(František Korbel, Veronika Ryšávková, MF Dnes, 8.11.2013) Nový zákoník přináší do smluv větší ochranu spotřebitelů před zneužitím, příliš tvrdými podmínkami či záludnostmi obchodních firem. O tom i dalších novinkách pojednává tento díl seriálu. Nový občanský zákoník mění pravidla smluv. Jsou volnější, zároveň se více myslí na nepoctivé úmysly stran. Na co dát pozor při jejich uzavírání či plnění?

Manželé Kopečkovi vědí, že se smlouvami je to dnes těžké. Nezáleží totiž jen na tom, jakou smlouvu uzavřou, ale také podle jakého zákoníku – zda podle občanského, nebo obchodního. Jako právní laici vůbec nevědí, kterou z možností si vybrat. Jejich rozhodnutí má přitom dalekosáhlé důsledky. Záleží na něm například, jestli se vůbec stanou vlastníkem, když si v dobré víře koupí věc od nevlastníka. Zprávu o zrušení obou starých zákoníků proto přijali Kopečkovi s potěšením. A nejsou sami. Na problémy s „dvoukolejností“ smluv si stěžují i experti. Milan Hulmák z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, který se na přípravě nového občanského zákoníku podílel, to potvrzuje: „Soudům dnešní stav působí komplikace, protože musí nejdříve řešit, podle čeho mají vlastně soudit. A nejen to. Zabývají se také tím, který soud má věc vůbec soudit, protože spory z obchodních smluv řeší většinou krajské soudy, zatímco spory z občanskoprávních věcí zpravidla soudy okresní. Problém mají i podnikatelé a veřejnost, neboť by měli znát oba zákoníky.“

Zákeřné obchodní podmínky budou zakázané

Kdyby platil nový občanský zákoník dřív, mohli se Kopečkovi zbavit i dalších problémů. Když si kupovali auto, neměli dost peněz, a tak si polovinu půjčili od společnosti, která nabízela rychlé půjčky. Moc výhodné to sice nebylo, ale peníze dostali hned a bez ručitele. Smlouva se jim zdála jasná, ale bohužel si nevšimli odkazu na obchodní podmínky, které byly uvedeny nenápadně malým písmem na druhé straně. Když jim pak společnost poslala, co dalšího od nich podle obchodních podmínek chce, pokoušely se o Kopečkovy mdloby. „Všechno podstatné bylo schováno, vůbec jsme si toho nevšimli a teď to máme platit?“ láteřil otec Josef. „Máš pořádně číst, co podepisuješ,“ vyčítala mu zdrcená Anna. Nakonec jim ale nezbylo než zákeřné podmínky splnit, a tak za úvěr zaplatili ještě jakýsi poplatek za vyřízení, přirážku za předčasné splacení první části, smluvní pokutu za několikadenní zpoždění při platbě druhé splátky a k tomu všemu jim vypečená společnost ještě po měsíci od podpisu smlouvy podle obchodních podmínek jednostranně zvýšila úrokovou sazbu kvůli tomu, že prý se změnily poměry. Nově by byli chráněni podstatně lépe. V obchodních podmínkách nebude již možné schovávat to, co druhá strana nemohla rozumně očekávat a co podstatně mění či doplňuje smlouvu.

DŮLEŽITÉ NOVINKY

Od ledna 2014 se budou všechny smlouvy sjednávat pouze podle nového občanského zákoníku. Tedy podle jednoho předpisu. Končí paralelní platnost občanského a obchodního zákoníku.

Neplatné budou smlouvy hrubě zneužívající situaci slabší strany (lichva).

Dohoda mezi smluvními stranami bude pro platnost smlouvy zásadní. Zákon nebude tolik do podmínek zasahovat.

Budete chráněni, když nesplníte smlouvu kvůli náhlé změně poměrů, například po požáru či povodni.

SLOVNÍČEK

DOHODA Dohodou se rozumí obecně shoda dvou stran. Dohodou smlouva vzniká, ale může se i měnit (dohoda o dodatku ke smlouvě) nebo zanikat (dohoda o skončení smlouvy). Dohoda je základním stavebním kamenem celého soukromého práva, až na výjimky má přednost i před zákonem.

SMLOUVA Smlouvou se rozumí jednotlivé smluvní typy popsané v občanském zákoníku, třeba smlouva kupní, nájemní, o dílo apod.

