(Jan Januš, denisa Žilová, Právní rádce, 14.3.2014) Ve dnech 15. a 16. dubna 2014 proběhne další ročník odborného kongresu Právní prostor, jehož je Právní rádce spoluorganizátorem. Tentokrát nese podtitul (Ne)známé právo. Na kongresu se představí přes 20 odborníků z oblasti justice, advokacie, státní správy či samosprávy. Zeptali jsme se tak některých z nich, o čem budou na konferenci hovořit a jaká je jejich dosavadní zkušenost s novým občanským zákoníkem.

1 Jaké máte první konkrétní zkušenosti s aplikací nového občanského zákoníku?

 2 O čem budete v rámci svého příspěvku na kongresu hovořit a z jakého důvodu?

 JAN MAYER ředitel odboru obchodního, Česká národní banka

 1 Na podrobné hodnocení jednotlivých ustanovení NOZ je podle mého názoru ještě příliš brzy. Je zřejmé, že dílčí úpravy bude ještě nutné provést, nicméně dosavadní zkušenosti zatím nepřináší tak zásadní problémy, jaké byly částí odborné veřejnosti před účinností NOZ naznačovány.

2 Příspěvek bude zaměřen na vybraná ustanovení zákona o veřejných zakázkách, která – zejména z pohledu veřejného zadavatele – mohou v praxi způsobovat problematické situace a která by si zasloužila větší pozornosti odborné veřejnosti. Rád bych poukázal zejména na úpravy provedené v rámci tzv. antikorupčních opatření a efekt, kterého tyto úpravy dosáhly, při porovnání poměru administrativní zátěže, již tyto úpravy přináší.

VRATISLAV KOŠŤÁL vedoucí odboru Právní služby, ČEPS

1 Na tuto otázku se dá odpovědět s odkazem na setrvačnost jako hlavní atribut naší konkrétní zkušenosti s rekodifikovaným soukromým právem po formálně zlomovém začátku roku 2014. Setrvačnost chápanou v jedné poloze v interním, subjektivním či vnitrofiremním smyslu, tj. že pokračuje naše již více nežli roční podnikatelské úsilí v přípravě na předpokládanou, ale stále nepřicházející změnu v chování trhu. Čas tedy trávíme hledáním odpovědí a preventivních nástrojů proti tomu, co se tedy asi začne opravdu dít v reálném životě. Řešený rébus však komplikuje úvaha, jak na vznikající tržní realitu následně zareagují soudy. V tomto směru tedy nebude žádným velkým překvapením, že naše zkušenosti s novým občanským zákoníkem a jeho uváděním v život jsou tedy v zásadě omezeny jen na naše abstraktní, teoreticky podmíněné úpravy smluvní dokumentace, uzavírání kontraktačních dohod a vymýšlení různých výhrad do obchodní korespondence. Cílem těchto změn je často velmi prostě řečeno budování později snáze hájitelných pozic. To pochopitelně zahrnuje i vyloučení aplikace těch ustanovení nové právní úpravy, která nás pravděpodobně mohou kdykoli v budoucnu ohrozit jako pověstní, leč historií prověření trojští koně. Tím se zároveň dostávám i k pravděpodobnosti jako dalšímu z určovatelů ovládajících naše úvahy o potenciálních výkladových variacích některých nejednoznačných ustanovení nového soukromoprávního kodexu. Pravděpodobnost je však kategorií ošidnou, nic v životě nelze totiž s jistotou nikdy vyloučit. Setrvačnost má ale i svou neúprosnější objektivní polohu, se kterou jsem se již vícekrát osobně potkal přímo v terénu české a moravské praxe. Bohužel tato má dosavadní, byť prozatím nebohatá osobní zkušenost je taková, že nejen běžní lidé, ale také řada podnikatelů v nové úpravě jednoduše tápe. Obecně se ví, že se něco děje, jen málokdo ovšem dokáže přesně vystihnout, co konkrétně… A to je ono pověstné ticho před bouří, které nikdy nevěstí nic dobrého. Ticho, které stejně jednou naruší přerývaný výkřik první oběti, vzpříčené v soukolí tisícovek nových paragrafů… Tedy ono provizorní časové vakuum, jen podmíněně ukolébávající oběti dlící pohodlně v blahu nevědomosti a naopak instinktivně pudící dravce lačné tučné kořisti, připravené pod stejnou rouškou ticha útočit. Mám-li přistoupit k syntéze obou shora uvedených poloh setrvačnosti, pak mi nezbývá konstatovat, že se toho z našeho pohledu od 1. ledna 2014 zase až tolik nového nepřihodilo. V tomto směru byl tedy letošní Nový rok dalším Novým rokem v řadě. Rozdíl spočívá jen v tom, že ti bdělejší již chřestí zbraněmi v touze bránit se či v horším případě útočit, zatímco dřímající většina doufá, že se jí nová právní úprava nijak významněji nedotkne.

