(Jakub Svoboda, novinky.cz, 26.1,2014) Klienty českých finančních společností čeká v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od začátku letošního ledna řada novinek. Jedna z nejvýraznějších změn pro klienty stavebních spořitelen je v dědictví stavebního spoření. Do této doby byl dědicem spoření v první řadě manžel, který měl možnost pokračovat ve spoření i po smrti partnera. Podle nového občanského zákoníku již nebude toto pravidlo platit.

Předmětem dědění bude zůstatek stavebního spoření, přičemž ve smlouvě nebude možné pokračovat.

„Dědic má nárok na výplatu uspořené částky, státní podpory evidované na účtu zesnulého klienta včetně státní podpory za kalendářní rok, ve kterém klient zemřel, a to podle skutečně uspořené částky ke dni smrti,“ sdělil Právu partner advokátní kanceláře Baker & McKenzie David Šimonek. Součástí pozůstalosti jsou také případné dluhy klienta vyplývající ze stavebního spoření.

Další změny se podle něj dotknou informační povinnosti spořitelny vůči klientům, podoby smluv, které budou stavební spořitelny svým klientům vydávat, nebo další smluvní dokumentace potřebné například pro vyřízení úvěrových žádostí.

Pro klienty je podle Šimonka důležité, že podstata a principy stavebního spoření se v souvislosti s novým občanským zákoníkem nijak nemění. Nedojde ani k avizované změně pravidel pro státní podporu stavebního spoření. Naspořené prostředky je tedy možné i nadále využít na cokoliv, není nutné dokládat ani účelové využití státní podpory.

Nemění se ani výše státní podpory. Výše roční státní podpory se vypočítává jako 10 procent z uspořené částky na každou smlouvu, maximálně je to však 2000 korun na osobu. Stavební spořitelny nyní dohromady registrují zhruba 4,2 miliónu smluv. Loni uzavřely přes 611 000 nových smluv o stavebním spoření včetně navýšení cílové částky.

V pojištění nová terminologie

V pojištění se bude jiným způsobem než dosud zohledňovat nehmotná újma. Nový občanský zákoník bude upřednostňovat satisfakci v penězích, a to i tam, kde dosud stačila omluva.

Novinkou jsou i definice pojmů pojištěný a pojistný zájem. Podle nového zákoníku jde u pojištěného o osobu, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost či jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje.

Pojistný zájem klienta je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události; prokazuje se souhlasem pojištěného k pojištění. Povinností pojišťovny je zjistit pojistný zájem pojištěného. V případě, že v průběhu pojištění tento zájem pomine, může klient smlouvu zrušit ihned.

„Například v situaci, kdy klient uvede, že uzavírá pojištění pro případ smrti, aby finančně zajistil manželku, a s manželkou se rozvede, má právo na zrušení smlouvy i mimo standardní lhůty, a to i zpětně k datu rozvodu. Pokud se ale jedná například o manželství s dětmi, může pojistný zájem nadále trvat, bez ohledu na rozvod,“ uvedl Šimonek.

Pojišťovna má právo na úhradu pojistného až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozví. „Je proto v zájmu klienta, aby jí zánik pojistného zájmu oznámil co nejdříve,“ radí Gabriel Talaga z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

Bude-li se jednat o skutečnost, o které pojišťovna věděla předem, a přesto smlouvu s klientem uzavřela, stane se smlouva neplatnou. Pak musí pojišťovna klientovi vrátit veškeré proběhlé platby a případná pojistná plnění za celou dobu trvání pojištění.

Bič na nečestné zprostředkovatele

Pokud má být pojištěn život, zdraví nebo majetek jiné osoby, je podle právníků v každém případě zapotřebí, aby tato osoba byla s pojistnou smlouvou seznámena a vyslovila s pojištěním a s výplatou pojistného plnění pojistníkovi souhlas.

„Důvodem není jen předcházení sporům o existenci pojistného zájmu (a tedy o platnost smlouvy), ale i vznik práva na pojistné plnění v případě pojištění cizího pojistného nebezpečí,“ podotkl Talaga.

Média v posledních letech často přinášela příběhy, kdy byli hlavně starší lidé podvedeni pojistnými zprostředkovateli, kteří jim nevýhodně mění podmínky sjednaných smluv. Nový občanský zákoník by měl těmto situacím zabránit.

Příslušník určitého stavu nebo povolání, který se přihlásí k odbornému výkonu a neúplnou nebo nesprávnou informací či radou danou za odměnu způsobí škodu, bude mít podle Šimonka povinnost tuto škodu nahradit. V ostatních případech se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

Kvůli smlouvám se do bank nemusí

V bankovních institucích si nový občanský zákoník žádá změny hlavně administrativního rázu, klienti si jich v naprosté většině případů nevšimnou. Banky musely k Novému roku upravit celé své všeobecné obchodní a produktové podmínky a připravit nové vzory smluv. Smlouvy musí být psány jasně a srozumitelně, nesmí obsahovat žádná překvapivá nebo hůře čitelná ustanovení.

„Klienti se smlouvami z předchozích období však žádné zásadní změny očekávat nemusí, nebudou podepisovat žádné nové verze smluv, které již mají uzavřené,“ říká Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank. Situace se komplikuje jen v případě hypoték na rozestavěné stavby. Stavby se od letoška stávají nedílnou součástí pozemků, na kterých stojí, a nebudou se nadále zapisovat samostatně do katastru nemovitostí.

„Tato změna se však nebude týkat všech staveb automaticky. Právně se stavba stane součástí pozemku, pouze pokud je jejím vlastníkem vlastník předmětného pozemku. V ostatních případech vlastník pozemku ze zákona nabyde předkupní právo ke stavbě a majitel stavby předkupní právo k pozemku. Nová úprava tím sleduje cíl budoucího sjednocení vlastnictví v rukou vlastníka pozemku,“ upřesnil Šimonek.

Bude-li majitel nemovitosti stavět na svém vlastním pozemku, bude stavba k tomuto pozemku automaticky přirůstat. Stavbu na cizím pozemku bude možné postavit pouze na základě takzvaného práva stavby, které vám majitel pozemku musí udělit.

„Právo stavby je věcí nemovitou, stejně jako s nemovitostí je s ním možné nakládat – bude možnost toto právo převést, dědit nebo zatížit zástavním právem – a bude podléhat registraci v katastru nemovitostí,“ řekl Šimonek.

Toto právo má zákonem stanovenou maximální dobu platnosti na 99 let. Právo stavby mohou banky akceptovat jako zástavu k zajištění úvěru na výstavbu budovy, která bude součástí práva stavby, i když s omezujícími podmínkami, jako je například existence územního rozhodnutí či dostatečně dlouhá doba platnosti práva stavby.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.