ZÁVAZEK je celý poměr mezi věřitelem a dlužníkem, který obsahuje všechna jejich vzájemná práva a povinnosti. Závazky vznikají nejčastěji ze smluv, ale též ze zákona nebo z porušení povinnosti.

OBCHODNÍ PODMÍNKY jsou standardizovanou a závaznou součástí smlouvy, pokud na ně smlouva odkazuje a pokud jsou k ní připojeny nebo jsou stranám známy (např. z nabídky či z internetu). Nově nebude možné v nich schovávat překvapivá ujednání.

INCOTERMS INternational COmmercial Terms jsou doložky užívané ve smlouvách zejména mezi podnikateli, které odkazují na výkladová pravidla pro různé druhy dodání a placení zboží Mezinárodní obchodní komory v Paříži.

OPT IN Dobrovolné přijetí nového OZ u smluv. Smlouvy uzavřené nebo alespoň rozjednané do konce roku se sice budou podle přechodných ustanovení řídit dosavadními zákony, ale strany si mohou dohodnout použití nového občanského zákoníku, pokud chtějí.

HARDSHIP Těžkosti, obtíže. Jde o právní nástroj umožňující změnu závazku v případě pozdější změny okolností, která činí původní plnění hrubě nespravedlivé.

NEÚMĚRNÉ ZKRÁCENÍ je závazek, který je od počátku objektivně hrubě nevyvážený ve vzájemném plnění stran. Zkrácená strana jej může napadnout a domáhat se jeho zrušení či změny.

LICHVA je neúměrné zkrácení, které je doprovázeno zneužitím situace slabší strany. Lichva způsobuje neplatnost a je i trestným činem.

ZÁVDAVEK je plnění nejpozději při uzavření smlouvy, kterým se zároveň potvrzuje uzavření smlouvy; je obvykle nevratné. V případě odstoupení od smlouvy se závdavek mění na odstupné.

KVITANCE je potvrzení o splnění dluhu.

SOLIDARITA znamená společné dluhy (pasivní solidarita) nebo pohledávky (aktivní solidarita). Dlužníci a věřitelé jsou v takovém případě zavázáni nebo oprávněni společně a nerozdílně, to znamená, že musí plnit každý z nich za všechny.

Novým zákoníkem se nemusí řídit pouze smlouvy uzavřené od 1. 1. 2014

Na nový zákoník si u smluv budeme muset počkat trochu déle než u jiných práv. Obecně platí, že novým občanským zákoníkem se začneme řídit od jeho účinnosti, tj. od 1. ledna 2014, a to včetně sjednávání nových smluv. U smluv uzavřených do té doby je to však jinak. S výjimkou smluv o nájmu nemovitostí, úvěru a částečně zájezdu se ostatní smlouvy uzavřené či rozjednané do konce tohoto roku budou řídit i po Novém roce starými zákoníky – občanským a obchodním. A nejen to, starými zákoníky se budou řídit i práva a povinnosti, které budou z těchto smluv vyplývat po Novém roce, třeba plnění, změna či výpověď smlouvy. (Na rozdíl například od smlouvy o nájmu bytu, kde se „novinky“ přinášené novým občanským zákoníkem uplatní hned od ledna.) Kdo však chce ve smlouvách staršího data využívat výhody nové úpravy, může. Stačí, když si strany ujednají, že na jejich dřívější smlouvu bude dopadat nový občanský zákoník. Ujednat si tak mohou ve smlouvách již dnes s účinky od 1. ledna nebo i kdykoli později s účinky od uzavření takové dohody (uplatnění principu OPT IN). Z různých důvodů to může být pro strany dobré řešení. Jinak se budou novým zákoníkem řídit automaticky až ty smlouvy, které začnou být sjednávány po Novém roce. Podobně je to i s veřejnými zakázkami. Rozhodujícím okamžikem pro určení zákoníku, kterým se bude smlouva řídit, je zahájení zadávacího řízení. Zahájí-li se do konce roku, bude smlouva uzavírána bez ohledu na datum podpisu podle starých zákoníků. I zde však platí, že zadavatel může předem určit nebo strany se mohou později dohodnout, že se taková smlouva podřídí novému kodexu.

