podání návrhu na rozvod platí stejné podmínky, jako když má být rozvedeno manželství uzavřené na úřadě.

 

Adoptovat můžete i dospělého

 

OSVOJENÍ

 

Při osvojování soud zkoumá, zda osvojení nezletilého je v souladu s jeho zájmy a zda není v zásadním rozporu se zájmy přirozených dětí osvojitele. Velkou novinkou je možnost osvojení i zletilé osoby. Zatímco nyní toto možné není a v případě osvojování dítěte, které má staršího sourozence, dojde k totálnímu zpřetrhání příbuzenských vazeb a rozdělení původní rodiny, nově bude moci soud rozhodnout, že novou rodinu dostanou oba sourozenci.

Podle doporučení odborníků z praxe a dětských psychologů zákoník stanoví, že noví rodiče musí osvojované dítě o osvojení informovat, a to nejpozději do zahájení školní docházky.

Dosáhlo-li osvojované dítě alespoň dvanácti let, je třeba vždy jeho osobního souhlasu, jinak dává souhlas opatrovník. Lze rovněž požádat soud o utajení osvojení, třeba před původní rodinou dítěte. Nebo utajit pokrevního rodiče a jeho souhlas k osvojení. Osvojenec má nicméně v dospělosti právo seznámit se s informacemi týkajícími se jeho osvojení. Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství. Pokud by tedy matka donosila dítě pro svoji dceru, která je neplodná, tak ačkoliv zákonnou matkou dítěte bude matka, protože se jedná o ženu, která dítě porodila, dcera si jej bude moci nově osvojit.

 

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ

 

Kdo všechno může osvojit dítě a za jakých podmínek?

Osvojit dítě mohou buď manželé, nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba. Osvojitelem se může stát zletilá a svéprávná osoba, která zaručuje svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Vyloučena zatím zůstává možnost osvojení dítěte registrovanými partnery.

 

Dítě má právo stýkat se s osobami, na které má citovou vazbu

 

SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE A STYK S NÍM

 

Občanský zákoník nadále umožňuje 3 možnosti, jak upravit styk s dítětem – svěření do péče jednomu z rodičů, střídavá, nebo společná výchova. Nově však budou rovnocenné.

Rodiče se na tom mají domluvit, jinak rozhodne soud.

Omezuje se nadužívání ústavní výchovy. Dítě již nebude možné odejmout rodičům a svěřit do ústavní výchovy jen kvůli špatné bytové či ekonomické situaci rodiny. Ústavní výchova může být navíc pouze dočasná, po 3 letech o ní musí soud znovu rozhodnout.

 

PŘÍKLAD

 

Současné právo neřeší situaci, kdy dítě nějakou dobu žije například s druhým manželem matky, který není jeho pokrevní otec, ale kvůli dlouholetému soužití a mužovu podílu na výchově k sobě mají dítě i muž úzkou citovou vazbu. Protože si ale matka dítěte najde třetího manžela, rázem tento druhý manžel by měl z života dítěte jednou provždy zmizet. Nový občanský zákoník nicméně tuto situaci napravuje a výslovně opravňuje jak tohoto muže, tak i všechny další osoby, které jsou dítěti blízké (příbuzní či osoby společensky blízké), se s dítětem stýkat, pokud by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu.

 

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ

 

Kdo a jak určuje svěření dítěte do péče a styk s ním?

Primárně jde o věc dohody mezi rodiči jako zákonnými zástupci dítěte. Dohodu o svěření nezletilého dítěte do péče po rozvodu schvaluje soud. Pokud se rodiče nedohodnou, rozhoduje soud. Dohodu o styku osob s dítětem, které je nemají v péči, mohou uzavřít sami rodiče i jiné osoby i bez schválení soudem. Pokud se však nedohodnou, rozhoduje opět soud.

Soud může také určit podmínky styku s dítětem, zejména místo, kde k němu má dojít, a osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit.

Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem připravit, styk řádně umožnit a spolupracovat s druhým rodičem.

Co když je dítě svěřeno do péče rodiče a nesouhlasí s tím?

Soud bude muset více zohledňovat i přání dítěte. Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit. Soud není názorem dítěte vázán, ale musí se s ním argumentačně vypořádat.

V kolika letech se může dítě samo rozhodnout, s kterým z rodičů bude žít?

Samostatně rozhodnout se může člověk plně svéprávný. Do té doby rozhoduje soud, který musí zohlednit zájem dítěte, brát ohled na jeho osobnost a věnovat jeho názoru pozornost. Dítě starší dvanácti let by měl soud vždy vyslechnout.

 

DŮLEŽITÉ NOVINKY Manžel, který má právo prodat byt či vypovědět nájemní smlouvu, toto právo ztrácí, pokud v bytě bydlí jeho rodina a nemá zajištěno náhradní bydlení. Jeden manžel potřebuje souhlas druhého, když chce nakládat s věcí, která slouží nezbytným potřebám jeho rodiny, například s ledničkou, postelí či pračkou. Manželé jsou povinni si sdělovat údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. Registrovaní partneři si stále nemohou osvojit dítě. Otcovství můžete popřít až do šesti let věku dítěte. Tomu, kdo zatají příjmy při jednání o alimentech, může soud vyměřit výživné z cca 85 tisíc měsíčně.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.