(František Korbel, Dana Prudíková, MF Dnes, 18.10.2013) Manželé Kopečkovi si pořídili nové auto. Tedy ne úplně nové, ale rozhodně nejlepší, na jaké se od svatby zmohli. Byla to výhodná koupě, získali předváděcí oktávku od svých sousedů, Jiřího a Evy Markových, kteří provozují autosalon. „Půjčili jsme si na něj, máme teď ve společném jmění manželů auto i dluh,“ těší se ze svého úlovku Josef Kopeček.

Ani manželka Anna s koupí neváhala a podpořila manžela. Na rozdíl od sousedů z autosalonu Kopečkovi nekupují auta každý den, takže museli se smlouvou kupní i úvěrovou souhlasit oba, neboť šlo o záležitost „nikoli běžnou“ a chtěli se vyhnout riziku neplatnosti smluv. Ale podařilo se jim to skutečně? Kopečkovi zaslechli, že s pořizováním aut jsou trable. Že i když vůz poctivě koupí a zaplatí, nemusí ho získat, pokud se ukáže, že auto bylo někomu ukradeno nebo že prostě jen patřilo někomu jinému než prodejci. Třeba proto, že ho prodejce sám ještě nezaplatil a nekoupil od svého dodavatele. „Ale to je nesmysl,“ namítali jim Markovi, „přece když auto koupíte a zaplatíte, tak ho musíte získat, jak byste k tomu jinak přišli?“

Pravdu dnes mají bohužel oba a je to tak nejen s auty. „Dnešní právo rozlišuje, zda je kupní smlouva uzavřena podle občanského, nebo obchodního zákoníku, a podle toho se liší, zda je více chráněn původní vlastník, nebo poctivý nabyvatel,“ vysvětluje advokát Milan Hulmák z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, který se na přípravě zákoníku podílel.

Když by tedy Kopečkovi dnes kupovali auto podle občanského zákoníku, mohli by o něj přijít, pokud se později prokáže, že původní vlastník byl někdo jiný, než kdo jim auto prodával. „Krajní a nespravedlivá jsou dnes obě řešení, nový občanský zákoník je proto nahrazuje jedinou smlouvou s vyváženou ochranou. Chráněn bude poctivý nabyvatel, s výjimkou případů, kdy původní vlastník prokáže, že věc ztratil nebo mu byla odcizena,“dodává Hulmák. To však není případ Kopečkových, kteří koupili auto předváděcí. Riziko, že jim ho sebere předchozí vlastník, tak odpadá.

Zvíře můžete zachránit i za cenu poničení dražší věci

Mladší z dětí Kopečkových, druhý syn Mikuláš, má zatím jiné starosti než nákup aut, je milovníkem zvířat. Má doma již několik mazlíčků, které mu rodiče dovolili. I on již slyšel, že zvířata mají mít nové postavení. Již nebudou věcí, ale živým tvorem.

„Co je to za novinku? To přece ví každý, že zvíře není věc. Podle toho mě rodiče učili se k nim chovat,“ říká si Miki. Ale právně tomu tak dnes není, zvíře je podle stávajícího občanského zákoníku jen věc. Nově se stane živým tvorem. Sice bude možné si zvíře koupit, ustanovení o věcech se však na zvířata použijí jen tam, kde to lze, neodporuje-li to jeho povaze jako živého tvora.

Nebude tedy možné ho třeba vyhodit, opustit či dát pejska, který je na vás zvyklý, někam do zástavy. Změny nastanou také v případě ohrožení života či zdraví zvířete. „Jednou jsem zachraňoval fenku zaklíněnou mezi okrasný plot jednoho souseda. Při tom jsem část plotu poničil, jinak bych ji ven nedostal.

A pak jsem měl opletačky, že jsem při záchraně psa, který byl považován za levnější věc, poškodil dražší...“ kroutí hlavou pan Josef. Nově by nemusel váhat. Pokud by někdo zvíře zranil, bude hradit účelně vynaložené náklady na léčení. Ty mohou dokonce převýšit cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.