PŘÍKLAD Když manželé Kopečkovi kupovali auto, předložil jim prodávající návrh „smlouvy kupní podle občanského a obchodního zákoníku“. Asi také někde slyšel, že jsou dnes zákoníky dva, tak chtěl mít jistotu, že nic neopomene. Návrh to však nebyl dobrý, neboť je každý zákoník jiný. Třeba záruku má výhodnější občanský, ale pro nabytí vlastnictví kupujícím je bezpečnější obchodní. Ale co s volbou obou, když jsou v mnohém vzájemně v rozporu? Kopečkovi se vylekali, aby kvůli tomu nebyla smlouva úplně neplatná, když není jasné, čím se má vlastně řídit. A tak si hodili korunou a vybrali zákoník občanský. Měli veliké štěstí, že prodejce byl vlastníkem auta, protože jinak by si je sice „koupili“, ale jeho vlastníky by se nestali. Podle starého občanského zákoníku totiž není chráněn kupující v dobré víře, ale skutečný vlastník. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ? Co když návrh na uzavření smlouvy přijde v tomto roce, ale k podpisu dojde až po Silvestru? Nový zákoník říká v přechodných ustanoveních u smluv, že „právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti NOZ, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé se řídí dosavadními právními předpisy“. Návrh na uzavření smlouvy zakládá určité právní poměry a podle něj se bude řídit jak celá smlouva, tak i další otázky, které z ní v průběhu doby vyplynou. Pokud se tedy strany nedohodnou jinak, bude se v těchto případech řídit vše starými zákoníky.

Půjčili jste peníze? Úroky z prodlení si určíte sami

V souvislosti s celkovou liberalizací smluvního práva se umožňuje, aby si strany sjednaly výši úroku z prodlení, případně i úrok z již splatných, ale nezaplacených úroků, jako je to běžné ve většině Evropy. Svoboda ujednání není samozřejmě neomezená, úroky nesmějí překročit přiměřenou míru, aby nebyly v rozporu s dobrými mravy nebo se nestaly neúměrným zkrácením či lichvou. Ale není důvod veřejnost nutit, aby si mohla účtovat jen úrok z prodlení stanovený vládou. Ten dnes činí přesně 8 % nad REPO sazbou stanovenou ČNB, tzn. sazbou, za kterou si banky půjčují peníze mezi sebou.

Paradox: Úrok z prodlení si podle dnešního zákoníku nemůžeme sjednat odlišně od nařízení vlády ani o procento, zato smluvní pokutu za prodlení si lze smluvit v libovolné výši. Podle dnešního občanského zákoníku (na rozdíl od obchodního) ji navíc soud nemůže v případě nepřiměřenosti ani změnit. Zákaz zneužití práva Novou ochranu získá i dlužník proti zneužití práv ze strany věřitele. Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina (původní částka), pozbývá právo požadovat další úroky.

Nesmíte sjednávat smlouvy v rozporu s veřejným pořádkem

Pro smlouvy platí víc než kde jindy, že strany si mohou „hledat své štěstí“ a dohodnout se, na čem chtějí. Dohoda je víc než zákon, říká se. To je do značné míry pravda, ale ne bez výjimek. Každému je asi jasné, že se nelze platně domluvit třeba na spáchání trestného činu. Výjimkou ze zásady smluvní svobody jsou: 1. výslovný zákaz NOZ používá například nadpis „zakázaná ujednání“ nebo stanoví následek v podobě neplatnosti. Příklad: Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu. 2. dobré mravy Nelze sjednat to, co by se jim příčilo. Dobré mravy nejsou definovány v zákoně, jedná se o pravidla vycházející z etiky a morálky. 3. veřejný pořádek Jde o základní prvky fungování společnosti, bez nichž by zanikl řád; nemohu si sjednat např. to, že převedu nemovitost bez zápisu v katastru. 4. postavení osob Dohodou nelze měnit tzv. „statusové otázky“, např. věk nabytí svéprávnosti či podmínky pro uzavření manželství. 5. ochrana slabší strany Podnikatel nemůže vyloučit ustanovení, která jsou na ochranu spotřebitele, třeba právo odstoupit od smlouvy. 6. ochrana třetích osob Dvě strany nemohou vyloučit to, co je stanoveno zákonem na ochranu strany třetí, například možnost věřitele bránit se tunelování majetku dlužníka. Smluvní svoboda s sebou nese i odpovědnost. Za své jednání odpovídají všichni, ale přece jen existují rozdíly. Běžný občan či spotřebitel již nebudou odpovídat za vše, co podepíší, ale za to, co odpovídá jejich schopnostem vnímání podle zásady průměrného rozumu (tedy jakéhosi „selského“ rozumu, který se předpokládá u většiny osob v podobné situaci). Naopak podnikatel či profesionál bude odpovídat za to, že jedná s odbornou péčí, znalostí a pečlivostí, které jsou s jeho profesí spojeny.

