(Právo, 2.11.2013) Cestovní kancelář, která poruší své povinnosti vůči klientovi a nedodrží podmínky zájezdu, zaplatí podle nového občanského zákoníku tzv. újmu za narušení dovolené.

Typicky půjde o případy, kdy zákazník bydlí v hotelu, který je úplně někde jinde, než jak bylo inzerováno, na místě je hluk, a navíc třeba nefunguje toaleta. „Dovolené nemáte moc, a když ji promarníte někde, kde jste být nechtěli, kde vás to akorát otráví, vznikne vám nehmotná újma, na jejíž náhradu máte právo,“ shrnuje Korbel. O jaké částky půjde, zatím není zcela jasné, řádově se hovoří o desítkách procent z ceny zájezdu.

Tuzemské soudy by však mohly najít inspiraci třeba v Německu, v tzv. frankfurtské tabulce, která určuje, jaký rozsah slevy náleží zákazníkovi při konkrétních nedostatcích zájezdu. Tak například ten, kdo nakonec bydlí v jiném než původně dohodnutém hotelu, by měl podle tabulky dostat slevu deset až pětadvacet procent z ceny zájezdu. Za špinavou pláž by se mu vrátilo deset až dvacet procent ceny a za nemilou hmyzí společnost v hotelovém pokoji deset až padesát procent. Náhrada za ztrátu radosti z dovolené se naopak nebude vztahovat na něco, co cestovka ovlivnit nemůže. Třeba za špatné počasí nebo hádku s partnerem vám odškodné nikdo nedá.

Klíčový paragraf: § 2543/1 Při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi vedle škody na majetku také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen.

Příklad: Michael celý rok tvrdě pracuje a přežívá prakticky bez dovolené, kterou si šetří na léto. V červenci se vypraví na španělskou Ibizu a těší se, až vypne a zapomene na neustálé ťukání do klávesnice počítače. Když však přiletí na místo pobytu, nestačí se divit. Místo pětihvězdičkového hotelu je totiž ubytován v tříhvězdičkovém, apartmá je bez slibovaného balkónu i výhledu na moře a na zdi kuchyňky vesele pučí plíseň, mezi kterou se procházejí švábi. Za to vše by cestovní kancelář Michaelovi s největší pravděpodobností vyplatila tučnou náhradu za ztrátu radosti z dovolené.

Hodnocení Františka Korbela: Právo na náhradu nehmotné újmy za narušení dovolené není výmyslem nového občanského zákoníku, ale evropským standardem, který vznikl v judikatuře německých soudů a dnes je již povinností vyplývající z evropského práva. Náš dnešní občanský zákoník je s ním v rozporu. Právo na tuto náhradu vyplývá z myšlenky, že samotná dovolená má svou nehmotnou cenu. Z německých tabulek bychom se měli inspirovat i my, aby měla praxe návod pro slevy a všechny spory nemusely k soudu.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.