(JUDr. Klára Naušová, DHK – Daňová a hospodářská kartotéka, Wolters Kluwer, 18.3.2015)       

Již uplynulo více než půl roku ode dne, kdy měly všechny obchodní korporace přizpůsobit své zakladatelské dokumenty 1) zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)2). Tato povinnost je zakotvena v přechodných ustanoveních zákona o obchodních korporacích, konkrétně v ust. § 777 odst. 2, které stanoví obchodním korporacím lhůtu šest měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK3) k přizpůsobení zakladatelských dokumentů úpravě ZOK a k jejich doručení do Sbírky listin rejstříkových soudů.

Pokud jde o společnosti s ručením omezeným, povinné přizpůsobení jejich zakladatelských dokumentů spočívá podle převažujícího názoru odborné veřejnosti v následujících bodech:

* druh podílu – tj. specifikace toho, zda podíl společníka je podílem základním, nebo zda jde o podíl, s nímž jsou spojena zvláštní práva a povinnosti4),

* vydání kmenového listu – tj. zda byl, či nebyl vydán kmenový list5); tento bod je však diskutabilní, neboť některé rejstříkové soudy, resp. někteří vyšší soudní úředníci rejstříkových soudů, zamítají návrh na zápis té skutečnosti, že kmenový list nebyl vydán s tím argumentem, že negativní skutečnosti se do obchodního rejstříku nezapisují 6),

* počet jednatelů ve společnosti – tj. určení přesného počtu jednatelů ve společnosti; dřívější právní úprava umožňovala, aby byla v zakladatelském dokumentu uvedena formulace „jeden nebo více jednatelů“, což bylo praktické s ohledem na skutečnost, že v případě navýšení nebo naopak snížení počtu jednatelů nemuselo docházet ke změně zakladatelského dokumentu.

Samostatným bodem je pak rozhodnutí společnosti o tom, že se podřizuje zákonu o obchodních korporacích jako celku dle ust. § 777 odst. 5 ZOK. Obsahem tohoto rozhodnutí je to, že se na danou společnost bude nadále vztahovat pouze a jedině zákon o obchodních korporacích, přestože tato společnost byla založena a mnohdy po dlouhou dobu fungovala podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů7).

Změna zakladatelského dokumentu musí být provedena dohodou společníků, případně tam, kde to zakladatelský dokument umožňuje, rozhodnutím společníků na valné hromadě, resp. rozhodnutím jediného společníka. Tato dohoda či rozhodnutí musí být vždy osvědčena veřejnou listinou 8). Veřejnou listinou je v souladu s ust. § 776 odst. 2 ZOK notářský zápis. Z tohoto vyplývá, že s povinnou změnou zakladatelského dokumentu jsou vždy spojeny určité náklady, a to minimálně ve výši odměny notáře a ve výši soudního poplatku za návrh na zápis změn do obchodního rejstříku. Podle zkušenosti naší advokátní kanceláře je možné přístup společností s ručením omezeným ve vztahu k povinnosti přizpůsobit své zakladatelské dokumenty zákonu o obchodních korporacích rozdělit do tří skupin:

1. Společnosti, které změní pouze povinné náležitosti

Tyto společnosti prosazují minimalistický přístup, kdy chtějí v zakladatelském dokumentu změnit jen výše uvedené povinné náležitosti, ostatní ustanovení zakladatelského dokumentu chtějí ponechat beze změny.

Těmto společnostem však vždy doporučujeme, aby v rámci prováděné změny minimálně přizpůsobily terminologii v zakladatelském dokumentu terminologii zákona o obchodních korporacích (například, aby byl pojem „obchodní podíl“ nahrazen pojmem „podíl“).

V případě, že se tyto společnosti zároveň podřizují zákonu o obchodních korporacích jako celku, jsou z naší strany vždy zároveň upozorněny na skutečnost, že určitá zažitá práva a povinnosti doznávají změn a v případě, že mají být zachována ve stávající podobě9), musí být tato podoba nově výslovně zachycena v zakladatelském dokumentu. Příkladem je převod podílu ve společnosti z jednoho společníka na jiného společníka společnosti, kdy dle obchodního zákoníku byl tento převod možný jen se souhlasem valné hromady 10), zatímco podle zákona o obchodních korporacích se souhlas valné hromady k tomuto převodu podílu mezi společníky již nevyžaduje 11). Pokud tedy chtějí společníci společnosti tuto stávající úpravu vyžadující souhlas valné hromady s převodem podílu mezi společníky zachovat, musí to být v zakladatelském dokumentu společnosti výslovně uvedeno.

2. Společnosti, které změní více ustanovení zakladatelského dokumentu

Tyto společnosti zpravidla chtějí jednak využít nových možností, které přináší zákon o obchodních korporacích, jednak taktéž zpravidla chtějí zohlednit již určitou praxi s fungováním jejich společnosti.

V tomto případě je zakladatelský dokument společnosti naší advokátní kanceláří podrobně analyzován a dále se zástupci společnosti osobně rozebereme záležitosti týkající se chodu společnosti a případných problémů či komplikací ve vztahu k zakladatelskému dokumentu.

Následně je vytvořen zakladatelský dokument, který odpovídá konkrétním potřebám konkrétní společnosti.