PŘÍKLAD Týká se to třeba obchodních podmínek – spotřebitel při svém průměrném rozumu nemůže odpovídat za ujednání skrytá v obchodních podmínkách, která nemohl očekávat.

Budete chráněni proti extrémně nevýhodným smlouvám

Nový OZ upravuje neúměrné zkrácení a lichvu. Tato ochrana neplatí pro podnikatele, neboť se vychází z toho, že jsou při uzavírání smluv profesionálové. K neúměrnému zkrácení dojde, když strany uzavřou smlouvu, která je od počátku hrubě nevyvážená ve vzájemném plnění stran. Zkrácená strana bude moci požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, nebo doplnění, oč byla zkrácena. To neplatí při daru nebo při vědomém zaplacení nepřiměřené ceny nebo ceny zvláštní obliby (např. pokud si vášnivý fanoušek koupí několikanásobně předražený lístek na fotbal). O lichvu se jedná tehdy, pokud je vedle hrubého nepoměru hodnoty plnění přítomno i zneužití situace slabší strany (například tísně, nezkušenosti, rozrušení či slabosti). Lichevní smlouva je neplatná, ale postižená strana se musí neplatnosti dovolat (relativní neplatnost).

PŘÍKLAD Paní Kopečková se jednou nechala zlákat na prodejní zájezd kuchyňského nádobí. Po celodenním martýriu předvádění jeho výhod v provozovně prodejce skutečně podepsala „výhodnou“ smlouvu na pět hrnců za cenu 30 tisíc korun. Když se tím pochlubila manželovi, ten její nadšení nesdílel. Po porovnání nabídek zjistili, že podobná sada hrnců se běžně prodává kolem 5 tisíc. Pokud by byl již účinný nový OZ, mohla by od takové smlouvy do 14 dnů i bez důvodu odstoupit, nebo požadovat vrácení části ceny přesahující tržní hodnotu. Pokud by se prokázalo, že prodejce navíc zneužil jejího rozrušení či tísně, byla by smlouva neplatná. V případě uzavření smlouvy mimo provozovnu by paní Kopečková sice mohla do 14 dnů odstoupit od smlouvy už dnes, jenže některé firmy obcházejí zákon tak, že sice vyvezou spotřebitele na zájezd, postarají se ale o to, aby k podpisu došlo v provozovně. Za takové situace už odstoupit nelze. Nekalým paktikám učiní zadost až nový zákoník. Podle něj už nebude hrát roli, kde se smlouva podepíše, ale co je jejím obsahem.

Rozmyslíte si prodej domu na poslední chvíli? Zaplatíte náhradu škody

Při uzavírání smluv sice platí, že si každý může jednat s druhou stranou, jak chce, a až podle okolností se rozhodnout, zda ji opravdu uzavře. Nesmí se však chovat lstivě či nepoctivě k újmě druhé strany.

Zákaz jednání naoko

Zákoník brání situacím, kdy jedna ze stran jedná o uzavření smlouvy jen naoko, přestože vůbec nemá v úmyslu ji uzavřít. V takovém případě bude nepoctivec odpovědný za škodu vzniklou z toho, že k uzavření smlouvy nedošlo.

PŘÍKLAD Sousedka Kopečkových žije sama, a tak se rozhodla, že prodá dům a půjde do malého bytu. Kopečkovi by dům rádi koupili pro své děti. Sousedka jim ho sice prodat chce – měli vždy dobré vztahy – ale zároveň začne jen tak „naoko“ vyjednávat s dalšími zájemci, aby Kopečkovi viděli, že je o dům zájem, a připlatili. Jenže dalším zájemcům, kteří důvěřují její nabídce, přijeli se několikrát podívat a vzali si s sebou i znalce, tím vznikly náklady. Právě cestovné a znalce jim bude muset nepoctivá sousedka zaplatit.