2 Na letošním Právním prostoru bych se rád zaměřil na téma, které s rekodifikací soukromého práva souvisí vlastně jen okrajově. Spolu s několika dalšími kolegy se budeme věnovat odvrácené straně úporných snah o tzv. rekonstrukci státu či veřejného sektoru stavěním dalších veřejnoprávních regulačních barikád. V současném politickém klimatu se jedná o velmi aktuální téma. Ve svém příspěvku se tak nevyhnu věčné lidské touze po dokonalosti, snaze o nalezení ráje a budu hovořit i o logických limitech, na které titíž lidé narážejí v honbě za nedosažitelným přeludem. Více prozrazovat v tuto chvíli nebudu, protože zvědavost je třeba budit a rozdmýchávat, neboť právě ona představuje klíč ke skutečnému poznání.

RENATA ŠÍNOVÁ odborná asistentka, katedra občanského a pracovního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

1 Konkrétní zkušenosti mám ve své praxi advokátního koncipienta. Za zmínku stojí konzultace k návrhu na osvojení zletilého, které nově občanský zákoník umožňuje, a také konzultace k žalobě na popření otcovství po uplynutí popěrné lhůty.

2 Hovořit budu o probíhající rekodifikaci „občianského súdného poriadku“ na Slovensku.

ROMAN FIALA místopředseda Nejvyššího soudu

1 První zkušenosti s řešením otázek interpretace a aplikace nového občanského zákoníku mám zatím jen v rovině akademické, a to zejména jako přednášející, případně jako člen expertní výkladové komise ministerstva spravedlnosti známé pod zkratkou „KANCL“.

2 Na kongresu budu hovořit o přípravě rekodifikace českého civilního procesu.

TOMÁŠ LICHOVNÍK prezident Soudcovské unie ČR, místopředseda Krajského soudu v Brně

1 Zatím se s NOZ setkávám pouze ve věcech péče o nezletilé. Většinou ve sporech o výživné. Zde se nová úprava od předchozí příliš neliší, proto žádné problémy nepřináší. Skutečné a brzké problémy očekávám v řízeních o svéprávnosti. Již jsme se setkali s případem, kdy řízení o svéprávnosti poběží podle občanského soudního řádu a souběžně s tím řízení o ustanovení opatrovníka podle zákona o zvláštních řízeních soudních. A podobných „zvláštností“ lze očekávat řadu.

2 Na kongresu bych se rád zamyslel nad tím, nakolik je pro občany nezbytná skutečná znalost právních předpisů. Zda nestačí jen znalost základních zásad a jejich dodržování.

JAN VYKLICKÝ čestný prezident Soudcovské unie ČR, soudce Nejvyššího správního soudu

1 V mém případě bych zatím hovořil o teoretickém přístupu. Pohybuji se v prostředí veřejného práva a na konkrétní profesní setkání s novým kodexem soukromého práva ještě nenastal čas. Lze říci, že rozhodně nejsem nekritický obdivovatel textu zákona, ale jsem nadšený zastánce jeho smyslu. V mém případě lze jistě pochopit, že konkrétněji jsem si takříkajíc začal s novou úpravou dědického práva. Inu, čas nelze zastavit. Na rozdíl od řady mých kolegů v soudnictví (především obecném) jsem příchod NOZ vždy vítal. Vůbec nepochybuji o tom, že reforma soukromého práva je nezbytně potřebná právě pro nastolení primariátu autonomie vůle a posílení odpovědnosti jedince za ochranu vlastních práv. To nemá nic společného s povahou dnešního světa, spíš jde o důsledek určité proměny chování lidí a zničující ztráty smyslu pro pravidla. Předpokládám, že se jedná o tendenci, která zásadním způsobem pokročí z hmotného také do procesního práva a dále projasní mnohaleté debaty na téma vztahu těchto právních oblastí.

2 Své vystoupení bych chtěl zaměřit na kombinaci obecné úvahy o projektech nejvyšších rad soudnictví a nejaktuálnějších mezinárodních zkušeností v této oblasti a závěrem bych připojil úvahu na téma „Nejvyšší rada soudnictví v prostředí současné české justice aneb kam bychom to ještě mohli dovést“. Ve vymezeném časovém rámci bych se pokusil vyjádřit základní postoje, teze a položit otázky, z nichž některé lze poté podrobit kritické diskusi.

