(Martina Szwarcová, epravo.cz, 4.10.2013) S novým rokem vstupuje v účinnost nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Společně přinášejí nová ustanovení také v oblasti společností s ručením omezeným. Následující článek představuje vybrané změny v této oblasti, které se dotknou všech osob podnikajících skrze společnost s ručením omezeným, jakož i těch, které se ji teprve chystají založit.

Minimální výše vkladu

Zásadní novinkou, kterou zavádí nový zákon č. 90/2012  Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), který nabude účinnosti současně s novým občanským zákoníkem (dále jen „NOZ“), je snížení vkladové povinnosti zakladatelů s.r.o. z 200 000,-Kč na minimálně 1,-Kč (nestanoví-li společenská smlouva jinak). Tato skutečnost mnohým subjektům usnadní zahájení podnikání, kdy zákon již nevyžaduje, aby zakladatelé složili základní kapitál ve výši 200 000,-Kč. Smysl základního kapitálu spočívající v zajištění ochrany věřitelů společnosti byl za stávající úpravy obcházen, protože zákon sice podmiňoval vznik společnosti složením základního kapitálu, zakladatele však nenutil základní kapitál na účtu společnosti ponechat. V reálu tedy zakladatelé sice základní vklad složili, nicméně ho ihned po vzniku společnosti z účtu společnosti vybrali. Nová právní úprava nicméně na ochranu věřitelů nezapomněla, nýbrž ji zaštiťuje ustanoveními o správě majetku nebo o testu insolvence, kdy se společnosti zakazují poskytovat určitá plnění v případě, že by si tím způsobila úpadek (§ 40 ZOK). Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. ZOK také posílil odpovědnost jednatelů, kdy v § 62 stanovil, že, bylo – li v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka rozhodnuto, že společnost je v úpadku, insolvenční správce vyzve členy orgánů, aby vydali prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch získaný od společnosti za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku. § 64 ZOK pak zavádí možnost, aby insolvenční soud rozhodl, že jednatel, který vykonával funkci jednatele ve společnosti, ohledně které bylo rozhodnuto, že je v úpadku, nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o úpadku vykonávat funkci člena statutárního orgánu v jakékoliv obchodní korporaci. 

Zrušení povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem jmenovaným soudem

V případě, že společník chce splatit vklad nepeněžitým vkladem, na rozdíl od současné úpravy, se již pro ohodnocení vkladu nepožaduje znalecký posudek vypracovaný znalcem jmenovaným soudem, nýbrž stačí posudek znalce, kterého si vyberou zakladatelé nebo jednatel. Oproti současnému stavu došlo ke značnému zjednodušení procesu výběru znalce. Doposud musel osobu znalce schválit soud, přestože tuto osobu navrhli zakladatelé a soudy většinou takto navrženého znalce skutečně jmenovaly. 

Internetové stránky

ZOK sice pro společnost s ručením omezeným nepožaduje založení internetových stránek (na rozdíl od akciové společnosti), ale pokud si je s.r.o. založí, platí pro ni stejné povinnosti jako pro akciovou společnost, tedy, že musí na těchto stránkách uveřejnit údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách. Uvádí-li na internetových stránkách údaj o výši základního kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze jeho splacené části.

Uvolnění úpravy obchodních podílů

Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Další novinkou je, že společník může mít nově víc podílů ve společnosti. Např. má-li doposud podíl ve výši 20% a koupí další podíl ve výši 20%, jeho podíly nesplynou (jak tomu bylo v dosavadní úpravě) v podíl ve výši 40%, nýbrž mu zůstanou zachovány podíly dva. Rozhodne-li se jeden podíl dále prodat, nemusí ho nejdříve rozdělit, nýbrž ho prodá samostatně.

NOZ zjednodušil také převod obchodního podílu, v případě, že je obchodní podíl představován tzv. kmenovým listem. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý podíl. Kmenový list je však možné vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Vzhledem k tomu, že kmenový list je cenným papírem na řad, lze obchodní podíl do kmenového listu včleněný převést pouhým předáním novému majiteli. Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu. Uvolnění úpravy obchodních podílů se promítlo také do úpravy převodu obchodního podílu, kdy za současné úpravy je převod na jiného společníka podmíněn souhlasem valné hromady (nestanovila-li společenská smlouva jinak). ZOK však převod podílu na jiného společníka ničím nepodmiňuje (nestanoví-li společenská smlouva jinak). Podmíní-li společenská smlouva převod podílu souhlasem orgánu společnosti a není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy. Novinkou je také skutečnost, že není-li příslušný orgán činný, nebo bezdůvodně souhlas odmítne dát, může společník po zániku smlouvy vystoupit ze společnosti.

