(František Bůžek, Mediafax, 18.10.2013) Pokud se člověk rozhodne vydědit své děti a majetek odkázat "cizím", nemusí nikomu nic vysvětlovat. Novinku zavádí nový občanský zákoník, který začíná platit od ledna příštího roku.

Důvod je podle ministerstva spravedlnosti známý oběma stranám, jak tomu, kdo se k takovému kroku uchýlil, tak potomkovi, a proto není nutné ho zveřejňovat.

Každý má totiž právo své potomky vydědit a existují pro to čtyři důvody. Prvním je situace, kdy se syn či dcera o rodiče nestarají a neposkytnou jim pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech. Dalším důvodem je nezájem o rodiče.

Potomci by si také měli dát pozor na svůj styl života. Pokud by vedli nezřízený život, mohou přijít o dědictví.

Vydědění hrozí také v případě, že byl potomek odsouzený pro úmyslný trestný čin minimálně na jeden rok.

Potomci, kteří jsou jinak ze zákona neopominutelní, se proti vydědění mohou odvolat, o výsledku ale bude rozhodovat soud.

Svůj majetek můžete odkázat i kamarádovi z dětství

Nový občanský zákoník navrací do české legislativy speciální formu dědictví – takzvaný odkaz. "Lidé mohou své sousedce odkázat například jídelní servis, a ona přesto nebude účastníkem dědického řízení. Tím odpadnou časté průtahy v dědickém řízení způsobené neshodami dědiců," uvádí ministerstvo spravedlnosti.

Možnosti odkazu ovšem umožňují velmi zajímavou dědickou kličku. Dotyčný může totiž jako odkaz určit i věc, která je ve vlastnictví jiné osoby.

Například, když dotyčný má dva kamarády Honzu a Petra. Honza má motorku, po které touží Petr. Člověk se proto rozhodne něco odkázat Janovi a zároveň ve své závěti přikáže, aby Honza vydal Petrovi zmíněný motocykl. Honza má dvě možnosti: buď dědictví přijme a rozloučí se s motorkou, nebo dědictví odmítne a motorku si ponechá.

Stále ale bude platit ustanovení, že svým přátelům nebo sousedům nelze odkázat úplně všechno. Každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.