Obecná východiska zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a důvody pro jeho tvorbu

Proč se připravuje nový zákon o obchodních korporacích

Stávající obchodní zákoník byl přijat v roce 1991. Tedy v době, kdy se soukromé právo probouzelo z šoku devastace nastolené po roce 1950 a kdy s ním byly pramalé zkušenosti. Nový zákoník tehdy vyšel z prvorepublikové úpravy, zákoníku mezinárodního obchodu a německé úpravy – výsledkem byla směsice pravidel, která byla záhy po své účinnosti zastaralá a nevhodná. V reakci na tento stav a na rychlý vývoj společnosti a podnikání byl zákon mnohokráte novelizován a stal se kazuistickým a nepřehledným – praktické obtížnosti zákona napomáhala také dvojkolejná regulace smluv v obchodním a občanském zákoníku.

Společnost se v oblasti podnikání v posledních desetiletích vyvíjí výrazně rychleji než v jiných sférách soukromého života. Podobně je tomu pak logicky i s právem: zatímco občanské právo, jako základ práva soukromého, je v evropských demokraciích typické stabilitou principů a plynulostí vývoje, obchodní právo, resp. regulace obchodních společností, se v posledních 30 letech vyvíjí překotně a stalo se tak tahounem vývoje soukromého práva v Evropě. Napomáhá tomu mimo jiné rychlý rozvoj kapitálového trhu a globální povaha podnikání. Čekat na sebe nenechává ani právo Evropské unie, resp. judikatura Evropského soudního dvora. Evropské právo totiž zavedlo princip, podle kterého si každý občan EU (platí i pro obchodní společnost) může pro založení společnosti vybrat právo jakéhokoliv státu EU. Jednotlivé země jsou tak motivovány, aby ve své zemi vytvořily podnikatelsky atraktivní právní prostředí. A tak se od roku 2000 zcela nebo částečně změnila např. úprava ve Velké Británii, Francii, Itálii, Polsku, Rusku, pobaltských státech, Švýcarsku, Německu nebo Rakousku.

Jaký je vztah návrhu zákona o obchodních korporacích ke zbytku českého právního řádu

Návrh je druhou částí rekodifikace soukromého práva a úzce navazuje na návrh občanského zákoníku. Neopakuje pravidla obsažená v návrhu občanského zákoníku ani nenabízí jinou variantu řešení pro téže subjekty, pouze občanský zákoník doplňuje a modifikuje. Reaguje tak na odlišnosti podnikatelského světa, zejména na vyšší míru předpokládané profesionality, kterou podnikatelé vykazují (vyšší právní vědomí, větší míra rizika apod.). Současně je však návrh zákona nastaven na propojení s novým insolvenčním zákonem a ostatními předpisy, které podnikání upravují – zásadní změny, které by měly nastat v těchto předpisech, budou provedeny po případném přijetí zákona, kdy se plánuje dvouleté období do nabytí účinnost (zejména změny daňové a účetní).