Změna za pět minut dvanáct

Na náhradu škody budete mít také nárok, když dojdete při jednání o smlouvě do takové fáze, že její uzavření je již vysoce pravděpodobné, a druhá strana si to bezdůvodně rozmyslí. Maximální výše náhrady by pak odpovídala ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

PŘÍKLAD Kopečkovi se se sousedkou domluvili, že si plácnou na koupi jejího domu. Aby si však byli jistí, že je dům v pořádku, chtěli od ní ještě vyjádření statika. Sousedka to zařídila a přinesla potvrzení, že je dům v pořádku. Kdyby v takovém okamžiku Kopečkovi z koupě jen tak „cukli“, nahradili by sousedce vzniklou škodu včetně statického posudku.

Nesplnění informační povinnosti a porušení tajemství

K uzavření smlouvy potřebuje každý co nejvíc informací. Nový OZ proto stanoví povinnost stran sdělit si veškeré okolnosti, které jim k rozhodnutí pomohou. Porušení informační povinnosti může být dalším důvodem vedoucím ke vzniku předsmluvní odpovědnosti, s nímž zákon spojuje náhradu škody. Nový kodex nezapomíná ani na ochranu důvěrných údajů, které strany získaly při jednání o smlouvě, třeba know-how nebo obchodního tajemství. Pokud jedna ze stran důvěrné informace prozradí nebo zneužije, odpovídá za škodu a musí též vydat to, oč se tímto jednáním obohatila.

PŘÍKLAD Pan Jiří požádal svého majetného kamaráda Aleše o půjčku. Objevil totiž za městem mimořádně levný dům, který chtěl koupit. Když se o něm Aleš od Jiřího dozvěděl, koupil si ho sám a úspěšně ho prodal o půl milionu dráž. Částku, o kterou se obohatil, bude muset vydat Jiřímu, od kterého informaci označenou jako důvěrnou získal a využil ji ve svůj prospěch.

Pro platnost smlouvy bude zásadní dohoda stran

Právě proto, že dohoda je většinou víc než zákon, nemá zákon zneplatňovat dohody proti vůli stran. Dnešní právo to bohužel dělá ve velkém množství případů a často jen kvůli nepodstatným detailům, formalitám či dopadům veřejného práva. Dohodli jste se nejasně, ale pak si smlouvu dodatečně vyjasnili? Je to neplatné. Sjednali jste si úrok z prodlení o pár procent jinak, než stanoví vláda? Je to neplatné. Uzavřeli jste smlouvu ústně, když měla být písemná? Je to neplatné. Pronajali jste k bydlení hotový, ale nezkolaudovaný byt? Je to neplatné. A tak by šlo pokračovat. Navíc ve všech těchto případech jde o neplatnost absolutní. To znamená, že neplatná je taková dohoda od počátku, bez ohledu na to, co si obě strany myslely, co chtěly i co reálně plnily. Této formy neplatnosti se děsí i profesionálové, když píší smlouvy. Nikdy nevíte, co a kvůli čemu všemu může být neplatné, a zjistíte to obvykle v nejméně vhodnou dobu – když se domáháte splnění smlouvy. Nově to bude jinak. Nový OZ říká, že právní jednání je spíše platné než neplatné. A že lidé jednají poctivě a v dobré víře, neprokáže-li se opak. O neplatnost může jít jen tam, kde to smysl a účel zákona vyžaduje. A navíc půjde o neplatnost relativní. To znamená, že jednání nebo celá smlouva se budou považovat za platné, dokud postižená strana neplatnost nenamítne. Namítat neplatnost je právo, ne povinnost. A během tří let se promlčí.

PŘÍKLAD Zatímco Kopečkovi museli platit vysokou „smluvní pokutu“ za zpoždění splátky úvěru jen proto, že firma byla vychytralá a nazvala si sankci jinak, tak kdyby sami někomu půjčili peníze a sjednali si s ním „úrok z prodlení“, byla by taková dohoda neplatná. A to jen proto, že úrok z prodlení stanoví nařízením vláda. „Co je vládě do toho, na jakém úroku z prodlení se dohodneme se sousedem?“ divil se pan Kopeček, ale měl smůlu. Neplatnost takové dohody potvrdil i Nejvyšší soud. Po Novém roce tomu bude jinak, strany se budou moci na výši úroku z prodlení svobodně dohodnout, pokud nepřekročí meze dobrých mravů či lichvy.

