(Miloš Šenkýř, Lidové noviny, 30.11.2013) Občanských sdružení je oficiálně sto tisíc. Nový občanský zákoník ukáže, kolik z nich vlastně opravdu funguje.

Sdružení maminek, uskupení postižených, pospolitosti myslivců i hasičů, sportovní kluby. Tisíce spolků se musí vyrovnat s novým občanským zákoníkem. Ti nejpomalejší na to mají od ledna tři roky.

„Začíná nám Adventní pohádkový festival, ale do toho musíme řešit i tohle. Co raději změnit ještě nyní, co počká,“ přiznává Jaroslava Vykoupilová z ochotnického divadla Prkno ve Veverské Bítýšce u Brna. Se svými kolegy má vlastně štěstí: označení spolek, kterým od ledna zákon nahradí pojem občanské sdružení, mají lidé právě s herci spojený. Návrat k výrazu užívanému v právu před desítkami let tak bude o něco snazší.

Spolky či pobočné spolky se ale stanou i z ostatních občanských sdružení. Úřady tuhle změnu uskuteční automaticky na základě údajů, které již dnes mají v evidencích. Další kroky ale musí učinit sami: s požadavky nového zákona musí sladit i své stanovy. Pravidla hry jsou přísnější než dosud. Třeba valné hromady se mají konat každoročně – a přestane platit třeba často užívané pravidlo „když se nás nesejde většina, po půl hodině rozhodují ti, kdo budou na místě“. Důležité je, že i když na změny mají spolky až tři roky čas, platí: části, které jsou se zákoníkem v rozporu, jako by neexistovaly.

Ani ministerstvu vnitra není jasné, kolik sdružení bude změny řešit. „Nemáme odhad, kolik ze skoro 95 tisíc občanských sdružení je aktivních,“ přiznal pro LN mluvčí resortu Vladimír Řepka. Mezi evidovanými sdruženími jsou malá uskupení o několika lidech, ale také obří organizace s desetitisíci členů, jako třeba svazy zahrádkářů či chovatelů. Evidence, kterou na ministerstvu vedou, je zatím stejně jednoduchá jako dosavadní zákon o sdružování. Ten má pouhé dvě desítky paragrafů. Vnovém občanském zákoníku je část o spolcích mnohonásobně větší – a to ji rozvíjejí i další předpisy.

Vznikne třeba veřejný seznam, který povede informace o spolcích podobně, jako to podnikatelé znají z obchodního rejstříku. Se základními dokumenty, kontakty i identifikací osob. Zákon o rozhodčím řízení zase dostane část o rozhodčích komisích – jakýchsi vnitrospolkových soudech. Pokud si je zřídí.

Válková: Benevolentní úřady nebudou, opatrné by být měly Hlavní autor zákoníku Karel Eliáš totiž zdůrazňuje – zákoník nenabízí ani u spolků jediné správné řešení, ale spíše možnosti různých cest. Kromě spolků mohou fungovat i nadace, nadační fondy či ústavy.

„Dělejte si, co chcete, hlavně neškoďte ostatním,“ zjednodušuje Eliáš opakovaně jedno z poselství v úvodu zákoníku. „Legislativní úprava v oblasti spolků není špatná,“ tvrdí i právnička Helena Válková, která je jednou z možných adeptek na ministryni spravedlnosti za hnutí ANO. Právě nový občanský zákoník a jeho uvádění do života by byl jedním z jejích hlavních úkolů. „Lidé, s nimiž jsem o spolcích mluvila, přiznávají, že bude těžké vše rozjet a zorientovat se v tom,“ dodává. Problém budou mít třeba ti, kdo by chtěli za spolky jako občanská sdružení schovávat komerční aktivity. Vydělávání peněz totiž nemůže být to hlavní, co spolek dělá. I Válková přiznává, že první období může být těžké pro všechny. A mnoho věcí se může vyvíjet. „Neřekla bych, že by nyní měly být úřady benevolentnější – ale měly by být, řekněme, opatrné. Respektovat, jak se praxe bude utvářet. A pak se také můžeme bavit o tom, co se případně může ukázat jako potřebné novelizovat,“ podotýká.

Protože jako občanská sdružení fungují třeba i malé kluby maminek a další uskupení, ministerstva vnitra a spravedlnosti zveřejní v prosinci alespoň základní rady a odpovědi na dotazy. „Kampaň jako takovou ministerstvo vnitra nechystá,“ podotkl mluvčí Řepka. Lidé si budou muset zvyknout i na možná nejviditelnější důsledek změn: názvy spolků, ať už jsou jakékoli, musí postupně doplnit označení jejich právní formy. Když ne jinak, tak v podobě zkratky „z. s.“ – zapsaný spolek.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.