Soudy mohou po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tj. od 1. 1. 2014, rozhodovat o pobytu dítěte v zařízení pro okamžitou pomoc nejdéle na dobu šesti měsíců, zatímco podle dřívějších ustanovení zákona o rodině to byly – podobně jako u ústavní výchovy – nejdéle tři roky.

Některá soudní rozhodnutí učiněná v tomto roce vyvolala vlnu odborné i mediální kritiky, protože soudy si vyložily novou lhůtu tak, že po jejím uplynutí musí dítě automaticky opustit zařízení pro okamžitou pomoc, po níž zpravidla následuje svěření do ústavní výchovy (dětského domova). Šestiměsíční lhůtu navíc aplikovaly i na řízení zahájená před účinnosti nového kodexu, u nichž měla doběhnout původní zákonem daná lhůta.

„Ačkoli je teoreticky možné uvažovat o tom, že zařízení typu ‘Klokánek‘ a dětské domovy poskytují obdobnou ‘ústavní výchovu‘, je za určitých okolností – s ohledem na místní poměry a zejména na důležitý zájem dítěte – vhodnější, aby dítě zůstalo v ‘Klokánku‘; dítě zůstane nezatíženo stěhováním ze zařízení, kde si již zvyklo,“ uvedly k problematickým soudním rozhodnutím obě ministryně.   

„Věříme, že toto naše společné stanovisko napomůže řešení nastalé situace ku prospěchu všech dotčených dětí a doporučujeme Vám k němu přihlédnout při výkonu Vašich kompetencí,“ stojí v závěru společného dopisu.