Podmínky smluv nesmí překvapit

Část obsahu smlouvy půjde i nadále určit odkazem na obchodní podmínky, aby bylo uzavírání smluv rychlé a přehledné. Zákoník se však brání nekalým praktikám. V případě, že budou obchodní podmínky obsahovat ujednání, která druhá strana nemohla rozumně očekávat, třeba ujednání, které vylučuje odpovědnost jedné strany, nebo ustanovení nesrozumitelná či špatně čitelná, budou taková ustanovení neúčinná, pokud je druhá strana nepřijala výslovně (například podpisem pod dané ustanovení).

PŘÍKLAD Manželé Kopečkovi jsou normální lidé a těžko lze od kohokoli normálního očekávat, že bude číst nesrozumitelné obchodní podmínky, schované malými „blechami“ kdovíkde. Proto se uplatní jen to, co mohli rozumně očekávat, tj. různé detaily a konkretizace smlouvy (třeba to, jak často a jakou formou jim mají chodit výpisy). Rozhodně nebude možné, aby se do obchodních podmínek schovaly nové důležité platební povinnosti, které vůbec nevyplývaly ze smlouvy ani z reklam a nabídek. U smluv uzavíraných na dlouhou dobu (třeba u smluv o vedení bankovních účtů) může časem nastat potřeba změny obchodních podmínek, které stanoví např. výši úroku. Změna může být provedena jednostranně a v přiměřeném rozsahu, pokud si to strany předem ujednaly. Podmínkou je, že druhá strana musí mít možnost změny odmítnout a závazek vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele.

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ?

Co když obě strany odkazují na své smluvní podmínky, které si vzájemně odporují?

I na takovou situaci zákoník pamatuje. Platit budou pouze ty podmínky, které nejsou ve vzájemném rozporu, ostatní se vylučují (tzv. pravidlo knokautu). Pokud ale jedna ze stran bez zbytečného odkladu takový postup odmítne, smlouva uzavřena není.

Dluh si můžete zajistit ručitelem

Nový zákoník rozlišuje zajištění a utvrzení dluhu podle toho, nakolik účinně zajišťují jeho zaplacení a tím splnění pohledávky věřitele. Zajištění dluhu má přímý hospodářský efekt, protože věřitel může v případě nezaplacení dluhu dlužníkem uspokojit svou pohledávku z jiného majetku. Zajištěním dluhu jsou: * zástava, * ručení, * bankovní záruka, * zajišťovací převod, * dohoda o srážkách ze mzdy. Utvrzení dluhu nezajišťuje uspokojení pohledávky z náhradních zdrojů, ale pouze zlepšuje postavení věřitele vůči dlužníkovi. Utvrzením dluhu jsou: * uznání dluhu, kterým se zlepšuje důkazní pozice věřitele a prodlužuje promlčecí doba, * smluvní pokuta, kterou je dlužník motivován k plnění pod hrozbou další povinnosti.

Když vám vyhoří dílna, můžete dodat zakázky se zpožděním

Vyhořela vám dílna po zásahu bleskem, ale za týden máte termín dodání podle smlouvy o dílo? Dnes je to problém. Když smlouvu nesplníte, může vás hnát druhá strana k soudu a zřejmě uspěje. Soud vám nařídí dílo dokončit a zaplatíte i náklady řízení. Nový OZ přichází s úpravou tzv. „hardshipu“ (těžkosti, obtíže), podle níž se smlouva nemusí splnit, pokud by to bylo pro jednu stranu bez jejího zavinění hrubě nespravedlivé. Dojde-li po uzavření smlouvy ke změně okolností tak podstatné, že založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr, má dotčená strana právo domáhat se změny smlouvy. Nedohodne-li se s protistranou, bude mít právo žádat soud, aby smlouvu změnil obnovením rovnováhy práv a povinností stran, nebo ji zcela zrušil. Strany si mohou předem ve smlouvě tuto možnost vyloučit, pokud na sebe převezmou nebezpečí změny okolností. Proto je potřeba smlouvu vždy pečlivě pročíst.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.