PETR ČEJKA ředitel odboru právního a zahraničního, Státní zemědělská a potravinářská inspekce

1 Do oblasti kontroly a správního trestání na úseku uvádění potravin na trh, kterou se ve své činnosti zabývám, nový občanský zákoník nijak nezasáhl, takže konkrétní zkušenosti zatím nemám.

2 Můj příspěvek ohledně potravinového práva je zařazen do části „Speciální právní obory“. Jedná se o úzkou výseč práva, která v sobě obsahuje velké množství právních předpisů, a to jak evropských, tak i vnitrostátních. Stejně jako jiné právní obory se i potravinové právo neustále proměňuje a vyvíjí s tím, že zejména musí reagovat na rychlý technologický vývoj v potravinářském průmyslu, nové poznatky vědy a požadavky spotřebitelů. Pokusím se tudíž tuto oblast práva, která významně ovlivňuje náš každodenní život, aniž si to většina z nás uvědomuje, alespoň rámcově představit.

 KATEŘINA RADOSTOVÁ advokátka, Radostová & Co.

1 Se vstupem nového občanského zákoníku v účinnost došlo v oblasti českého práva k zásadním změnám a současně i k významnému rozšíření smluvní svobody. Tato skutečnost bude mít dozajista veliký dopad nejen na tradiční odvětví práva, ale i na,,nová“ odvětví práva, mezi něž se bezpochyby řadí i sportovní právo. Naše kancelář poskytuje právní poradenství v rámci generální praxe. Současně se však specializujeme právě na oblast sportovního práva. Zaměřujeme se nejen na kolektivní, ale i na individuální sporty. Mezi naše klienty patří jak sportovní kluby, sportovní asociace, tak i jednotlivci. Již před účinností nového občanského zákoníku jsme započali s úpravami stávajících inominátních smluv, zvláště pak tzv. profesionálních smluv o výkonu sportovní činnosti, agentských smluv, transferových smluv a dalších. V důsledku zásadních změn, které přináší nový občanský zákoník, je též nezbytné zakomponovat tyto změny do interních předpisů jednotlivých sportovních klubů a institucí. Připravujeme novelizace disciplinárních řádů, procesních řádů jednotlivých orgánů a tak podobně.

2 Předně bych chtěla poděkovat za pozvání na váš dubnový kongres a ráda bych svůj příspěvek věnovala právě sportovnímu právu s důrazem na tzv. fotbalové právo. Fotbalové právo patří mezi jedno z nejlépe legislativně upravených sportovních odvětví u nás. Ráda bych vás tedy uvedla do této problematiky, nastínila vám strukturu tzv. fotbalového práva a poukázala i na zajímavé případy z praxe a rozhodovací praxi dotčených sportovních orgánů.

JOSEF BAXA předseda Nejvyššího správního soudu

1 Všímám si poměrně velké nejistoty, ta je spojena s každou větší změnou v právním řádu. Obávám se však, že největší nesrovnalosti mezi jednotlivými právními odvětvími a také mezi hmotným a procesním právem budou teprve zjištěny. Nejsem si jist, zda pak vše bude možno překlenout výkladem nebo bude sílit tlak na novelizaci kodexu, na němž sotva oschl inkoust.

2 Budu mluvit o stále aktuálních otázkách justice a její správy, o nedostatcích systémového uvažování nad soudnictvím…

PETR ŠUSTEK advokát, Šustek & Co.

1 Nejčastější zkušenost souvisí s úpravou veškeré smluvní dokumentace poskytovatelů zdravotních služeb a zajištění souladu samotného chodu každodenní agendy těchto poskytovatelů s novou právní úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nadto řeším první spory o náhradu majetkové a nemajetkové újmy v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

 2 Cílem přednášky je seznámit účastníky konference s novinkami ve zdravotnickém právu v kontextu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy v právním odvětví, které svými normami reguluje vztah poskytovatel zdravotních služeb (resp. zdravotnický pracovník) – pacient. Obsahem přednášky je představení nového typu tzv. pojmenované smlouvy – smlouvy o péči o zdraví, seznámení posluchačů s pojetím náhrady majetkové a nemajetkové újmy a ochrany osobnosti v novém občanském zákoníku s důrazem kladeným zejména na absenci vyhlášky č. 440/2001 Sb. a konečně upozornění na některá úskalí vztahu speciálních právních předpisů upravujících poskytování zdravotních služeb a občanského zákoníku jakožto obecného kodexu soukromého práva.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.