Samozřejmostí je v tomto případě podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku, neboť není možné, aby společnost využívala jen určitých ustanovení zákona o obchodních korporacích a jiná ustanovení se na ni nevztahovala.

Tyto společnosti prozatím nejčastěji využívaly následujících nově zakotvených institutů v zákoně o obchodních korporacích:

* Zrušení rezervního fondu – ZOK již nestanoví obligatorní povinnost společnosti s ručením omezeným zřídit rezervní fond, proto společnosti často zejména s ohledem na snížení administrativní náročnosti rozhodly o zrušení rezervního fondu.

* Možnost rozdělení zisku i jiným osobám, než jsou společníci – tento postup umožňuje ust. § 34 odst. 2 ZOK; dle odborných názorů je však vyžadováno, aby byli alespoň typově vymezeni možní příjemci podílu na zisku (zpravidla jsou v zakladatelských dokumentech uváděni jednatelé, tišší společníci, prokuristé či zaměstnanci).

* Vlastní úprava vypořádacího podílu – ust. § 36 ZOK umožňuje, aby byl vypořádací podíl určen jinak než ve vazbě na základní kapitál nebo na reálnou hodnotu majetku společnosti; v námi připravovaných zakladatelských dokumentech byl například vypořádací podíl určen ve vazbě na obrat společnosti nebo jako určité procento ze zákonného nároku 12).

Naopak mnohé společností trvaly na ponechání  úpravy některých institutů tak, jak je upravoval obchodní zákoník. Nejčastěji se jednalo o úpravu převodu podílu, neboť společníci i nadále trvali na tom, aby i v případě převodu podílu mezi společníky byl udělen souhlas valné hromady.

3. Společnosti, které prozatím změnu zakladatelského dokumentu neprovedly

Tyto společnosti se rozhodly prozatím žádnou změnu neprovádět s ohledem například na časovou nebo finanční náročnost. Podle našich zkušeností jde zejména o společnosti s jedním až dvěma společníky, kteří jsou zároveň jednateli společnosti. Tyto společnosti se však vystavují riziku postihu. Tento postih může být dvojí:

* Výzva rejstříkového soudu k přizpůsobení zakladatelského dokumentu podle ust. § 777 odst. 2 ZOK, kdy v této výzvě je stanovena dodatečná přiměřená lhůta ke splnění povinnosti. V případě, že společnost v této dodatečné lhůtě svoji povinnost nesplní, soud na návrh rejstříkového soudu nebo na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem 13), zruší společnost a nařídí její likvidaci.

* Uložení pořádkové pokuty podle ust. § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob 14). Výše pořádkové pokuty může být až 100 000 Kč. Po uložení pořádkové pokuty může následovat v souladu s ust. § 105 zákona o veřejných rejstřících zahájení řízení o zrušení společnosti s likvidací.

Pokud jde o výše uvedené formy postihu, lze předpokládat, že společnost vždy bude nejprve vyzvána k nápravě a až v případě její nečinnosti budou učiněny další sankční kroky. V červenci 2014 byla na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti publikována informace, že po jednání s prezidentem Hospodářské komory bylo dohodnuto, že soudy v nejbližších měsících nebudou vůči společnostem uplatňovat sankce.

V případě, že tento článek čte jednatel nebo společník společnosti, která dosud nepřizpůsobila svůj zakladatelský dokument zákonu o obchodních korporacích, dovoluji si mu doporučit výše uvedenou variantu úplné revize stávajícího zakladatelského dokumentu, tj. aby byl zakladatelský dokument přizpůsoben zákonu o obchodních korporacích, aby mohly být využity nové instituty tohoto zákona o a zároveň, aby zakladatelský dokument plně vyhovoval potřebám dané společnosti.

Poznámky:

1) Pod tímto souhrnným pojmem jsou obsaženy společenské smlouvy, zakladatelské listiny či stanovy obchodních korporací.

2) Dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“.

3) Tj. od 1. 1. 2014, kdy ZOK nabyl účinnosti.

4) Viz ust. § 135 a § 136 ZOK.

5) Viz ust. § 564 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pokud jde o dohodu společníků, a § 137 ZOK, pokud jde o rozhodnutí valné hromady či jediného společníka.

6) Tuto zkušenost máme například z Městského soudu v Praze.

7) Dále jen „obchodní zákoník“.

8) Viz ust. § 172 odst. 1 ZOK.

9) Tj. tak, jak je upravoval obchodní zákoník.

10) Pokud zakladatelský dokument nestanovil něco jiného.

11) Zjednodušeně řečeno, ne vše, co platilo za účinnosti obchodního zákoníku, platí i za účinnosti ZOK. Pokud mi dřívější úprava vyhovovala, mohu ji přenést do zakladatelského dokumentu a platí i nadále.

12) Tj. zákonný nárok byl dohodou společníků snížen na určitý podíl z tohoto zákonného nároku.

13) Například věřitel společnosti.

14) Dále jen „zákon o veřejných rejstřících“.

O autorovi | JUDr. Klára Naušová je advokátkou se zaměřením na obchodní právo, a. k. JUDr. Tomáš Kocián Plzeň

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.