Další možnost ukončení účasti společníka ve společnosti

Za současné úpravy může být účast společníka v s.r.o. ukončena např. převodem obchodního podílu, zrušením jeho účastí soudem, vyloučením ze společnosti, dohodou o ukončení účasti, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, zrušením konkursu pro nedostatek majetku nebo výkonem rozhodnutí, atd. Bylo nepřípustné, aby společník sám ze společnosti vystoupil. NOZ zavádí do právní úpravy možnost aktivního ukončení své účasti samotným společníkem – vystoupením. Podle nové úpravy může společník ze společnosti vystoupit jen, připouští-li to tento zákon. Vystoupení společníka ZOK upravuje na více místech. A to v souvislosti s:

• příplatkovou povinností (§164 ZOK). V případě, že bylo na valné hromadě odsouhlaseno zvýšení příplatkové povinnosti, společník, který na valné hromadě o příplatkové povinnosti nehlasoval, může společnosti písemně oznámit, že vystupuje ze společnosti ohledně podílu, na který je příplatková povinnost vázána. V případě, že má společník více obchodním podílů, může ze společnosti vystoupit pouze ohledně toho podílu, na který je příplatková povinnost vázána. Tedy nemusí vystoupit, pokud jde o druhý podíl.  
• nesouhlasem s přijatým rozhodnutím valné hromady (§202 ZOK). Neurčí-li společenská smlouvy jinak, společník, který nesouhlasil s přijatým rozhodnutím valné hromady o a) změně převažující povahy podnikání společnosti, nebo b) prodloužení trvání společnosti, a hlasoval na valné hromadě proti, může ze společnosti vystoupit.
• nedůvodnou nečinností orgánu společnosti při převodu obchodního podílu (§207 odst. 3 ZOK), kdy je převod podmíněn souhlasem tohoto orgánu,
• nesouhlasem společníka se změnou právní formy (§376 zákona o přeměnách). 

Kumulativní hlasování při volbě členů orgánů společnosti

Určí-li tak společenská smlouva, volí se členové orgánu společnosti kumulativním hlasováním. Tento způsob hlasování dává možnost minoritním společníkům prosadit do vedení společnosti osoby, které podporují. Tím je zabráněno, aby statutární a další vedoucí orgány společnosti byly obsazeny výhradně lidmi dosazenými majoritními společníky, kteří pak prosazují výhradně své zájmy. Principem kumulativního hlasování je, že se počet hlasů společníka znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti. I minoritní společník tak najednou získá více hlasů, které pak může dát buď všechny jednomu kandidátovi, nebo je rozdělí mezi další kandidáty. Podle ZOK má každý společník na každou korunu vkladu jeden hlas (neurčí-li společenská smlouva jinak). Má-li např. jeden společník 1 hlas a druhý 2 hlasy, a volí-li se např. 3 členové orgánu, pak se jejich hlasy znásobí 3x. První společník pak má 3 hlasy a druhý 6 hlasů. Při volbě jednotlivých kandidátů pak může každý společník např. dát všechny hlasy jen jednomu kandidátovi, nebo může své hlasy takticky rozdělit mezi všechny nebo jenom některé kandidáty.   

Důležitost přechodných a závěrečných ustanovení

Pro použití zákona o obchodních korporacích jsou přechodná a závěrečná ustanovení jedny z nejdůležitějších. Ty určují, že tímto zákonem se řídí pouze práva a povinnosti vzniklé ode dne účinnosti tohoto zákona. Práva a povinnosti vzniklá doposud se dál řídí současným Obchodním zákoníkem. Pro společnost s ručením omezeným je důležité ustanovení § 777 ZOK, podle kterého je nutné, aby společnost přizpůsobila svoji společenskou smlouvu donucujícím ustanovením ZOK. Ta ustanovení, která jsou v rozporu se zrušují dnem nabytí účinnosti ZOK. Výše uvedenou povinnost musí společnosti pod sankcí zrušení splnit do 6 měsíců od nabytí účinnosti zákona.

Co bylo zrušeno

Nová úprava ruší zákaz řetězení, tedy situaci, kdy má být jednočlenná společnost jediným společníkem v další jednočlenné společnosti. Bylo zrušeno také omezení, aby jedna fyzická osoba byla jediným společníkem ve více než třech společnostech s ručením omezeným, jakož i limit počtu společníků na maximálně 50. 

Nakonec je třeba říct, že ZOK neobsahuje komplexní úpravu společnosti s ručením omezeným. Některé odpovědi, na obecné otázky týkající se společností, bude nutné hledat v Novém občanském zákoníku. Jedná se např. o úpravu zastoupení, právní jednání, likvidace, apod.

Autorka pracuje v Seddons, s.r.o., advokátní kancelář

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.